V důsledku války s Íránem letí nahoru ceny energií. Z Perského zálivu de facto přestala proudit do světa ropa a plyn a také některé další důležité komodity jako například síra či helium. Cena ropy na burze během uplynulého měsíce vyskočila o 38 %. Průměrná cena nafty na čerpacích stanicích v Česku stoupla v březnu dokonce o 52 %. A podobně letí nahoru i cena plynu a elektřiny. Cena kontraktů na rok 2027 už stoupla o 47 % u megawatthodiny plynu a 15 % u megawatthodiny elektřiny.
| Ropa WTI (v USD) | +38 % |
|---|---|
| Zemní plyn (v EUR) | +47 % |
| Elektřina (v EUR) | +15 % |
| Benzín (v CZK) | +22 % |
| Nafta (v CZK) | +52 % |
| Zdroj: FINEZ Investment Management, data platná k 31. 3. 2026 | |
Je to velmi podobné, jako když před čtyřmi roky vypukla válka na Ukrajině. Těžko odhadovat, jak velkou vlnu inflace to způsobí tentokrát. Záleží na tom, jak dlouho ještě konflikt potrvá a jak dlouho zůstanou ceny energií zvýšené. Každopádně jisté je, že dražší pohonné hmoty a dražší energie se budou postupně přelévat do zdražování i v dalších sektorech od zemědělské výroby až po strojírenství a stavebnictví. A posléze i do služeb.
Česká národní banka může veškeré dosavadní prognózy hodit do koše. Podle původní prognózy ještě z doby před válkou na Blízkém východě se v průběhu roku 2026 měla meziroční míra inflace v ČR pohybovat mírně pod úrovní 2% inflačního cíle (ČNB kalkulovala s průměrnou roční mírou inflace v ČR za rok 2026 kolem 1,6 %). Dnes už musí být všem jasné, že to bude výrazně více, i když to bude vidět ve statistikách teprve zpětně.
Podle údajů z portálu Inflace-Česko.cz stoupla v České republice za uplynulých 15 let hodnota indexu spotřebitelských cen kumulativně o 66 %. Anualizovaně tak v průměru vychází inflace na 3,4 % p.a. za posledních 15 let. Přičemž z toho takřka polovina růstu připadá na inflační vlnu v letech 2022 a 2023. Poté průměrná míra inflace klesla ke 2,5 % a ještě před měsícem v únoru dokonce klesla meziroční míra inflace na pouhých 1,4 %.
Jan Traxler
|
Nicméně v následujících měsících zcela jistě meziroční míra inflace opět výrazně stoupne, a to odhadem minimálně na úroveň 5 až 10 %. Zatím můžeme o konkrétních číslech jen spekulovat. Vše záleží na tom, jak dlouho válka potrvá, respektive jak dlouho potrvá, než budou obnoveny dodávky ropy a plynu z Perského zálivu, popřípadě také z Ruska, i to může značně ovlivnit vývoj cen paliv a energií.
Jak ochránit úspory před inflací?
Kdo chce chránit úspory před inflací, musí se prvně oprostit od představy rychlého a snadného výdělku, tady a teď, a místo toho začít uvažovat dlouhodobě. Nikdo totiž s jistotou neví, jak agresivně či pasivně na přicházející inflační vlnu budou reagovat centrální banky. Od toho se pak odvíjí výše úroků, vývoj kurzů měn a celá řada navazujících faktorů. Nikdo taky neví, jak se budou dál vyvíjet ceny energetických komodit. Nemá smysl se snažit krátkodobě přechytračit ostatní.
Chránit úspory před inflací, to je dlouhodobý proces a v zásadě velmi jednoduchý. Před inflací dlouhodobě nejlépe chrání investice do hmotných aktiv s reálnou užitnou hodnotou, tj. například nemovitosti, polnosti, lesy… a nebo také různé firmy, ať už veřejně obchodované či privátní.
Naopak jisté je, že samotné peníze na účtu v bance dlouhodobě neustále ztrácí svou hodnotu (kupní sílu). Úroky na bankovních vkladech dlouhodobě zaostávají za inflací, neboť centrální banky standardně drží základní úrokové sazby maximálně na úrovni inflace, spíše mírně pod ní. Je to názorně vidět na následujícím obrázku, jak se oranžová křivka (repo sazba ČNB) dlouhodobě drží pod zelenou křivkou (průměrná míra inflace v ČR). Výjimkou bylo posledních 12 měsíců.
