Dividendová politika je spíše raritou

Jedním ze základních kritérií při posuzování společnosti z pohledu akcionářů je výše dividendy, popřípadě její dostupnost, nebo způsob její výplaty. Výše dividendy sice není jednoznačným ukazatelem úspěšnosti hospodaření společnosti, nicméně je jedním z činitelů ovlivňujících kurz akcie. V zahraničí se firmy snaží neodchylovat se příliš od zavedené dividendové politiky kvůli zachování dobrého jména, u nás naopak společnosti dividendovou politiku většinou vůbec nemají.

Akcie, investice, dluhopisy | foto: MF DNES

Dividendu můžeme definovat jako podíl na zisku společnosti připadající na jednu akcii. To ale neznamená, že když společnost dosáhne zisku, má akcionář automaticky právo na dividendu. O tom, jestli ji nakonec dostane, rozhodne valná hromada, která i navzdory velmi dobrým hospodářským výsledkům se může uznést, že dividenda vyplacena nebude.

Rozhodující vliv na výsledek mají největší investoři většinou v podobě velkých společností. Malý akcionář má samozřejmě také právo prosazovat svůj názor na valné hromadě, reálně je však jeho vliv minimální.

Na rozvinutých kapitálových trzích je dividenda považována za jednu z nejdůležitějších vlastností akcií. Investoři nakupují akcie nejen s cílem dosáhnutí kapitálového výnosu (což je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou), ale kladou důraz i na dividendový výnos, který je dán právě výší dividendy a je v přímém vztahu s výnosy společnosti. V současnosti se již na akciové společnosti, které vyplácejí dividendy, nenahlíží tak, že nemohou najít jiné ziskové příležitosti, kam by převedly svůj zisk. Některé investiční strategie dokonce vyhledávají právě společnosti, u kterých je předpoklad tržního růstu, tržeb a také výnosů. Např. v USA jsou akcie společností vyplácejících dividendu dlouhodobě výnosnější, než akcie bez dividend.

České firmy a dividendová politika, to nejde dohromady

Chcete mít aktuální informace ze světových i domácích akciových trhů? Čtěte ZDE

U nás nakupují investoři akcie zpravidla jen za účelem dosažení výnosu prostřednictvím kapitálového výnosu, tedy největším rozdílem mezi nákupní a prodejní cenou. Na dividendu hledí pouze jako na vedlejší příjem, spojený s držením akcií. Málokdy tuzemští investoři dokonce ví, z čeho se dividenda vyplácí a proč některé společnosti dividendu vyplácí a jiné nikoli. Určitě je to dáno situací na našem kapitálovém trhu, kde jen ztěží najdeme společnost, která dodržuje stabilní dividendovou politiku.

Z klíčových titulů obchodovaných na pražské burze cenných papírů (BCPP)vykazuje stabilní dividendovou politiku společnost Philip Morris, která se striktně drží dividendového výnosu minimálně 10 %. Také Erste Bank dodržuje stabilní dividendu ve výši 1,24 euro, a která dokonce tento rok byla zvýšena na 1,5 euro. Rovněž společnost ČEZ za poslední 4 roky dividendu pravidelně vyplácí a chce v tomto trendu pokračovat i nadále. Vzhledem k tvrzením odborníků o překapitalizovanosti byla očekávaná i mimořádná dividenda akcionářům Komerční banky, ale její výše 200 Kč na akcii měla nakonec na trh velmi pozitivní vliv. Na opačném konci se ocitá společnost Unipetrol, která už tradičně dividendy nevyplácí a podobně jsou na tom i České Radiokomunikace.

Vyplacené dividendy devíti největších společností na BCPP  podle tržní kapitalizace (v Kč)
Společnost	2000	2001	2002	2003
Erste Bank (v EUR)	1,24	1,24	1,24	1,5
ČEZ	2	2,5	4,5	8
Český Telecom	7,5	-	57,5	17
Komerční banka	-	11,5	40	200
Philip Morris	940	1240	1448	1575
Česká pojišťovna	1140	340	1178	670
Zentiva	1325	-	850	680
Unipetrol	-	-	-	-
České radiokomunikace	471	-	-	-

Důvodů, proč se firmy u nás do vyplácení dividend nehrnou, je víc. Tím prvním může být velká neefektivnost vyplácení dividend. Jejich vyplácení je značně drahou záležitostí, dividendy jsou totiž zdaněny vlastně dvakrát. Nejprve je zdaní společnost, protože jsou vypláceny z čistého zisku po zdanění. A pak ještě zaplatí daň příjemce dividendy, který jí dostane zdaněnou 15-ti procentní srážkovou daní u zdroje.

Dalším důvodem nevyplácení dividend je povinnost každé společnosti dodržovat určité základní principy při rozdělování zisku. Minimálně pět procent musí společnost umístit v rezervním fondu. Následně se společnost rozhodne, jestli zisk využije na umazání ztráty z minulých období, nebo se prostředky jednoduše objeví v účetních výkazech firmy jako nerozdělený zisk. Případně jej rozdělí na posílení ostatních fondů tvořených ze zisku.

Zkuste investovat na nečisto v naší investiční hře a vyhrajte automobil Škoda Octavia

Jelikož rozhodnutí o vyplacení dividendy pak znamená pro společnost úbytek likvidity, mohou si tento „luxus“ dovolit jen stabilní společnosti dlouhodobě zavedené na trhu. Rozvíjející se společnosti spíše potřebují upevňovat svoji pozici na trhu a zisk reinvestovat do rozvoje.

Je důležité si uvědomit, že vyplácení dividendy není jednorázovou záležitostí, ale jedná se o dlouhodobý proces, jelikož akcionář má právo na vyplacení dividendy po dobu 4 let od jejího schválení a očekává stejnou, nebo dokonce vyšší hodnotu dividendy i do příštích let. Není se tedy co divit, že v našich podmínkách je pravidelná dividenda spíše výjimkou a není u nás možné zainvestovat do dividendových akcií s cílem širší diverzifikace rizika.

Preferujete při investování do akcií spíše kapitálový výnos? Anebo je pro vás důležitá dividendová politika firmy a výše vyplácených dividend? Podělte se s námi o vaše názory.