Pokud nás tato nepříjemná záležitost skutečně potká a nepodaří se nám během výpovědní doby získat práci, pak naše kroky zřejmě povedou na úřad práce. Tato instituce by nám měla nejprve pomoci najít práci a pokud se jí to nepodaří, tak vyplácet podporu v nezaměstnanosti. Vyplácení podpory má ovšem svoje zákonitosti a většina z nás je detailně nezná. Bylo by naivní se domnívat, že každý nezaměstnaný má na podporu v nezaměstnanosti automaticky nárok.
Kupříkladu forma ukončení pracovního poměru je pro žadatele o podporu v nezaměstnanosti velmi důležitá. Pokud totiž dojde k ukončení pracovního poměru z důvodu porušení pracovní kázně nebo kvůli špatným pracovním výsledkům, pak podpora v nezaměstnanosti vyplácena nebude. Podobně postupuje úřad práce i v případě, že jste v práci nespokojeni a rozejdete se se zaměstnavatelem vzájemnou dohodou.
Víte, jak se finančně zabezpečit na stáří? Informace a články, které se věnují penzijnímu připojištění naleznete ZDE.
Je logické, že úřad práce nefunguje pouze jako distributor podpor v nezaměstnanosti. Jeho hlavním úkolem by měla být aktivní politika spočívající ve vyhledávání vhodných pracovních míst. Pokud žadatel o zprostředkování zaměstnání odmítá pracovním úřadem vytipovanou pozici, pak automaticky přijde o podporu v nezaměstnanosti. Zároveň se ještě vyplácení státní podpory neslučuje s vyplácením jiných dávek, kupříkladu dávek státní sociální podpory.
Maximální podpora v nezaměstnanosti činí 10 250 Kč
Pokud žadatel skutečně vyhoví všem podmínkám pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti, pak mu úřad práce vypočítá její výši na základě průměrného měsíčního výdělku dosaženém v posledním zaměstnání. Maximální doba vyplácení podpory činí půl roku, přičemž v prvních třech měsících dosahuje padesát procent průměrného měsíčního výdělku a v dalších třech měsících potom čtyřicet procent. Pokud ovšem někdo má velmi vysoký příjem, pak mu po celý půlrok bude vyplácena stejně vysoká podpora v nezaměstnanosti. Více nabízí závislost podpory v nezaměstnanosti a dosaženého příjmu v posledním zaměstnání následující tabulka.
|
Průměrný čistý měsíční výdělek |
Výše podpory | |
|
První tři měsíce |
Další tři měsíce | |
|
5 000 Kč |
2 500 Kč |
2 000 Kč |
|
7 000 Kč |
3 500 Kč |
2 800 Kč |
|
9 000 Kč |
4 500 Kč |
3 600 Kč |
|
11 000 Kč |
5 500 Kč |
4 400 Kč |
|
13 000 Kč |
6 500 Kč |
5 200 Kč |
|
15 000 Kč |
7 500 Kč |
6 000 Kč |
|
17 000 Kč |
8 500 Kč |
6 800 Kč |
|
19 000 Kč |
9 500 Kč |
7 600 Kč |
|
21 000 Kč |
10 250 Kč |
8 400 Kč |
|
23 000 Kč |
10 250 Kč |
9 200 Kč |
|
25 000 Kč |
10 250 Kč |
10 000 Kč |
|
26 000 Kč a více |
10 250 Kč |
10 250 Kč |
Jak vyplývá z tabulky, tak v případě čistého měsíčního výdělku převyšujícího 26 tisíc korun náleží maximální výše podpory uchazeči po celých šest měsíců. Tato maximální hranice ve výši 10 250 Kč je v podstatě odvozená od částky životního minima. To je v roce 2002 pro dospělou osobu stanoveno na 4 100 Kč. Pokud vyšle úřad práce osobu v evidenci na rekvalifikační kurz, pak mu dokonce vyplácí podporu ve výši 60 procent průměrného čistého měsíčního výdělku. Nevíte, jak realizovat nákupy ve chvíli, kdy se vám nedostává vlastních financí? Využijte spotřebitelský úvěr.
Podnikatelé ani absolventi nepřijdou zkrátka
O tom, že nezaměstnaní absolventi škol mají na podporu v nezaměstnanosti nárok již byla malá zmínka. Problémem by mohlo být, jakou výši podpory absolventům vyplácet, neboť v jejich případě není možné vycházet z posledního výdělku. Stát jim vyplácí v prvních třech měsících padesát procent jejich životního minima a v následujících třech měsících potom čtyřicet procent. I osoba samostatně činná má možnost se o podporu v nezaměstnanosti ucházet. Výše podpory se stanoví z výše jejího vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové zabezpečení.
Jaké jsou vaše zkušenosti s úřady práce a zejména s vypláceném podpory v nezaměstnanosti? Těšíme se na vaše názory.
