Uplynulý týden začal euforií na trzích z dohodnuté podpory a v podstatě záchrany Citigroup, finančního gigantu, který má širokou retailovou klientelu nejen v USA, ale celkem ve více než stovce zemí zaměstnává více než 350 tisíc lidí. Po dvou dnech nepřetržitého vyjednávání schválila vláda Spojených států částku 300 miliard USD pro Citigroup z dříve odsouhlaseného pomocného balíčku 700 miliard USD. Index S&P 500 reagoval ten den růstem o výrazných 3,6 % a například britský FTSE přidal během pondělí 9,8 %.
Další dobrou zprávou bylo pondělní zveřejnění fiskálního pomocného balíčku britské vlády, který zahrnoval mimo jiné snížení DPH z 17,5 na 15 % od 1. prosince do konce roku 2009. Celková hodnota balíčku je 20 miliard liber a měl by pomoci skomírající britské ekonomice. Proti snižování DPH se ovšem ohradily Německo a Francie, což snížilo očekávání trhu na výraznější podporu největších ekonomik v Evropě. Dále pak americká centrální banka FED odhalila podobu pomoci malým podnikům, studentům a vlastníkům domů. Konkrétně bude vyčleněno 800 miliard USD k půjčkám v době nízkých úrokových sazeb za účelem podpory propadající se domácí spotřeby a na odkup problémových hypoték.
Další na řadě: EU a Čína
Ve středu se přidala Evropská komise se svým návrhem na pomoc ekonomikám v Evropské unii, celkem by se mělo jednat o 200 miliard eur (asi 250 miliard USD). Okamžitě se ale také objevily obavy o to, jestli všechny členské státy návrh podpoří, když například Německo, jako největší ekonomika, by mělo přispět na pomoc celé Evropské unii nejvíce. Komise vyčlenila také 21 miliard eur pro výrobce aut, ovšem na výrobu ekologicky šetrných automobilů.
K razantnímu kroku se uchýlila v uplynulém týdnu i Čína, která snížila úrokové sazby v zemi počtvrté během posledních deseti týdnů, tentokrát velmi agresivně o 1,08 % na 5,58 %. Vláda tedy považuje ekonomickou situaci za skutečně vážnou. Čína chce snížením úroků podpořit svůj plán na oživení hospodářství podporou poptávky v objemu 586 miliard USD. Tempo růstu ve 3. čtvrtletí zpomalili na 9 %, dostalo se tak na nejnižší úroveň za více než 5 let. Výraznější snížení sazeb, než bylo očekáváno, pak podpořilo cenu ropy na světových trzích. V uplynulém týdnu tak cena ropy Brent vzrostla o 3 USD na 52,75 USD za barel. Rostly i ceny průmyslových kovů a zemědělských plodin, celkově vzrostly ceny komodit, měřeno indexem Reuters/Jefferies, o přibližně 6 %. Cena zlata rostla ze 799 USD za unci na 813 USD za unci.
Akciové trhy ve výrazném plusu
Pomocná opatření napříč světem pomohla přesvědčit investory, že všechna současná opatření pomohou světové ekonomice a zabrání tak dlouhé a hluboké recesi. Dále se pak díky svátku Díkůvzdání ve čtvrtek v USA trhy vyznačovaly poklidnou náladou.
V průběhu týdne už trhy výrazněji nereagovaly na stále špatný stav trhu s bydlením v USA. Tyto zprávy tak už s velkou pravděpodobností byly započítány v propadech akciových trhů v minulých týdnech. Stále klesá počet prodaných nových domů i již existujících domů. Navíc se ceny domů nadále propadají. Naopak ve Velké Británii klesly ceny domů méně, než se očekávalo, což naznačilo určitou stabilizaci na trhu s bydlením a podpořilo libru. V eurozóně se v listopadu dále propadala důvěra podnikatelů v ekonomiku, ale relativně dobrou zprávou je, že výrazně klesá inflace (z meziročních 3,2 % v říjnu na 2,1 % v listopadu), což dává ECB prostor pro snížení úrokových sazeb v příštím týdnu až o 75 bazických bodů na 2,50 %.
