Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Investiční apetit Čechů je velký, v kurzu jsou akciové fondy

  • 16
Většina konzervativních investic vám dnes moc nevydělá. V případě podílových fondů to ovšem může být jinak. Tedy pokud jste ochotni sáhnout po dynamičtější strategii. A tím pádem podstoupit současně určité riziko, které však lze při zachování určitých pravidel minimalizovat.

Majetek v podílových fondech vzrostl během druhého čtvrtletí roku 2018 zhruba o 8,2 miliardy korun. Celkově tak v domácích a zahraničních podílových fondech nabízených v České republice mají obyvatelé a instituce již 488 miliard korun. Jen 18 procent z této sumy je ovšem drženo právnickými osobami. Zbytek, tedy 82 procent, připadá na fyzické osoby.

Rozdělení investic – domácí a zahraniční fondy (k 30. 6. 2018)

„Data za druhé čtvrtletí potvrdila, že investiční apetit mezi lidmi zůstává vysoký navzdory nižší stabilitě na finančních trzích. Češi mnohem více než v minulosti slyší na možnost stát se spolumajitelem velkých úspěšných firem prostřednictvím podílového fondu,“ konstatuje Pavel Hoffman, člen Výkonného výboru Asociace pro kapitálový trh (AKAT).

Rozdělení investic dle typu fondů – roční změna

V kurzu jsou podle něj poslední dobou zejména akciové fondy. V polovině letošního roku v nich měli čeští investoři více než 105 miliard korun, což je o 4,8 procenta více než v prvním kvartálu.

Nejvíc vynáší akcie

Právě na investicích do akcií se dá totiž nejvíce vydělat. „Dlouhodobě lze u dynamických investic očekávat výnos mezi 6 až 8 procenty ročně,“ potvrzuje Lukáš Urbánek, finanční poradce ze společnosti Partners.

Pestrost finančních trhů a šířka nabídky podílových fondů je přitom dnes taková, že si každý investor může bez problémů může vybrat investiční aktivum, se kterým se nejlépe ztotožní. „Na trhu tak nalezneme jak základní fondy, zaměřující se na konkrétní regiony, například Evropu, Asii či USA, tak i na dílčí sektory, jako je například energetika, informační technologie nebo třeba telekomunikace,“ říká Vlastimil Kučera, manažer investičních produktů Renomia Benefit.

Splňte si své sny. Začněte investovat ještě dnes. Poradíme, jak.

Investor si tak může vybrat, zda chce investovat do akcií, které jsou skupovány spíše za účelem dividendy, má možnost se rozhodnout, zda bude chtít na trhu vybírat jen největší a nejziskovější společnosti (tzv. „blue chips“), nebo bude část svých prostředků směřovat do rozvojových zemí (tzv. „emerging markets“), popřípadě i do společností s nízkou kapitalizací (tzv. „small caps“) a přidat tím do svého portfolia o to větší míru spekulace.

Vybrat si pouze jednu zemi či sektor by však nebylo nejlepší. Míru rizika je totiž třeba rozvrhnout, tedy diverzifikovat. „Důležité je investici rozdělit geograficky a sektorově,“ popisuje Urbánek. Základ investice by měly tvořit cenné papíry vyspělých trhů a ekonomik. Rozvíjející se trhy jako je například Brazílie, Rusko, Indie nebo Čína, pak doporučuje zařadit do portfolia spíš okrajově.

Vysoký výnos = vyšší riziko

I tak je totiž u investic do akcií míra rizika nejvyšší. „Akciové tituly jsou celkově daleko náchylnější na nálady na trhu a na ekonomické cykly,“ vysvětluje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund. Jinými slovy, ze dne na den můžete přijít o velkou část svého výnosu. Po takovém propadu je pak potřeba dostatečně dlouhý čas, aby se „skóre“ opět vyrovnalo. Kvůli této vyšší volatilitě je proto u investic do akciových fondů třeba počítat s delším časovým horizontem, minimálně pět let, ideálně však deset let.

Z toho vyplývá, že akcie mají smysl pouze tehdy, když peníze nebudete dlouho potřebovat, a pokud dokážete udržet nervy na uzdě. Určitými výkyvy totiž trhy procházejí zrovna teď. „Po celý rok 2018 jsou trhy výrazně kolísavější než v roce 2017. Podobně tomu bude i v roce 2019. Kolísavost ještě vzroste,“ predikuje Lukáš Kovanda. „Idylka na finančních trzích zkrátka skončila a je otázka, zda již příští rok nenastane konec takřka desetileté konjunktury.“

Zlatá střední cesta

Pokud na takové riskování nemáte náturu, nebo neuvažuje o opravdu dlouhém investičním horizontu, může být dobrou volbou investice do smíšených fondů. Ty své portfolio dělí mezi akcie a dluhopisy, a to v různém poměru v závislosti na aktuální situaci na finančních trzích. „Větší zastoupení akciových titulů značí větší agresivitu v době ekonomického růstu a naopak větší zastoupení dluhopisů značí defenzivnější přístup,“ popisuje Kovanda. Smíšené fondy tak představují možnost slušného výdělku s přijatelnou mírou rizika.

Není proto divu, že právě smíšené fondy jsou u investorů dlouhodobě favoritem a mají v nich nejvíce peněz. K 30. červnu 2018 to bylo více než 196 miliard korun.

Variantou jsou také fondy fondů – tedy investiční fondy, které ve svém portfoliu drží jiné fondy. Díky tomu dochází k velmi široké diverzifikaci rizika.