A jak si dlouhodobě v porovnání s inflací vedou různé typy investic?
1. Nemovitosti
Nemovitosti po právu patří k nejoblíbenějším investicím v ČR a měly by tvořit základ každého investičního portfolia. Pokud se majitel o nemovitost dobře stará, její hodnota dlouhodobě roste s inflací a zároveň generuje provozní výnos z pronájmu.
Většina lidí si jako investici do nemovitostí pořizuje nájemní byt či apartmán. Z pohledu rentability pronájmu jsou ale lukrativnější spíše komerční nemovitosti (kanceláře, obchody, výrobní a skladovací prostory…), kde se výnosy z pronájmu pohybují kolem 5–7 % ročně, zatímco u bytů ve velkých městech se člověk stěží dostane na 2–3 % ročně. Něco z provozních výnosů pak spolknou náklady na správu a údržbu. Celkově investice do komerčních nemovitostí zpravidla vydělávají kolem 5–8 % p.a. a fungují dlouhodobě jako skvělá ochrana před inflací.
Nemovitosti nejsou jen výsada bohatých. Do rezidenčních i komerčních nemovitostí se dá velmi jednoduše investovat prostřednictvím nemovitostních fondů. Podle odborného portálu Nemovitostní-fondy.cz funguje nyní v České republice 36 nemovitostních fondů, z toho 23 fondů je dostupných široké veřejnosti i s malými částkami, ostatní jsou určeny pro kvalifikované investory od jednoho milionu korun. Všechny dlouhodobě stabilně poráží inflaci.
O investice do nemovitostních fondů roste zájem. Kolik vydělávají ty nejlepší? |
2. Zemědělská půda
Ornou půdu můžeme označit jako nejkonzervativnější investici na světě. Zatímco úrodné půdy ve světě ubývá, lidí na planetě přibývá. Díky tomu globálně i u nás dlouhodobě roste hodnota půdy zhruba o 1–2 % ročně nad inflací. Pachtovné od zemědělců navíc vygeneruje další cca 2 % ročně jako provozní výnos. V součtu tedy dlouhodobě investice do zemědělské půdy vydělává rovněž kolem 5–8 % p.a. a představuje jeden z nejbezpečnějších způsobů, jak dlouhodobě chránit úspory před inflací.
Do zemědělské půdy je podobně jako do nemovitostí možné investovat prostřednictvím investičních fondů. Podle odborného portálu FKI-fondy.cz v České republice fungují dva fondy pro kvalifikované investory zaměřené přímo na investice do zemědělské půdy a jeden další zaměřený i na zemědělskou prvovýrobu.
3. Akcie, private equity (firmy)
Pro mnoho lidí jsou akcie synonymem burzovních spekulací, nicméně akcie v prvé řadě představují podíl na firmě (veřejně obchodované akciové společnosti) a opravňují majitele k podílu na zisku této společnosti, zpravidla vypláceném formou dividend. Pokud člověk investuje do akcií velkých globálně působících firem s pevným postavením na trhu a rozumně přitom rozkládá riziko na různé firmy, může dlouhodobě počítat se zhodnocením kolem 8–10 % p.a., respektive zhruba 5–6 % p.a. nad inflací.
Proč tomu tak je? Protože firma generuje nějaký zisk, který připadá akcionářům. Zpravidla se hodnota akcií na burze pohybuje v průměru kolem dvacetinásobku čistých ročních zisků firmy. Tedy v průměru nějakých 5 % ročně zhodnocení pak tvoří podíl na zisku takové firmy, ať už ho firma vyplácí ve formě dividend, nebo zůstává reinvestován do dalšího rozvoje byznysu. A zároveň dlouhodobě tržby a zisky firmě rostou zhruba s inflací, respektive díky růstu produktivity práce dokonce o něco rychleji. Takže i její hodnota dlouhodobě roste s inflací. V součtu z toho pak vychází výnos zhruba kolem těch 5–6 % p.a. nad inflací.
