Česká ekonomika se pomalu, ale jistě staví na nohy. Poslední údaje o hrubém domácím produktu ukazují, že recese podle všeho skončila. Analytici letos předpokládají jednoprocentní růst HDP. Stejně tak má začít klesat rekordní inflace, která se dlouhodobě drží v dvouciferných hodnotách. Pod povrchem však doutná mnohem závažnější problém. Mandatorní výdaje státu se v posledních měsících vymkly kontrole, schodek rozpočtu byl ke konci dubna rekordních 200 miliard korun. To je vůbec nejvíc od vzniku samostatné České republiky.
Ekonomové začínají nahlas hovořit o nutnosti snížit povinné výdaje státu a razantních strukturálních změnách. Zdaleka největší kus z výdajové stránky rozpočtu ukrajují sociální dávky a důchody. Podle odborníků nestačí pouze zpomalit růst penzí, ale nutná je celková důchodová reforma. Pokud k ní nedojde, na důchody už možná pro současné generace lidí v produktivním věku budou ve státní kase chybět peníze.
Je čím dál pravděpodobnější, že dnešní třicátníci a čtyřicátníci nebudou moci počítat s takovou podporou státu jako dnešní senioři. Podle Jana Horáka, managing directora investiční platformy Fingood, řešení existuje. Nedrží ho v rukou stát, nýbrž samotní obyvatelé. Nejlepším způsobem, jak ochránit peníze před vysokou inflací a zhodnotit úspory, je pravidelné investování.
„Čím dříve lidé začnou investovat, tím lépe se v důchodu budou mít. Bez ohledu na vývoj důchodového systému,“ upozorňuje Horák. „S investováním lze začít prakticky kdykoliv. Hlavní je začít a pak je důležitá pravidelnost a dlouhodobost. Na Fingoodu lze investovat už od 1000 Kč, takže investovat může opravdu každý. Výnosy z investic pak stačí reinvestovat, a vaše peníze pak už pracují samy,“ doplňuje Jan Horák, managing director z investiční platformy Fingood.
Inflace poráží spořicí účty
Nechat peníze ležet na běžném účtu je podle expertů tou největší chybou. Vzhledem k současné inflaci není moudré se spoléhat ani na tradiční finanční nástroje, jako jsou termínované vklady, stavební spoření nebo spořicí účty. Nenabízejí odpovídající zhodnocení úspor a rekordní inflaci nejsou rovnocenným protivníkem. Zhodnocení peněz na spořicím účtu se aktuálně pohybuje od necelých dvou do šesti procent. Úrok se odvíjí od výše vložené částky a banka ho může kdykoli změnit. Většinou je vyšší úrok spojený s dalšími službami, třeba častějším používám platební karty.
Jan Horák Za svou pracovní kariéru prošel pozicemi ve vrcholovém managementu předních mezinárodních bank. Nejprve byl součástí týmu, který přivedl do Čech a na Slovensko polskou mBank. Poté v americké Citibank zastával pozici viceprezidenta pro online akvizice a customer experience v rámci středoevropského regionu. Prokazatelný track record pak přinesl v roli ředitele marketingu v privátní česko-slovenské bance J&T Banka. Svých více než 16 let zkušeností s prací ve finančním sektoru a investicích zhodnotil také v Creative Docku, kde se podílel na budování fintechových firem v Evropě a na Blízkém východě. Nyní vede Fingood z pozice managing directora. |
Dvanáctitisícový vklad na spořicím účtu při aktuálně nabízeném nejvyšším úroku šest procent generuje roční zisk 720 korun. Za pět let vydělá přibližně 3600 korun. A to není žádný zázrak. V současné době je proto potřeba se poohlédnout po finančních produktech, které úspory zhodnotí mnohem efektivněji. Zajímavou alternativou, jak nechat peníze pracovat, může být investiční crowdfunding. Sdílené investování do úvěrů zavedených českých firem nabízí roční zhodnocení od osmi do dvanácti procent.
U investičního crowdfundingu od začátku víte, kolik peněz a za jak dlouho vyděláte. Pevně stanovený výnos se totiž po celou dobu investice nemění. Průměrné zhodnocení v loňském roce bylo 10,2 procenta. To je téměř dvojnásobek, než co dnes nabízejí spořicí účty. „Od začátku tohoto roku nabízíme nejčastější zhodnocení 12 procent, což je zhodnocení, které zcela válcuje klasické produkty typu stavební spoření nebo spořicí účet. Objevilo se dokonce pár příležitostí s vyšším zhodnocením. Naše úrokové sazby se odvíjejí od ekonomické situace, ale s klidným srdcem můžu říct, že výnos na Fingoodu bude vždy o dost vyšší než u zmiňovaných ,spořáků’ a stavebka,“ říká Jan Horák.
Investiční crowdfunding funguje jako virtuální tržiště, kde si zájemci vyberou některou z českých společností a investují do jejího úvěru. Začít se dá s tisícovkou korun. Doba splatnosti se pohybuje od deseti do 36 měsíců. Vklad 12 tisíc korun při maximálním možném zúročení 12 procent za jeden rok vydělá 1440 korun, za pět let 7200 korun. A to už je slušný výnos.
Zajištěná investice
Investování řada lidí nevěří a má je spojené s vysokou mírou rizika. Na rozdíl od neprůhledných dluhopisů, akcií a kryptoměn, které v poslední době čelí obrovským cenovým turbulencím, nebo nezajištěných startupů nabízí investiční crowdfunding větší jistotu a zajištění. Zapojené firmy úvěry zastavují jak movitým, tak nemovitým majetkem.
Přidaná hodnota investičního crowdfundingu spočívá v tom, že podporujete konkrétní české firmy a projekty. Můžete si vybrat projekty, které vám jsou sympatické a dávají smysl. Peníze od drobných investorů takto získal například Jarošovský pivovar, výrobce sportovního oblečení Kilpi nebo producent pečicích mís Remoska z Frenštátu pod Radhoštěm. „Samozřejmě nás ve Fingoodu ohromě těší, že můžeme nabídnout investorům společnosti typu Remoska. Je to skvělá vizitka toho, že investiční crowdfunding má smysl nejen pro investory, ale i pro zavedené a známé společnosti. Ty na investičním crowdfundingu láká především rychlost a také oslovení nových potenciálních zákazníků,“ uvádí Jan Horák.
O FingooduFingood je P2B crowdfundingová platforma, která demokratizuje investování. Individuálním investorům umožňuje zhodnotit své peníze investicí do prověřených českých firem ze segmentu SME. Investoři získají pevně stanovený výnos 8–12 % p.a. (se zajištěním movitým nebo nemovitým majetkem) a společnosti ocení hlavně transparentní, rychlý a férový zdroj financování pro svůj další rozvoj. Historie ve zkratceV roce 2019 došlo k převzetí téměř hibernující platformy současnými majiteli. Byl sestaven nový tým (z majoritní části dnešní management), který se ihned pustil do práce: řešení technologického dluhu, komunikace a péče o investory, akvizice nových investorů a investičních projektů. |
