Ústavní soud minulý týden ve středu znovu vydal nález (přesněji tři nálezy) o neústavnosti regulace nájemného. Regulace nájemného porušuje lidská práva v bodě volného užívání vlastního majetku a také v právu na spravedlivý proces. Obecné soudy zamítaly žaloby na náhradu majitelů domů a priori bez posouzení konkrétního případu.
Náhrady se v historii žalob majitelů domů vůči České republice dostalo pouze v jediném případě - a to ještě za poněkud kuriózních okolností. Úředníci ministerstva financí za "panování" Bohuslava Sobotky nezareagovali včas na apel soudu, který v důsledku této procesní chyby rozhodl ve prospěch žalovatele - majitele domu. Ani pak ale nebyla výplata náhrady bezproblémová. Ministerstvo financí soudně přiznaný závazek uhradilo až na základě exekučního řízení.
Ústavní soud nejen ve věci regulovaného nájemného již mnohokrát apeloval na obecné soudy, aby nerozhodovaly protiústavně. Zatím ale marně. I nově rozhodnuté případy dovolání, které byly rozhodnuty ve prospěch žalujících, se vrací zpět na začátek soudního sporu.
V současné době probíhá zároveň proces proti České republice u mezinárodního soudu ve Štrasburku. Již od roku 2005. Poslední vývoj hovoří ale o naprosté neinformovanosti Evropského soudu o situaci v České republice. JUDr. Klára Veselá Samková, která zastupuje žalobce u Evropského i českého Ústavního soudu, v současnosti formuluje odpovědi na tři otázky štrasburských soudců:
-
Jakým způsobem dochází k náhradě za regulované nájemné,
-
zda poskytnutí náhrady majitelům nájemních bytů netrvá příliš dlouho a
-
zda nejsou na majitele nájemních bytů kladena přílišná důkazní břemena.
Absurdita dotazů v situaci, kdy se pronajímatelé bytů nemohou žádným způsobem domoci ani jakékoli náhrady, ani výhledu v deregulaci, je nepřehlédnutelná. Plyne ale zřejmě z vyjádření českého ministerstva financí, které tvrdilo, že majitelé domů mají dostatek možností domoci se náhrady.
Kolika bytů se regulace týká?
Počty nájemních bytů se pouze odhadují. Stejně tak lze pouze odhadovat, kolik z nich je zatíženo regulovaným nájemným. A odhady se značně liší.
Robert Axamit, místopředseda Občanského sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí (OSMD), odhaduje, že se počet nájemních bytů i vlivem regulace snížil z cca 1,5 milionů v roce 1991 na přibližně 700 tisíc. Z nich by mohlo být přibližně 250 tisíc s tržním nájemným a zbytek s regulovaným.
Ministerstvo pro místní rozvoj odhaduje, že počet bytů s regulovaným nájemným dosahuje 740 tisíc, z nichž jich je přibližně 400 tisíc ve vlastnictví obcí. Milan Krček, místopředseda OSMD, k odhadu ministerstva dodává, že celkový počet nájemních bytů může být kolem 1 milionu.
Kolik regulace nájemného stojí?
Ústav soudního inženýrství v roce 2003 zpracoval analýzu, kolik činí nákladové nájemné - tedy nájemné, s jehož výší by bylo možné zaplatit údržbu nemovitosti. Vyšlo, že by mělo činit 3 procenta z reprodukční ceny nemovitosti, v roce 2003 přibližně 50 Kč/m2. V dnešní době by vycházela nákladová cena přibližně 55 až 57 Kč/m2.
tržní nájemnéNejnižší průměrné tržní nájemné je v Semilech, kde dosahuje 59 Kč/m2. |
Robert Axamit uvádí, že v důsledku regulace nájemného byly obce nuceny privatizovat svůj bytový fond. Od roku 1991 bylo privatizováno přibližně 600 tisíc bytů v hodnotě cca 600 miliard korun za cenu v rozmezí od 60 do 100 miliard korun. Tratily tak přibližně 500 miliard korun.
Je ale otázkou, zda škody obcí z "levné" privatizace bytového fondu lze dávat do souvislosti s regulací nájemného. Je pravda, že údržba bytového fondu byla nákladná a výnos z nájemného v mnoha případech nestačil pokrýt ani nezbytné opravy. Na druhou stranu obce v mnoha případech obecní majetek ještě před privatizací opravily - a následně prodaly za dumpingové ceny na základě politického rozhodnutí.
Více si přečtěte na Hypoindex.cz.