Zde akorát nutno podotknout, že se bavíme o dlouhodobém průměru. Vždycky se nějaké firmě bude dařit lépe a jiné hůře a střídají se také lepší a horší období, v ekonomice jim říkáme konjunktura a recese. Je to vidět i na ilustrativním grafu, že tady vývoj rozhodně není tak stabilní, jako třeba u nemovitostí a zemědělské půdy. Nicméně dlouhodobě představují akcie rovněž jeden z nejlepších způsobů, jak chránit majetek před inflací.
A to samé v bledě modrém platí i pro tzv. private equity investice, tedy investice do soukromých firem, s jejichž akciemi se neobchoduje na burze. Dá se takto např. investovat do různých private equity fondů u nás i ve světě, které kupují celé firmy. Výhodou je, že takové firmy jsou výrazně levnější než akcie obchodované na burze, díky tomu se v průměru u private equity fondů dlouhodobě zhodnocení pohybuje dokonce kolem 10–15 % p.a. Logika je jinak úplně stejná jako u akcií obchodovaných na burze. Nevýhodou je špatná likvidita takovýchto investic, jedná se vždy o velmi dlouhodobé investice (10 let a více).
Akciové trhy dostaly pořádný zásah, přešly do ztráty. Jaké jsou obavy investorů? |
Do akcií je možné rovněž velmi jednoduše investovat prostřednictvím nejrůznějších akciových fondů a ETF i s drobnými částkami. Takových fondů v ČR fungují stovky. Do privátních firem je pak možné investovat prostřednictvím private equity fondů, kterých podle portálu FKI-fondy.cz v České republice funguje zhruba 30. Jedná se výhradně o fondy pro kvalifikované investory, tedy s minimální investicí od jednoho milionu korun či více. U zahraničních private equity fondů bývá minimální investice zpravidla ve výši jednoho milionu dolarů, ale tady jde využít i české feeder struktury od 1 milionu korun.
4. Dluhopisy
Dluhopisy nepředstavují příliš dobrou ochranu před inflací. Mají totiž pevnou nominální hodnotu. Na rozdíl od zmiňovaných nemovitostí, půdy či firem jejich nominální hodnota je stále konstantní, neroste s inflací. Zhodnocení je dáno pouze inkasovaným úrokem. A tady je vždy riziko, že při zvýšené inflaci bude úrok příliš nízký a nevykompenzuje dostatečně inflaci. Nicméně u firemních (korporátních) dluhopisů v průměru dlouhodobě úroky mírně převyšují inflaci. Takže i investice do korporátních dluhopisů by měla dlouhodobě dokázat ochránit před inflací. Do dluhopisů se dá podobně jako do akcií jednoduše investovat prostřednictvím dluhopisových fondů a ETF i s drobnými částkami.
Specifickým případem jsou tzv. proti-inflační dluhopisy, které nesou variabilní úrok odvozený od míry inflace. Tady se tedy výnos ve finále rovná inflaci, ale nikdy ho nepřekoná. Uvidíme, zda Ministerstvo financí ČR v budoucnu obnoví vydávání tohoto typu státních dluhopisů. Poslední emise byla vydána před čtyřmi roky, neboť pro stát je to v době vyšší inflace nevýhodné.
5. Zlato
Vůbec nejčastěji asi bývá ve spojitosti s inflací zmiňována investice do zlata, které má sloužit jako uchovatel hodnoty a bezpečný přístav. Realita je taková, že cena zlata skutečně dlouhodobě roste s inflací, dokonce rychleji než inflace, což je dáno rostoucí globální spotřebou a omezenou nabídkou.
Problém je ale v tom, že na této cestě mívá zlato také velmi dlouhá období poklesu a stagnace. Názorně je to vidět na přiloženém grafu. V posledních dvou letech vyletěla cena zlata do stratosféry. Před tím však deset let přešlapovala na místě. V současné době se zlato jeví až nezdravě předražené, vhodné spíše pro spekulanty, ale nikoliv jako bezpečná ochrana před inflací.
Zlato je nejjednodušší kupovat ve formě slitků nebo mincí. Menší slitky se dají kupovat i pravidelně s malými částkami. Uncová mince aktuálně stojí kolem 100 tisíc korun.
