Co a proč vám aktuálně přijde jako nejzajímavější investice? Jsou to akcie, dluhopisy, komodity?
I přes pokles úrokových sazeb centrálních bank v posledním roce jsou dluhopisy pro konzervativní investory i nadále velice zajímavě naceněny. Například dlouhodobé české státní dluhopisy mají výnos do splatnosti okolo čtyř procent ročně. Při aktuální míře inflace poblíž 2% inflačního cíle České národní banky tak mohou investoři v následujících letech dosáhnout reálného zhodnocení při relativně nízkém riziku.
Co akcie?
U akciových trhů je to poněkud složitější a je potřeba se dívat více komplexnějším a strukturovaným pohledem. Na jednu stranu jsou tržně vážené indexy, například klasický index S&P 500, který táhne až do nebes několik málo titulů, jež se vezou na vlně umělé inteligence, což v konečném důsledku značí velice nízký implikovaný výnos do následujících let. Na druhou stranu vidím solidní příležitosti v jiné části spektra akciových trhů. A to například u společností s nízkou tržní kapitalizací nebo u některých cyklických sektorů, které v posledních letech z logických důvodů, jako je přísná měnová politika, riziko recese, zaostávaly za zbytkem trhu.
Komodity nedoporučujete?
Komoditám jako takovým se obecně v posledním roce moc nedaří. A to zejména z důvodu pozitivního boje centrálních bank s inflací. Odlišná situace je u zlata, které díky klesajícím sazbám v USA, a hlavně nepolevujícím geopolitickým tenzím, trhalo rekordy.
Pokud bychom zůstali u dluhopisů. Analytici nyní předpovídají další mírné zvýšení inflace, což by mohlo spolu s oslabující korunou zbrzdit snižování úroků centrální banky. Jaké to bude mít podle vás dopady na zhodnocení investic do dluhopisových fondů, které investují do českých státních dluhopisů?
Je to tak, přechodně nyní dochází k odpoutání inflace od 2% inflačního cíle. Inflace je poblíž horní 3% hranice tolerančního pásma. Ale říkám přechodně. Může za to jednak čistě statistický efekt nízké srovnávací základny, ale došlo také k vyššímu růstu například cen potravin. Což je ale obecně hodně volatilní složka inflace. Určitý tlak lze pozorovat i u cen služeb, ale tam se s největší pravděpodobností jedná spíše o dohánění minulosti, kdy růst cen služeb za růstem cen zboží zaostával. Z těchto důvodů tak v následujících měsících vzroste míra inflace nad tři procenta, ale v druhé polovině příštího roku by se již měla znovu dostat k 2% hodnotám.
Jak se to promítne do výnosu a cen státních dluhopisů? A promítne se to vůbec?
Dopad na zhodnocení dluhopisových fondů čekám velice omezený, neboť výše uvedené trh již delší dobu očekává, a tak je to svým způsobem již z velké části reflektováno v cenách dluhopisů. Dluhopisové fondy by tak v následujícím období i nadále měly vydělávat v průměru čtyři až pět procent ročně.
Bavme se o akciích. Vítězství Donalda Trumpa v USA polilo zejména akciové trhy doslova živou vodou. Máte za to, že jde o přechodný jev, nebo se zopakuje to, co se stalo při prvním Trumpově mandátu, že americká ekonomika šla nahoru a s ní i akciové trhy?
Pokud se na to podívám velice krátkodobě, tak americký akciový trh v druhé polovině listopadu trochu mírnil původní euforii, která na trzích byla pár dnu po vítězství Donalda Trumpa. Mnohem důležitější je tak dlouhodobější pohled a tam lze poměrně jednoznačně očekávat, že druhý mandát Donalda Trumpa by měl být pro americké akcie rozhodně pozitivním faktorem, co do dalšího vývoje cen akcií. Naopak dopad jeho avizovaných protekcionistických opatření bude určitě negativní pro čínské a evropské akciové trhy. Pod tlakem budou jistě i dluhopisové trhy v Americe, jelikož všechna avizovaná opatření přinášejí proinflační tlaky a tlaky na zvyšování deficitu veřejných financí.
Ondřej Slezáčekportfolio manažer Partners investiční společnosti Věnuje se řízení konzervativních a smíšených portfolií. Primárně má na starosti nejnovější fond Partners Rezerva a dále se se věnuje fondu Partners Universe 6. |
Když byste měl porovnat kondici americké a evropské ekonomiky, co byste řekl, jak byste je porovnal?
Obecně bych řekl, že americké ekonomice se i nadále daří. I když můžeme pozorovat určité ochlazení u amerického spotřebitele. Vidíme to, pokud se podíváme na rostoucí delikvenci (delikvence označuje chování klienta, který neuhradil své závazky do termínu splatnosti, pozn. red.] u kreditních karet nebo na pomalu zvolňující trh práce v posledních měsících. To evropská ekonomika je na to dle mého názoru mnohem hůře, kdy i přes velice solidní kondici na trhu práce trpí v posledních měsících zejména německý průmysl a vyhlídky zatím nejsou o nic lepší.
Máte pocit, že Evropa se ze svých současných problémů nakonec dostane, že dojde k oživení? A co to podle vás podmiňuje?
Určitě bude potřeba větší míra fiskální stimulace v západních zemích, zejména v Německu. Pak si větší oživení dokážu klidně představit. Druhou věcí ovšem jsou dlouhodobé evropské reformy typu green deal, které zatím konkurenceschopnost evropského průmyslu v mezinárodním srovnání spíše podkopávají. Výhledu samozřejmě nepřispívá ani zvolení Trumpa a jeho případná protekcionistická opatření.
Když se zeptám velice obecně – jak by měl podle vás současnou americkou, ale i evropskou politickou situaci zohlednit investor? Co je sázka na jistotu, a co naopak „rizikový podnik“?
Vždy tvrdím, že sázka na jistotu ve světě investic neexistuje. Ale k vaší otázce, určitě nejlepším přístupem pro dlouhodobého investora je neztratit hlavu v aktuálním dění a dostatečně diverzifikovat portfolio. Pokud si totiž nynější situaci zhodnotíme za pár let, myslím, že aktuální problémy například v německém průmyslu nebo na politické scéně ve Francií nebudou zpětně vůbec podstatné. Pro dlouhodobého investora je skutečně klíčem k úspěchu dodržet určitý odstup, a hlavně zůstat na trhu zainvestován. Pokud se navíc jedná o investora do aktivně řízeného fondu, tak tyto krátkodobé vlivy jsou přímo ve fondu aktivně řízeny a portfolio je adekvátně rebalancováno.
