Martin Mašát

Martin Mašát | foto: Partners

KOMENTÁŘ: Americké akcie v nebi, a přitom okolo peklo

  • 4
Okolo nás poletuje Covid, prožili jsme ropný šok, blíží se nevyzpytatelné volby v USA, ohrožuje nás nezaměstnanost, a přece hodnota amerických firem roste. Jinde se hodnota firem a jejich cen akcií potácí kolem loňských hodnot. Například u nás je akciový trh dokonce hluboko v minusu. „Zázrak, anebo jen pracují víc než my? Ani jedno, ani druhé,“ říká analytik Martin Mašát ze společnosti Partners.

Radujme se, žijeme v době, která v čítankách nebo aspoň v ekonomických knihách bude zabírat několik kapitol a bude plna tučných odstavců. Kdo kdy předtím zažil světovou pandemii s absolutním (míněno celosvětovým) uzavřením hospodářství? Kdy jindy se s úsměvem kupovaly dluhopisy se záporným výnosem?

Chcete výhodně investovat. Porovnejte si nabídky na trhu.

V době, kdy se propouští ve světě miliony lidí, čtvrt roku všichni seděli doma a trávili čas na sociálních sítích a lidi k sobě nesmějí na dva metry, rostou ceny akcií ne o procenta, ale o desítky procent. To je teprve úlet.

Technologie táhnou americké akciové trhy vzhůru, ale …

Pohádkovou investicí jsou v současnosti firmy z technologického sektoru. Aby ne, když v rámci zamčení ekonomiky všichni seděli doma a potřebovali počítače, mobily a programy pro vzájemnou komunikaci. 

Mluvím o firmách jako je Microsoft, Apple, Amazon, Facebook, Netflix. Jen letos ceny jejich akcií vzrostly od +40 do +90 %. To z nich dělá jedny z největších firem podle tržní kapitalizace na světě a pro investory i nejvýnosnější. V indexu 500 amerických akcií S&P 500 mají váhu skoro 30 %, zbytek si rozděluje po troškách zbylých cca 495 akciích.

Velká váha technologických akcií a jejich enormní růst vytáhly celý index S&P 500 do plusu navzdory stejnému uzavření US ekonomiky jako jinde ve světě. A to se s firmami v krizích v USA tak „neňuňají“ jako v Evropě, kde přebubřelý sociální evropský systém nasypal do firem takové prostředky, že v Evropě prozatím nezaměstnanost ještě ani nezačala pořádně růst. Dotují se zde hromady tzv. zombie firem, což je maskováno sociálními jistotami a různými ekologickými cíli.

Opětovné vypnutí ekonomiky by zabilo víc firem než to jarní, říká ekonomka

Pokud porovnám růst nezaměstnanosti v USA z prosince 2019 a července 2020, tak zde máme prudký nárůst o 6,7 % na 10,2 %, kdežto v Evropské unii se jedná jen o legrační nárůst o 0,6 % na 7,1 %. Index technologických firem NASDAQ loni vzrostl o 35 % a letos je i přes pandemii, vyšší nezaměstnanost a obecně horší situaci výše již o 30 %. Tomu se říká jízda. Tak jak to, že v takovém marastu technologické firmy tak vydělávají?

… na zisky si vydělávají jinde

Zjednodušeně řečeno. Vedle toho, že jim pandemie nahrála mnoho dalších klientů, a tedy i rostoucí byznys, tak technologické firmy zdaleka nejsou jen Amerika. Sice sídlí v USA, ale jejich tržby jdou z větší části už ze zahraničí, kde vyzobávají ty nejlepší, a navíc platící klienty. Na jejich zisky se skládáme všichni. Asijské země, Evropské, ale i skoro každý u nás od Aše po Uherské Hradiště. Ať se krize přelévá, kam chce, vždy se najde někdo platící.

Martin Mašát (1977)

  • Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a Institut ekonomických studií na Univerzitě Karlově.
  • Je držitelem titulu CFA (Chartered Financial Analyst) udělovaného CFA Institutem v USA.
  • Na finančních trzích se pohybuje od roku 2000.
  • V Partners se věnuje řízení investičního procesu a obchodování s cennými papíry.
Martin Mašát

Podobně se lze podívat i na celkový vývoj indexu S&P 500, kde hrají tyto firmy důležitou roli. USA stále denně reportují vysoká čísla nakažených, nezaměstnanost je nejvyšší od velké recese z 30. let minulého století a blíží se volby, kde ani jeden kandidát není optimální, ale akciový index je přesto v plusu, což mu investoři kdekoliv jinde mohou jen závidět. Technologické firmy jsou totiž jen malým výřezem kulhající ekonomiky s velkou vahou v indexu S&P 500.

Evropa bez šance

Zaostávání Evropy, ať je způsobeno narostlou byrokracií, roztříštěností Evropy, předimenzovanými ekologickými normami či strachem politických elit vzepřít se rovnostářství, je bohužel smutný a trvalý fakt. 

Plně souhlasím s názory majitele PPF pana Kelnera, který to krásně vyjádřil slovy: „Novodobé ideologie mají tendenci omezovat svobodu, kreativitu a kritické myšlení.“ A to je právě past, do které zvláště Evropa spadla a není z ní úniku. Politickou cestou už vůbec ne. Pak se není čemu divit, že Evropa dlouhodobě zaostává a dlouhodobě zaostávat bude, což je vidět i na vývoji cen akciových indexů.

Pro zajímavost: Evropa se může chlubit poklesem cen akcií o 14 % a nedej bože, že někdo investoval na pražské burze, kde se potácíme skoro 23 % pod hodnotami ze začátku roku. Index S&P 500 je +4 %. Kdo si vyhledá třeba desetiletou výkonnost, začne se o Evropu bát a bude špatně spát.