Stejně jako v divokých 90. letech, kdy různí šejdíři, zahaleni do vznešených názvů, slibovali lidem jistotu desetinásobku vkladů, i dnes chtějí na vzrůstajícím zájmu o investice a strachu z inflace vydělat různí pochybní obchodníci. Do karet jim hraje, a přiznejme si to otevřeně, lidská neznalost, důvěřivost a hamižnost.
Ti, kteří se s investováním spálili v některé z podobných pastí, se často dostatečně nezajímali, kam své peníze vkládají, nekriticky uvěřili reklamám a chtěli vydělat rychle hodně peněz. Nahrávají tomu i početné zprávy, kolik set procent vydělala „obyčejným lidem“ některá z tisíců kryptoměn, nebo slyšíme o milionových prodejích digitálního umění a zázračných investičních strategiích. Vidina dlouhodobého investování a postupného zhodnocování majetku v akciích, dluhopisech nebo fondech je v tomto srovnání tak trochu nuda.
Všem ale doporučuji mít neustále na paměti jednu ze základních investičních pouček: Čím větší je potenciální zisk, tím vyšší je riziko. To se v investicích nezmění. A obzvlášť pozor je třeba nyní dávat v oblastech, které nepodléhají regulaci, byť se autoři těchto „projektů“ regulátorem různě zaštiťují. I České národní bance dochází trpělivost a nedávno vydala dvojici prohlášení, ve kterých varovala, že investoři do těchto aktiv nemají ze strany ČNB výhodu ochrany jako u jiných regulovaných finančních služeb.
Regulace není záruka, že vaše investice bude zisková. Dává vám ale alespoň nějakou míru jistoty, že se na daném hřišti hraje podle pravidel a máte k dispozici ověřené informace, podle kterých se můžete rozhodovat. Například v kryptoměnách, různých tokenech, ale i ve firemních dluhopisech nebo alternativních fondech platí velmi často spíš zákony džungle, kdy běžný investor tahá za o hodně kratší konec lana.
Nemám a priori nic proti kryptoměnám a možnostem, které technologie za nimi nabízejí. Nevidím černobíle ani půjčky firmám nebo volnější podmínky pro alternativní fondy, koneckonců i pro investora to může mít své výhody. Skutečnost je ale taková, že tyto oblasti poskytují i díky nízké nebo žádné regulaci bezpečné útočiště různým podvodníkům, kteří je hojně využívají. Kde se mít aktuálně na pozoru?
1. Kryptoměny
Dát do oběhu vlastní digitální měnu dnes může v podstatě každý. Jsou zde zavedené měny jako Bitcoin, stejně jako na deset tisíc tzv. altcoinů, z nichž se uchytí jen mizivá část. Zbytek je k ničemu. Vydělají na nich jen lidé kolem vydavatele. Ten udělá masivní reklamu, třeba i s pomocí různých hvězdiček na YouTube nebo Instagramu, naláká pár set nebo i tisíce důvěřivců, kteří mince nakoupí, jejich kurz chvilkově vzroste, vydavatel se svých mincí zbaví a kurz se opět propadne. Těm, kteří nestihnou prodat, zůstane bezcenné digitální nic.
2. Krypto tokeny
Využívají se zpravidla jako platidlo v určité aplikaci, ke které patří. Vydat tokeny může například soukromá společnost a nabídne je investorům k odkupu za peníze s příslibem vysokých budoucích zisků, až se začne daná aplikace masivně používat. Hodně často se také tyto tokeny zaměňují s akciemi, kdy si investoři myslí, že se koupí tokenu podílí na majetku společnosti.
Nicméně práva spojená s tokeny nejsou nikde zakotvená a jsou jen velmi těžko vymahatelná. Dalším problémem je, že s takovými tokeny se velmi často nijak neobchoduje. Společnost, která je vydala, je neodkupuje.
Je třeba používat selský rozum. Pokud vám někdo nabízí token, který sám emituje, není nikde obchodovaný (nebo je obchodovaný ve směnárně, kterou provozuje sám emitent tokenu), proč by měla jeho hodnota růst? Co zaručí, že daný token vůbec někdo odkoupí? Nemůže firma, která token vydala, ovlivňovat jeho cenu nahoru i dolů, jak se jí zrovna hodí?
3. NFT tokeny
Jiří PechVystudoval Brno International Business School (BIBS)/ Nottingham Trent University. Absolvoval kurzy na Coursera.org na Yale a Wharton University. |
Některé tokeny se používají pro nezaměnitelný záznam například uměleckého díla. Majitel takového NFT se stane jediným držitelem originálu daného digitálního díla. Některá NFT se prodávají za milionové částky, za nejdražší takové dílo zaplatil majitel téměř 70 milionů dolarů.
