Pro generaci Z už jistota neznamená jen „mít střechu nad hlavou“. Mezi hlavní pilíře svých životních hodnot řadí mladí lidé dostatečnou finanční rezervu (62 %), kontrolu nad financemi (51 %) a pravidelný příjem (46 %). Vyplývá to ze společného průzkumu společnosti Broker Consulting a agentury Ipsos, který mapoval postoje mladých lidí ve věku 18 až 30 let k investování, bydlení a životním hodnotám.
„Je potěšující, že zástupci generace Z chtějí finančně stát na vlastních nohou. A že si nadto vesměs uvědomují, že přehnaná investiční konzervativnost v jejich věku jim nemusí zajistit dostatek prostředků na udržení finanční nezávislosti ve věku pozdějším,“ komentuje finanční chování mladé generace Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.
Zbyla vám stovka? Investujte ji. Odborník radí, jaké možnosti můžete využít |
Generace Z investuje a tvoří finanční rezervu
Aktuálně investuje naprostá většina mladých (87 %), přičemž častěji, než generace 45+, sahají po akciích (32 %), investičním fondu ETF (22 %) nebo kryptoměnách (17 %). Oproti tomu starší generace častěji volí penzijní připojištění či penzijní spoření (31 %), někteří z nich využívají také stavební spoření (23 %). Ukázalo se, že spořicí účet zůstává nejpoužívanějším nástrojem napříč oběma generacemi.
„V uplynulých letech jsme opakovaně slyšeli, že mnohé české domácnosti mají jen malou nebo vůbec žádnou finanční rezervu. Z tohoto pohledu se zjištění, že téměř dvě třetiny příslušníků generace Z pokládají finanční rezervu za hlavní pilíř finanční jistoty, jeví jako dobrá zpráva. Ideální by nicméně bylo, kdyby toto číslo bylo blízko stovky, protože vybudování finanční rezervy je naprostý základ správného hospodaření,“ poznamenává k důležitosti finanční rezervy Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.
„Mladí lidé si čím dál víc uvědomují, že jejich finanční jistota v budoucnu bude záviset hlavně na nich samotných. To, že už v mládí sahají po investicích, ukazuje rostoucí úroveň finanční gramotnosti i odvahu převzít odpovědnost za vlastní budoucnost. Přirozeně je čekají i zkušenosti s kolísáním trhů, ale právě ty formují skutečné investory s dlouhodobým plánem,“ dodává Petr Šimčák, investiční ředitel společnosti Broker Consulting.
Ekonomka: Peníze nerostou na stromech. Jak vést děti k bohatství a podnikavosti |
Mladí ambiciózní versus mladí nejistí
Češi ve věku mezi 18 a 30 lety nejsou ale ve svém přístupu k financím, jistotám a budoucnosti zdaleka jednotní. Názorově se koncentrují do dvou odlišných skupin.
Zatímco ambiciózní mladí se nebojí investovat, plánují bydlet ve vlastním a své finance aktivně spravují, nejistí mladí často zůstávají u rodičů, nemovitost neplánují pořizovat a v otázkách budoucnosti váhají.
„Spektrum přístupů k vlastním financím sahající od dravých investorů až k velmi opatrným konzervativcům bychom kromě mladé generace jistě našli i mezi staršími ročníky. Roli zde hraje tradice v rodině, vzdělání, úroveň příjmů, ale i dosavadní zkušenosti z finanční oblasti. Ať už jsou příjemné nebo hořké,“ komentuje zjištění Skořepa.
Ambiciózní mladí
|
Pro skupinu ambiciózních mladých je vlastnictví nemovitosti důležitým životním cílem. Mnozí z nich už dnes nemovitost vlastní (40 %) a do budoucna plánují bydlet především ve vlastním domě. Přestože oceňují flexibilitu, nevyměnili by ji za stabilitu, jakou jim nabízí vlastní bydlení.
Druhou skupinu tvoří nejistí mladí, kteří často vydělávají méně peněz a nemají vlastní nemovitost. V blízké budoucnosti většinou neplánují pořizovat bydlení, spíše zůstávají u rodičů. Ačkoli je pro ně vlastnictví nemovitosti určitým ideálem, nejsou o jeho důležitosti přesvědčeni.
