Minulý týden začal poklidně na frontě makroekonomických dat, když Spojené státy slavily státní svátek. Středem pozornosti byl proto hurikán Gustav, který se blížil k New Orleansu a kvůli kterému museli být evakuováni pracovníci na ropných plošinách v Mexickém zálivu. Předpokládaná síla hurikánu se ale nakonec nevyplnila.
Cena ropy, tak jako jiných komodit, v minulém týdnu poklesla také z důvodu zveřejněného očekávaní OECD o výrazně pomalejšímu růstu největších ekonomik Evropy v letošním roce. Ropa Brent klesla přibližně o 9 USD/barel na 105 USD/barel během pátečního odpoledne.
OECD také uvedla, že očekává, že ekonomika USA pravděpodobně poroste letos nejrychleji ze zemí G7. Dolar tak měl prostor pro posílení téměř až na 11měsíční maximum vůči koši měn (dolarový index). K euru dolar posílil o více než 3 procenta. K libře posílil přibližně o 2,8 procenta. Libru navíc táhla dolů také prohlášení britského ministra financí Darlinga o tom, že očekává největší propad britské ekonomiky za posledních 60 let. Libře nepomohlo ani rozhodnutí Bank of England (BoE) o zachování základní úrokové sazby na úrovni 5 procent, jelikož BoE stále dává přednost boji proti inflaci, a ne zachraňování hospodářství před recesí.
ECB se sazby snižovat prozatím nechystá
Druhou významnou událostí týdne bylo zasedání Evropské centrální banky, která také ponechala sazby nezměněny (základní úrokovou sazbu na 4,25 procenta) a ve svém prohlášení více či méně nepřekvapila. Trhy opět doufaly v náznak snižování úrokových sazeb v eurozóně, ale nestalo se tak. Naopak J. C. Trichet vyzdvihl riziko druhotných inflačních tlaků a riziko opětovného růstu cen komodit, a tedy cen potravin.
Naopak centrální banka Austrálie (RBA) trhy nezklamala, když po zvýšení základní úrokové sazby v březnu letošního roku přistoupila minulý týden dle očekávání ke snížení sazeb o 25 bodů na 7 procent. Australský dolar i novozélandský dolar se proto dočkaly dalších výprodejů na trzích a obě měny se propadly k dolaru v minulém týdnu asi o 5 procent.
Job report zklamal
V závěru týdne dolar umazal malou část svých zisků, když nepříjemně překvapila zpráva o zaměstnanosti za srpen. Ekonomika USA ztratila vysokých 84 tisíc pracovních míst, zatímco odhady se pohybovaly okolo hodnoty 70 tisíc. Míra nezaměstnanosti se vyhoupla na 6,1 procenta z 5,7 procenta v červenci, a nachází se tak momentálně na 5ročním maximu, což naznačuje, že zpomalení ekonomiky USA se pravděpodobně ještě zhorší. V dalších měsících by mohlo, dle některých analytiků, ubývat pracovních míst mezi 100-200 tisíci měsíčně.
Obavy ze zpomalujícího světového růstu a jeho dopadu na finanční trhy strhly také vlnu uzavírání rizikových carry obchodů, což pomohlo japonskému jenu a švýcarskému franku. Jen posílil k dolaru přibližně o 2 procenta, k euru o 4,4 procenta a frank k euru asi o 1,8 procenta.
Výprodeje na akciových trzích
Pokles cen komodit na světových trzích mělo za následek výprodeje akcií společností zabývajících se zpracováním komodit. Problémy s financováním tak navíc táhly dolů akcie bank a finančních institucí. Souhrnný světový akciový index MSCI proto zažil největší týdenní pokles od roku 2002, a to o 5,6 procenta.
Konkrétně japonský Nikkei ztratil okolo 6 procent, britský FTSE také výrazných přibližně 6 procent, německý DAX ztrácel asi 3 procenta, ameriký S&P ztrácel přibližně 4 procenta, Dow Jones asi 3 procenta a Nasdaq vysokých téměř 6 procent.
Poklesly i ceny jiných komodit
Cena zlata poklesla přibližně o 3 procenta na 812 USD/unce, a to hlavně díky posílení dolaru a poklesu cen ropy na světových trzích. Cena platiny klesla asi o 7 procent na 1 383 USD/unce, stříbra o 6 procent na 12,91 USD/unce, a tak se tyto vzácné kovy nacházejí na 11-12měsíčních minimech. O 4-5 procent poklesly i ceny zemědělských komodit, jako jsou kukuřice, pšenice a sójové boby.
Střední Evropa pod výprodejním tlakem
Jak měny, tak akciové trhy střední Evropy v minulém týdnu výrazně ztrácely. Burzy tak následovaly ty světové. Pražská burza si odepsala nejvíce (asi 6,5 procenta), následovala ji budapešťská burza se ztrátou asi 5,7 procenta a varšavská si odepsala "jen" 3,3 procenta.
Revize hospodářského růstu Maďarska potvrdila, že ekonomika rostla o 2,0 procenta ve 2. kvartálu oproti předchozímu odhadu 1,7 procenta. Tato velice dobrá zpráva ovšem forintu moc nepomohla. Na Slovensku se naopak potvrdil 1. odhad růstu ve 2. kvartálu na 7,6 procentech, což bylo o 1,7 procentního bodu méně než ve stejném období v roce 2007.
Zájem na měnovém trhu se otočil k americkému dolaru, výprodejů se proto dočkaly i středoevropské měny. Koruna ztratila pouhých 0,6 procenta, zlotý 3,5 procenta a forint 2,1 procenta. Navíc středoevropským měnám nenahrává ani fakt, že šance na další zvyšování úrokových sazeb v regionu se snižují, i když v Polsku se stále ještě očekává maximálně dvakrát 25 bodů, tedy základní úroková sazba by se stále mohla dostat na 6,5 procenta.