Jistě se mezi takto draženými díly najdou i kousky, které porostou na hodnotě, ale taky je zde neskutečné množství odpadu, po kterém po odeznění vlny popularity neštěkne ani pes.
Před investicí do jakéhokoliv NFT byste měli alespoň základně chápat principy, na jakých je daná kolekce postavená, kdo ji vytvořil atd. Je samozřejmě možné, že se z „no name“ autorů NFT stanou hvězdy a jejich kolekce „pindíků“ (ano, i s takovým uměním se obchoduje) astronomicky vzroste na hodnotě, ale tato šance se limitně blíží nule.
4. Prašivé firemní dluhopisy
V posledních letech přibylo množství různých firemních dluhopisů, jejichž prostřednictvím si firmy půjčují od lidí peníze. Slibují vyplácet úroky většinou od dvou i přes deset procent ročně. Nikdo vám ale negarantuje, že v případě krachu firmy dostanete úroky, ale i celou původní částku zpět. Postavení věřitelů bývá velmi slabé.
Určitě se dají najít kvalitní firemní dluhopisy s férovým postavením věřitele, ale aktuálně je jich spousta tzv. prašivých. Vydávají je firmy, které nemají v podstatě žádnou historii ani majetek. Už mnohokrát došlo k tomu, že firma přestala vyplácet úroky a zkrachovala.
Před investicí do podobného typu dluhopisu se vždy zajímejte o výkazy firmy, které musí pravidelně zveřejňovat na portálu justice.cz. Pokud by firma výkazy nezveřejňovala, tak o dluhopisu ani neuvažujte, stejně tak pokud firma ve výkazech reportuje ztráty nebo záporný vlastní kapitál.
V případě, že nevíte, kde tyto údaje na výkazech zjistit, nekupujte si vůbec jednotlivé korporátní (firemní) dluhopisy, případně si nechte zpracovat analýzu od odborníka nebo investujte prostřednictvím fondů, které peníze rozloží mezi desítky až stovky prověřených firem.
5. Alternativní fondy
Zaznamenali jste kauzu fondu Growing way? Mnohými opěvovaný fond vybral od klientů 1,5 miliardy korun s příslibem vysokého zhodnocení na burze, aby se ukázalo, že majitel si za peníze kupoval auta, nemovitosti a většinu peněz neinvestoval.
Šlo o tzv. alternativní fond, vytvořený podle paragrafu 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF). Ten dovoluje v podstatě komukoliv vytvořit si fond na správu cizího majetku. Je sice zapsán v evidenci České národní banky, ale to je vše – centrální banka jeho činnost dál nijak nekontroluje a volnější pravidla dávají větší prostor pro nekalé jednání.
Takových quazifondů je v ČR přes 300. Samozřejmě, že mezi nimi jsou i zcela seriózní, které poctivě zhodnocují svěřené peníze. Problém je, že tento institut vznikl pro úzké skupiny zkušených investorů, kteří chtěli společně investovat, a vůbec by se neměl nabízet veřejnosti, jako se dělo v případě Growing way.
Pokud vám tedy nabízí váš dlouhodobý obchodní partner možnost s ním společně založit fond a domluvíte si strategii pro společné investování – může pro to být ideální volba, pokud však za vámi přijde „poradce“ nebo známý s tím, že pro vás má skvělou investiční příležitost a vy vůbec nemáte žádnou kontrolu nad investiční strategií, poohlédněte se raději jinde.
Nelámu nad novými službami a projekty hůl. Lákají vás a chcete je vyzkoušet? Klidně do toho jděte, ale doporučuji skutečně pečlivý výběr a zvolit částku odpovídající menší části investičního portfolia, řekněme do deseti procent.
Byla by obrovská škoda, kdyby kvůli několika excesům Češi zanevřeli na slibně se rozvíjející a v zahraničí už desetiletí zavedené způsoby zhodnocování peněz.
- Nevěřte nablýskaným pohádkám o milionech přes noc. To, že někdo natočí draze vypadající reklamu nebo polepí stanice metra plakáty ještě nemusí znamenat, že vám nenabízí brak. Investice jsou cesta k bohatství a ochraně úspor, ale nějaký čas to trvá.
- Neinvestujte sami do oblastí, kterým nerozumíte a nevsázejte vše na jednu kartu. Kouzlo podílových fondů, u kterých si vyberete strategie od velmi konzervativních po hodně odvážné, spočívá v tom, že rozkládají investice mezi velké množství aktiv, aby rozložily riziko.
- Nepodléhejte davovému chování. Ať investujete na vlastní pěst nebo na základě rad kohokoliv, ověřujte si historii daných společností a čtěte podmínky ve smlouvách. Chtějte vědět, zda je daná služba či investice skutečně regulovaná ČNB, ne že ji centrální banka pouze eviduje.
