Nejde ani tak o to, že jsou bohatí lidé nějak zvýhodňováni. Spíše jde o to, že množství prostředků jim umožňuje zkoušet různé investiční produkty, které pro běžné nebo chudší lidi, navíc bez potřebných zkušeností, nejsou vhodné. Jen těžko můžeme někomu, kdo o futures nikdy nic neslyšel, doporučit, aby investoval do komodit, když celá jeho suma určená k investování je méně než sto tisíc Kč. Když pak o ni přijde, znamená to, že přišel o všechny své úspory.
Člověk, který těch 100 000 může „klidně obětovat“, lépe snese ztrátu a v jeho investování tak mnohem menší roli hrají emoce. Přesně ty samé emoce, které vedou méně movitého člověka k neuváženým a zbrklým rozhodnutím, které většinou nekončí vysokým výdělkem.
Dalo by se tak říci (a to asi nebude žádná novinka), že větší množství peněz přináší větší nezávislost v rozhodování. Více peněz znamená větší výběr a širší portfolio dovoluje efektivní diverzifikaci a snižování volatility (kolísání hodnoty).
I u bohatých investorů samozřejmě platí, že jsou takoví, kteří rádi riskují, a rovněž takoví, kterým jde především o uchování hodnoty peněz. Přibližné rozdělení peněz do investičních nástrojů jsme se pak pokusili vyjádřit v grafech. Každý investor však má jiné představy o výnosech a riziku, a tak berte tyto grafy spíše jako informační pomůcku.
Bez akcie to nejde?
Základem portfolia u bohatého investora by měly být, podobně jako u většiny investorů, akcie, dluhopisy, případně nástroje peněžního trhu. Zejména u akcií platí, že bohatí investoři už nejsou odkázáni pouze na akciové podílové fondy a strukturované produkty, jako jsou certifikáty nebo ETF (ty by samozřejmě neměly v portfoliích chybět, zejména u konzervativních investorů). Mnohem větší prostor je ale možné věnovat investicím přímo na akciových trzích. Brokerských společností, které přístup na burzu kdekoli na světě zpřístupní, je skutečně mnoho a investoři si určitě vyberou.
Větší množství prostředků rovněž dovoluje ve větší míře investovat do nástrojů v cizí měně, čímž se výběr značně rozšíří (což platí jak pro akcie, tak pro fondy, certifikáty, ETF apod.). To umožňuje také lepší geografickou a sektorovou alokaci, jelikož mnoho produktů zaměřených na specifické sektory, případně země a regiony není v domácí měně běžně dostupných.
Nezanedbatelnou část portfolia by měly samozřejmě tvořit dluhopisy, nebo nástroje peněžního trhu, jako konzervativní složka. Dynamičtí investoři mohou případně nástroje peněžního trhu vypustit a spíše konzervativní část rozdělit mezi dluhopisy státní a dluhopisy s vysokým výnosem (vydávané společnostmi s nižším ratingem), nebo dluhopisy rozvíjejících se zemí. První jsou sice méně výnosné, ale jejich výnos je stabilnější, ty druhé zase slibují vyšší výnos, ale s vyšším rizikem poklesu. Konzervativní investoři pak mohou peněžní trhy nahradit například garantovanými produkty.
Cenné papíry nejsou všechno
Zajímavým zpestřením portfolia mohou pak být různé alternativní investice. Sem můžeme zahrnout různé umělecké sbírky, starožitnosti, šperky nebo víno. Velmi oblíbené jsou také drahé kovy nebo diamanty (nenakupovány jako šperky, ale jako investiční nástroje).
Zlato a diamanty jsou oblíbeným investičním nástrojem zejména pro zajištění v nejistých obdobích (recese, vysoká inflace apod.), kdy plní úlohu ochránce majetku investorů. Malá závislost na ekonomických cyklech, vnitřní nadčasová hodnota, nízká korelace s akciovými trhy, to všechno jsou vlastnosti, kterými tyto investiční nástroje (zejména zlato) přitahují zájem investorů. Investoři by však u zlata i diamantů měli počítat s delším investičním horizontem a s tím, že v portfoliu by měly zabírat maximálně kolem 10 %.
Kromě zlata a diamantů nebo sběratelských a uměleckých předmětů však mezi alternativní investice patří také vysoce rizikové nástroje, které by rovněž neměly v portfoliu tvořit většinu, jejich výnosový potenciál je ale velmi zajímavý. Patří sem například v poslední době tolik oblíbené derivátové nástroje, jako jsou futures nebo opce.
Jde o tzv. pákové produkty a liší se především ve způsobu vypořádání. Zatímco v případě futures jde o povinnost kupujícího, resp. prodávajícího nakoupit nebo prodat předmětné aktivum v předem stanoveném čase a za předem dohodnutých podmínek, v případě opce jde o právo. Jejich podkladovým aktivem mohou být jak komodity, tak i akcie, akciové indexy, měny, úrokové nástroje apod. Finanční páka u těchto produktů umožňuje dosahovat nadprůměrných výnosů, ale na druhé straně je velmi lehké prodělat celou investovanou sumu (v extrémních případech i více) ve velmi krátkém čase. Proto jsou určeny pouze zkušeným investorům, kteří vědí, do čeho jdou. Obchoduje se s nimi na komoditních burzách nebo na mimoburzovních trzích a podobně, jako je tomu u akcií, přístup na ně zprostředkovávají specializované brokerské společnosti.
Zajímavým pákovým nástrojem jsou warranty a pákové certifikáty, které jsou dnes dostupné i v koruně na Pražské burze. Warranty jsou velmi podobné opcím, avšak určité rozdíly zde existují. Warranty mohou emitovat pouze velké investiční společnosti nebo banky, případně makléřské společnosti, zatímco opci může vypsat kdokoli. Warranty se obchodují v poměru, tzv. ratio (k nákupu/prodeji jednotky podkladového aktiva je zapotřebí několika warrantů), přičemž jedna opce opravňuje ke koupi/prodeji jedné akcie nebo dluhopisu apod.
Další investiční možností pro odvážné investory s pevnými nervy je mezinárodní devizový trh, tzv. FOREX. Obchody zde probíhají prakticky 24 hodin denně od pondělí do pátku. Neexistence medvědího (dlouhodobý pokles cen) nebo býčího trhu (opak medvědího trhu), využití páky a s tím spojené vysoké potenciální výnosy v krátkém čase přitahují množství investorů-spekulantů na tento trh, kde denní obrat činí 3 biliony dolarů. Opatrní a nezkušení investoři by se však všem pákovým nástrojům měli obloukem vyhnout. Vysoký výnos totiž nikdy nebude znamenat bezpečnou investici.