Nejistí mladí
|
„Porovnání dvou skupin v rámci jedné kategorie nám pomáhá pochopit, jak se mění postoj vůči bydlení mezi mladými. Vidíme, že dosáhnout vlastního bydlení je ideál, kterého ne všichni v dnešní době dokážou dosáhnout. A přitom velmi záleží na tom, jak aktivně si mladí jsou ochotni jít za svými sny,“ říká Michal Straka, analytik společnosti Ipsos.
Vlastní bydlení versus nájemní bydlení
Bydlení je pro mladé lidi klíčovou součástí jistoty. Na otázku, jak plánují bydlet v příštích pěti letech, odpovědělo 31 % dotázaných, že chtějí žít ve vlastním. Každý třetí naopak plánuje žít v nájmu – ve 42 % jde přitom o lidi, kteří současně neinvestují ani nespoří. Téměř třetina mladých je ochotna zůstat v nájmu proto, že jim tato forma bydlení umožňuje rychleji reagovat na změny v životě.
„Vlastní cihla je pořád v Česku zásadní a pevný životní cíl, který mladší generace přebírají od starších. Potvrzuje to mou životní zkušenost, a naopak odporuje tvrzením mnohých, že sloveso „vlastnit“ bude pro mladší generace už jen zbytečná veteš, a že všichni budou chtít už jen vše navzájem sdílet,“ poznamenává Hampl.
Pro naprostou většinu lidí od 18 do 30 let je vlastnictví nemovitosti důležitým životním cílem.
Vztah k „cihle“ má pro mladé lidi i další rozměr, na nemovitost se dívají také jako na investiční nástroj pro budoucí výnos nebo flexibilitu. Průzkum ukázal, že každý čtvrtý respondent plánuje koupit investiční byt – a dalších 15 % dokonce uvažuje o investičním domě. To znamená, že téměř čtyřicet procent dotázaných zvažuje nemovitost nikoli pro vlastní bydlení, ale jako prostředek k budování majetku. Tento posun ukazuje, jak silně se proměňuje finanční myšlení Čechů.
Byt v Praze stojí už 18 ročních platů, v Berlíně 11. Srovnání nájmů ale překvapí |
Pomoc rodičů jako vstupenka k vlastnímu bydlení
Bydlení je však v Česku drahé a splácení hypotéky je závazek prakticky na celý život. Více než třetina mladých, kteří v dohledné době plánují koupi prvního vlastního bydlení, spoléhá při jeho financování na pomoc rodičů. Bydlení se tak z individuálního cíle stále častěji stává rodinným projektem.
„Tendence spoléhat se při pořizování vlastního bydlení čím dál víc na rodiče není vůbec překvapivá. Jedním z důsledků výrazného růstu cen nemovitostí, který jsme viděli po většinu posledních zhruba deseti let, je totiž nárůst hodnoty nemovitostí v rukou dosavadních vlastníků, jako jsou právě rodiče dnešní mladé generace. A naopak zhoršená dostupnost bytů a domů pro mladé kupce, tedy děti těchto rodičů,“ vysvětluje Skořepa, ekonom České spořitelny.
Mladá generace bere investice vážně
„Mladí dnes nemovitosti nevnímají jen jako střechu nad hlavou, ale jako aktivum, které může dlouhodobě pracovat pro jejich jistotu. Vyrůstali v době, kdy vlastní bydlení přestalo být samozřejmostí, takže se na nemovitosti dívají víc investičně než emočně. Často bydlí v nájmu, ale chtějí vlastnit byt na pronájem, protože chtějí mít možnost volby,“ komentuje Petr Čížek, předseda představenstva společnosti Investika.
Co by měl každý zvážit ohledně hypotéky? Mohou pomoct i rodiče, má to ale svá rizika |
Mladá generace si zároveň zachovává optimismus, 37 % z nich věří, že pro ně může být vlastní nemovitost dosažitelná. Nejčastěji takto odpovídali bezdětní muži a lidé s vysokoškolským vzděláním. Na vlastnictví se tito lidé již také připravují, průměrně měsíčně spoří nebo investují více než 5 000 korun. Tito lidé také více než ostatní respondenti pravidelně sledují odborný obsah o financích a investování a v oblasti se vzdělávají.
„Je skvělé sledovat, jak mladá generace bere investování vážně a rychle se přibližuje trendu, který je v celém vyspělém světě už běžný. Mladí lidé se vzdělávají, orientují se v moderních investičních nástrojích a dokážou je kombinovat s odborným vedením. To je velmi zdravý základ pro jejich finanční budoucnost,“ hodnotí výsledky průzkumu Šimčák.
