Zdražování a větší přístup k informacím přivádí k investování, třeba i jen menších částek, stále více i ženy. Ty však ve srovnání s muži přistupují k výběru nástroje pro zhodnocení peněz opatrněji a dávají přednost konzervativním finančním produktům, i za cenu nižšího výnosu.
„Také ženy si začínají uvědomovat důležitost úspor a potřebu se o ně starat, aby jejich hodnota postupně rostla, nebo aspoň aby se neznehodnocovaly,“ říká portfolio manažerka společnosti Amundi Markéta Jelínková.
Opírá se přitom o výsledky nedávného průzkumu, který pro Amundi provedla výzkumná agentura STEM/MARK. Podle něj se o investování v Česku zajímá bezmála polovina (47 %) žen, což je ve srovnání s muži jen o sedm procentních bodů méně. A je možné, že se tento rozdíl mezi pohlavími brzy srovná.
„Podle výsledků se za posledních pět let podíl investorek do 44 let dokonce zvýšil o 10 procentních bodů a potenciál trhu je ještě mnohem výš, jak ukazují data,“ říká Markéta Jelínková.
Doba pěkného úročení účtů skončí
Některý z investičních produktů využívá podle průzkumu každá šestá Češka, mezi muži je to každý čtvrtý. Nejčastějším investičním produktem – mimo spořicích účtů – jsou u obou pohlaví podílové fondy. Oproti mužům ženy o něco méně vkládají volné prostředky do akcií, komodit, nebo dluhopisů. A vůbec nejméně důvěřují kryptoměnám.
„Ženy nejčastěji vybírají konzervativnější investice s nižším rizikem a menší volatilitou, což souvisí i s jejich příjmy a úsporami, které jsou obecně nižší,“ přibližuje Jelínková.
Jak se stát šťastným investorem. Sedm praktických rad pro začátečníky |
Více než polovina žen (58 %) si tak ukládá peníze na spořicí účet a zhruba polovina je nechává na běžném bankovním účtu. Zhruba čtvrtina si pravidelně spoří v penzijním spoření.
Vyšší zájem o možnosti zhodnocení peněz na finančním trhu mezi ženami potvrzuje i finanční poradce skupiny Partners David Kučera. Jeho zkušenosti souhlasí s tvrzeními Markéty Jelínkové o tom, že ženy přistupují při výběru produktu pro zúročení peněz ve srovnání s muži o dost opatrněji.
„Obecně ještě před pandemií covidu držely ženy své volné peníze častěji doma nebo na běžném účtu. Obvykle argumentovaly, že je chtějí mít kdykoliv při ruce jako svou jistotu,“ říká David Kučera.
Po příchodu vysoké inflace ale ženy velmi rychle pochopily, že jejich peníze v domácím držení nebo i na běžném účtu ztrácejí na hodnotě až pádivým tempem.
„Situaci nahrály vysoké úrokové sazby centrální banky, díky nimž se úročení vkladů na spořicích a termínovaných vkladech vyhouplo i na hodnoty kolem šesti procent,“ říká Kučera, což se podle něj ukázalo jako ideální řešení pro zmírnění znehodnocení peněz.
Příležitostí jsou dluhopisové fondy
Nyní by podle doporučení Davida Kučery ale měly začít pomalu přemýšlet nad tím, kam finanční rezervu na těchto účtech poukázat v případě, že dojde ke snížení úrokových sazeb.
„V příštím roce jistě dojde ke snížení úrokové sazby ze strany České národní banky. A banky okamžitě zareagují snížením úrokové sazby pro vklady na spořicích, běžných i termínovaných vkladech,“ upozorňuje finanční poradce.
V takovém případě doporučuje volné finanční prostředky rozložit do více finančních produktů. Na spořicím účtu pak podle něj dává smysl držet finanční rezervu v objemu, který pokryje tří až šestiměsíční výpadek příjmu domácnosti.
Přibývá lidí, kteří chrání úspory před znehodnocením. Jak jste na tom vy? |
Velkou příležitost vidí Kučera v kvalitních dluhopisových fondech, kdy právě snižující se úrokové sazby ovlivňují ceny dluhopisů.
„Výrazné snižování sazeb je mimořádná situace, která přichází jednou za dlouhou dobu. Důsledkem předchozích vysokých sazeb je, že i kvalitní dluhopisy mají potenciál výnosu šest až sedm procent ročně. To jsou přitom běžně výnosy dynamických fondů s vyšší mírou rizikovosti,“ říká Kučera. A doplňuje, že v dlouhodobém horizontu se nabízí investovat část peněz například do podílových fondů. Zapomínat by přitom ženy, stejně jako muži, neměly na soukromé penzijní spoření.
U penzijního spoření se od příštího roku zvýší měsíční státní příspěvek na 340 korun, a to při maximálním vkladu 1 700 korun. Zároveň se ale zvýší i dolní hranice, od které stát na soukromé spoření na stáří přispívá, a to na 500 korun měsíčně. Za tuto odloženou částku lidé nově dostanou příspěvek sto korun.
