Státní dluhopisy zemí s kvalitním investičním ratingem, jako je Německo a USA, se obecně považují za bezrizikové aktivum. Dalo by se tak říct, že se investoři přesouvají z rizikovějších aktiv, např. akcií, do bezpečných přístavů a uplatňuje se tzv. efekt „flight-to-safety/quality“.
Vývoj výnosu německého státního dluhopisu (10 let) | foto: Tradingeconomics.com / iDNES.cz
Tento ortodoxní přístup by byl vcelku logický, neboť ve světové ekonomice sílí obavy z příchodu recese, na což již reagovaly některé centrální banky holubičí náladou a prvními sníženími úrokových sazeb. Kondici ekonomikám nedodává ani narůstající protekcionismus v mezinárodním obchodu s hlavními aktéry na trase Šanghaj-Washington.
Záporný úrok jako nirvána dlužníků
Ondřej SlezáčekV roce 2018 absolvoval studium na Univerzitě Palackého v Olomouci. V současnosti dokončuje studium Finančního inženýrství na VŠE v Praze. O dění na finančních trzích se aktivně zajímá od roku 2016. V investiční společnosti Partners se věnuje oblasti řízení rizik a reportingu.  |
Člověk ale nemusí mít ekonomické vzdělání, aby si odpověděl na otázku, jestli jsou záporné úroky v souladu se základními ekonomickými principy. Laicky řečeno, půjčím si peníze a ještě za to dostanu zaplaceno. Zní to jako sen?
V současnosti je to bohužel realita, ze které se může stát noční můra pro celý finanční trh. První náznaky už lze pozorovat např. na dánském bankovním trhu, kde Jyske Bank A/S oznámila, že hodlá začít poskytovat hypotéky na 10 let s úrokem -0,5 %.
Pojďme ale ještě dál. Nordea má v úmyslu poskytovat hypotéky s úrokem -0,5 % i na 30 let! To z historického hlediska opravdu nemá obdobu. Budou-li poklesy výnosů dále pokračovat nebo alespoň setrvají v negativním pásmu a nižší úrokové sazby budou ještě podpořeny centrálními bankami, nemusí být tento dánský úkaz úplná utopie ani v jiných zemích. Kde tedy hledat příčiny tohoto „abnormálního“ jevu?
Korelace mezi vývojem českého státního dluhopisu (5 let) a průměrné úrokové sazby hypoték s fixací 1-5 let je 0,88, což značí téměř lineární závislost. | foto: ARAD, ČNB / iDNES.cz
Příliš mnoho peněz v ekonomice
Poradíme vám, jak výhodně investovat. |
Prvního viníka bychom mohli najít ve finanční krizi a v řešení jejího dopadu. Aby se předešlo recesi a zároveň se nastartoval hospodářský růst a dodržely inflační cíle, snížili centrální bankéři úrokové sazby až na 0 % či níže. Když ani tato stimulace neměla dostatečný efekt, napumpovali do ekonomik obrovské množství peněz skrze nestandardní programy – FED a ECB prostřednictvím kvantitativního uvolňování peněz nebo ČNB skrze měnové intervence.
Na krátkou dobu se tak tito aktéři mohli plácat po zádech, jelikož se jim inflaci a růst opravdu podařilo vzkřísit. Jak to ale bývá, každá mince má dvě strany. Zdá se, že se tyto prostředky začaly přelévat na kapitálový, zejména akciový trh, což má za následek, že ceny akcií ještě nedávno dravě trhaly jeden rekord za druhým. Jak se zdá, nyní se začíná neefektivita šířit i na trh dluhopisů, resp. hypotečních úvěrů.
Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly
Dalším důvodem by mohla být přílišná regulace. Mnoho penzijních a dluhopisových fondů si v době záporných výnosů nemůže dovolit držet většinu peněz ani na běžných účtech, jelikož jim regulatorní podmínky povolují mít takto uloženo jen určité procento majetku. V praxi jsou tak asset manažeři často nuceni takový dluhopis nakoupit, ať je situace jakákoliv.
Hrozí tak, že se výkonnost konzervativních penzijních fondů bude zase plížit okolo 0 % a jedinou rozumnou cestou z dlouhodobého hlediska zůstane volba dynamické strategie. Jak se tedy zdá, přílišná opatrnost se ne vždy zcela vyplácí.
Závěrem lze říci, že současná situace na dluhopisových trzích určitě standardní není a standardem by být neměla, ale bohužel nic zatím nenaznačuje, že by se měla závratně změnit.