Dluhopisy vydělávají jen některé

A pak jsou zde také ještě fondy, které nakupují dluhopisy. Ty obecně spadají spíše mezi konzervativní investice. Ale fakticky to tak zlé být nemusí. Záleží totiž na tom, jaký typ dluhopisů zvolíte. „Zhodnocení státních dluhopisů nejrozvinutějších ekonomik lze očekávat okolo jednoho procenta, kvalitní korporátní dluhopisy mohou investovanou částku zhodnotit okolo dvou až tří procent,“ říká Kučera.

A pak jsou zde ještě tzv. High Yield dluhopisy, které mohou poskytnout zhodnocení okolo čtyř procent. U těch už je ovšem potřeba počítat s vyšší mírou rizika, protože je zde vyšší pravděpodobnost platební neschopnosti.

Pro orientaci, co se týče rizikovosti, slouží u dluhopisů tzv. rating. „Právě ten ukazuje pravděpodobnost, s jakou emitent dluhopisů bude schopen dostát svým závazkům,“ upozorňuje Urbánek. Nejlepší rating je AAA, nejhorší D.

Obvykle ovšem dluhopisové fondy nenakupují jen jeden typ dluhopisů. Běžný je mix státních a korporátních dluhopisů. Výnos se pak pohybuje okolo tří procent. Jen se státními dluhopisy byste nepřekovali ani inflaci. Co se týče investičního horizontu, počítejte minimálně se třemi lety, ale ještě lépe s pěti.

Skokanem roku jsou fondy peněžního trhu

Mezi konzervativní investice se pak kromě dluhopisů řadí také fondy peněžního trhu, které ovšem v minulých letech prakticky nic nevynášely, a investoři tak o ně neměli prakticky žádný zájem. Nyní se však karta pomalu obrací.

„Ve druhém čtvrtletí zaznamenaly největší comeback. Růst úrokových sazeb pohání výkonnost těchto fondů směrem nahoru,“ poukazuje Pavel Hoffman na hlavní důvod, který investory k fondům peněžního trhu „přitáhl“ zpět. Zatímco na konci prvního čtvrtletí letošního roku v nich investoři měli zhruba 2,96 miliardy korun, na konci druhého kvartálu už to bylo téměř 5,2 miliardy korun. Jinými slovy, čtvrtletní změna v tomto případě představuje nárůst o více než 75 procent. Ale i tak mají v tento okamžik na českém trhu nejnižší zastoupení.

Obecně totiž nesou malý výnos, což souvisí s tím, že fondy peněžního trhu investují finanční prostředky do krátkodobých investičních nástrojů. „Většinou se jedná o depozita, směnky, pokladniční poukázky a dluhopisy s velmi krátkou dobou splatnosti, maximálně jeden rok,“ říká Kučera. Dodává, že v současné době, kdy jsou na trzích stále ještě velmi nízké úrokové sazby (i přes určité zvýšení), se roční výnos na tomto typu podílového fondu pohybuje do jednoho procenta ročně. Fondy peněžního trhu jsou tak určeny především pro ty investory, kteří nemají žádné zkušenosti s investováním a preferují bezpečí na úkor výnosu a hledají zhodnocení finančních prostředků v časovém horizontu jeden až dva roky.

Jak a kolik do fondů investovat

Kromě investiční strategie si musíte zvolit také způsob, jakým budete investovat. Možností se totiž nabízí více. Zajít můžete do banky, k některému z investičních zprostředkovatelů nebo za obchodníky s cennými papíry, kteří mnohdy i fondy některých bank zprostředkovávají. Ať se rozhodnete pro kteroukoliv variantu, vždy by vám měl být nápomocen skutečný odborník, který vám objasní podstatu investičních nástrojů, služeb, souvisejících rizik a rovněž zajistí kvalitní a dlouhodobý servis.

Pak již zbývá jen stanovit si částku, kterou chcete investovat. Nebojte se, nejsou na to třeba žádné miliony, statisíce a dokonce ani desetitisíce. Jednorázově se dá do podílových fondů investovat od částky 10 tisíc korun, pravidelně pak od 500 korun měsíčně. I s tak nízkou, ale pravidelnou měsíční platbou se dá do budoucna vytvořit zajímavý majetek. Navíc při pravidelném investování kupujete konkrétní investiční nástroj za průběžné tržní ceny, a dílčí výkyvy v dlouhodobém horizontu investice vám tak nemusí dělat velké starosti. To si uvědomuje stále více lidí.

„Vývoj ve druhém kvartálu nadále potvrzuje postupné navyšování podílu investic do podílových fondů na celkovém majetku domácností. A potěšujícím trendem je každopádně i další nárůst podílu pravidelných investic na nových prostředcích,“ potvrzuje Martin Řezáč, předseda AKAT.

Poplatky spojené s investicemi do podílových fondů

U podílových fondů se nejčastěji setkáme se třemi typy poplatků. Ale ne všechny jako klient reálně uvidíte.

  • Vstupní poplatky jsou účtovány při nákupu podílových fondů. Jejich výše se odvíjí od typu podílového fondu. Nejčastěji se pohybuje v rozmezí 0,1 až 5,0 % z investované částky. Čím dynamičtější typ podílového fondu, tím zpravidla vyšší vstupní poplatek, který je spojován i s nutností aktivnější správy konkrétního produktu.
  • Poplatek za správu je uváděn v ročním vyjádření a je běžně odečítán v průběžné, předem dané frekvenci. Na internetu a ve výpisech je klientům uváděna již čistá cena daného podílového fondu očištěná o tento náklad. Jeho výše se pohybuje v rozmezí od 0,5 až 2,5 % podle typu investičního produktu.
  • Výstupní poplatek je účtován pouze u speciálních typů podílových fondů z výše odkupovaného objemu aktiv. Je to náklad za nedodržení podmínek daného fondu a jeho výše je různá, nejčastěji v rozmezí 1 až 2  %.