V pátek zveřejněná data z Japonska zklamala, když jak útraty domácností, tak průmyslová výroba a maloobchodní tržby v říjnu dále klesaly více, než se očekávalo. I zde ovšem klesla inflace v listopadu prudkým tempem, jádrová inflace z meziročních 2,3 % na 1,9 %. V předminulém týdnu se zvedly obavy z deflace v USA, v tomto týdnu jsou jistě stejné obavy na místě, i co se týče eurozóny a Japonska.
Akciové trhy ukončovaly týden růstem celosvětově o více než 11 %, měřeno pomocí MSCI World Index. Japonský index Nikkei si připsal 7,6 % na 8 512 bodů, evropské indexy si během pátečního odpoledne připisovaly za celý týden více jak 10 %, konkrétně FTSE 100 11,5 % na 4 213 bodů, německý DAX 11,3 % na 4 595 bodů ( všechny údaje 28. 11. v 14,15 hod.). Region střední Evropy následoval světové trhy, pražská burza si připsala 13,5 % na 845 bodů, maďarská burza si připsala 13,6 % na 12 388 bodů, varšavská burza připsala 9,0 % na 1 729 bodů a vídeňská burza si připisovala nejvíce 16,8 % na 1 771 bodů. Americké indexy také rostly za první tři dny obchodování, tedy před pátečním otevřením trhů. Dow Jones si připisoval 8,5 % na 8 726 bodů, S&P 500 11 % na 887 bodů a Nasdaq 10,7% na 1 532 bodů
Dolar už druhý týden v řadě oslabil, jen posiluje
Nižší averze k riziku, růst akciových trhů i posílení rozvojových trhů zatlačily dolar níže k euru o 1,7 % na EUR/USD 1,2821, ke koši nejvýznamnějších světových měn dolar oslabil o 2,5 %. Daří se ale japonskému jenu, ten již třetí týden v řadě posílil, tentokrát o 0,7 % na USD/JPY 95,28. Libru podpořily v závěru týdne zveřejněné ceny domů z Nationwide za listopad, které klesaly nižším tempem, konkrétně o 0,4 % místo očekávaného poklesu o 1,7 %. Libra posílila k dolaru o 2,7 % na GBP/USD 1,536 a k euru o 1% na EUR/GBP 0,8349. V poslední době ztrácí status bezpečného přístavu švýcarský frank, a to hlavně kvůli obavám o švýcarský bankovní sektor, doléhá na něj ale i v předchozím týdnu prudké snížení úrokových sazeb. K euru již švýcarský frank oslabil pátý týden v řadě, od svého maxima v polovině října už tak ztratil přibližně 5,3 % na úroveň kurzu EUR/CHF 1,54.
Polsko i Maďarsko snížily sazby
V pondělí překvapivě snížilo úrokové sazby Maďarsko o 50 bazických bodů na 11,0 %, a to přibližně měsíc poté, co došlo ke zvýšení sazeb o 3 % na 11,5 %. Tehdy byla centrální banka Maďarska nucena zvednout sazby, aby zabránila propadající se domácí měně. Na měnovém zasedání v pondělí ale centrální banka zveřejnila nové prognózy, které předpokládají prudký pokles inflace a recesi v maďarské ekonomice v roce 2009. Centrální banka proto snížením sazeb sleduje podpoření hospodářského růstu.
Poprvé od roku 2006 snížila sazby také polská národní banka, a to o 25 bazických bodů na 5,75 %. Polsko se tak zařadilo k ostatním centrálním bankám, které snižují úrokové sazby, aby snížily náklady na úvěry a podpořily tak domácí ekonomiku. Hospodářský růst Polska ve 3. čtvrtletí klesl na 4,8 % z meziročního tempa 5,8 % ve 2. čtvrtletí.
Přesto, že atraktivita úrokových sazeb ve středoevropském regionu klesá, nižší averze k riziku na trzích se projevila ve zvýšeném zájmu o rozvojové trhy, tedy i o českou korunu, polský zlotý a maďarský forint. Dále pak nižší sazby v regionu jsou z dlouhodobějšího hlediska pro měny příznivé, neboť i na země střední Evropy dolehne zpomalení světového hospodářství a budou také potřebovat výraznější podporu. Koruna posílila k euru o 2,3 % na EUR/CZK 25,18, zlotý o 3,0 % na EUR/PLN 3,76 a forint o 2,8 % na EUR/HUF 259,0.
