V ideálním světě bychom půjčky nepotřebovali, v reálném se však bez nich občas neobejdeme. Každá půjčka však vytváří dluh, který je třeba splatit, a každý dluh s sebou nese riziko, že ho nesplatíme. Jsou však i půjčky, které mohou náš blahobyt za příznivých okolností výrazně zvýšit.
Vztahem k riziku, a tím i půjčkám, se lidé od sebe většinou liší již od narození. Někteří ho tolerují, nebo dokonce vyhledávají, jiní se mu brání, a sklon vstupovat do rizika chápou jako výraz nezodpovědnosti. V mezních případech může být jejich sklon přijímat či naopak odmítat rizika tak silný, že jej nelze téměř žádnými „rozumnými“ argumenty příliš ovlivnit.
Většina lidí se však, pokud jde o vztah k riziku, nachází někde uprostřed, a jejich pohled na rizika zadlužení je tak přístupný úvahám. Tyto úvahy, mají-li být rozumné, by však měly být schopny jasně rozlišit úvěry „dobré“ a „špatné“. Tedy ty, jejichž riziko není velké, a ty, které jsou rizikové příliš.
Dobré a špatné půjčky
„Dobré“ půjčky nejsou jen ty, které si „můžeme dovolit“. Tedy ty, které nejsou příliš vysoké, mají poměrně nízký úrok a jejich měsíční splátka nepřesahuje „bezpečnou“ úroveň, za kterou je většinou považováno 40 % našich měsíčních příjmů. Jsou to i úvěry, které neobsahují žádná klamná či dokonce „predátorská“ smluvní ustanovení, například skryté formy vyššího úročení, dodatečné poplatky, vysoké sankce za nesplácení úvěru nebo naopak sankce za jeho předčasné splacení.
Jan Urban
|
Především jsou to však půjčky, které mají potenciál zvýšit naše „čisté jmění“, tedy rozdíl mezi našimi finančními i nefinančními aktivy (tím, co vlastníme) na straně jedné, a našimi pasivy, tedy finančními závazky na straně druhé.
Čisté jmění a jeho vývoj je totiž základním ukazatelem našeho finančního postavení: pojistkou vůči nepříznivým událostem, i předpokladem toho, že své půjčky budeme schopni splatit.
Své čisté jmění bychom přitom neměli zaměňovat se svými příjmy a výdaji. Člověk s vysokým příjem totiž vysoké čisté jmění mít nemusí. Pokud snadno a hodně utrácí, jeho čisté jmění může být nízké, či dokonce záporné. Když má naopak nízký příjem, ale většinu svých příjmů ušetří, nebo úspěšně investuje, může být jeho čisté jmění vyšší, a může dále růst.
Dobré půjčky zvyšují naše čisté jmění tím, že přispívají k tvorbě našich aktiv, jejichž hodnota neklesá, a/nebo vytvářejí aktiva, která nám nesou dlouhodobé příjmy. Dobré dluhy jsou tak ty, které nás činí bohatšími.
Špatné půjčky jsou nejen ty, jejichž podmínky jsou zjevně nevýhodné či které si při současné výši naši příjmů a výdajů nemůžeme dovolit. Ale především ty, které naše čisté jmění snižují, takže nás činí chudšími. Jsou to půjčky na nákup aktiv, která se rychle znehodnocují, nebo věcí, které žádné příjmy nenesou. Poznáme je většinou i podle toho, že ti, kteří je nabízejí, tak činí velmi agresivně.
Nejčastější druhy dobrých dluhů
Dluhy přispívající k růstu našich aktiv jsou především ty, které slouží k financování či vylepšení našeho bydlení, růstu našeho vzdělávání, financování rozvoje vlastního podnikání, případně na konsolidaci našich stávajících dluhů.
Půjčky na bydlení
Když tyto půjčky odpovídají výši našich pravidelných příjmů i výdajů, jsou většinou ty nejlepší. Hodnota nemovitostí (v reálném vyjádření) totiž až na výjimky časem roste, a to rychleji než příjmy domácností, a tento růst je většinou poměrně stálý. Neplatí sice, že by se ceny nemovitostí, jak se někdy uvádí, v průměru zhruba každých deset let zdvojnásobily. Za předpokladu „přiměřených“ a relativně předvídatelných úrokových sazeb a nepříliš dlouhé doby splácení však mohou hodnotu našich aktiv zvýšit. Navíc vedou k tomu, že nám odpadá nutnost platit nájemné.
Rizikové se tyto půjčky stávají, pokud jsou poměrně dlouhé, například 40 let. Částka zaplacená bance totiž v těchto případech kupní cenu nemovitosti výrazně převyšuje. Totéž se týká situací, kdy úroková sazba může po dobu trvání úvěru výrazně vzrůst.
Nebezpečí půjček na bydlení spočívá i v tom, že hodnota nemovitosti klesne pod výši úvěru, kterým je zatížena, takže v případě nutnosti nejsme schopni hypotéku ani případným prodejem nemovitosti splatit. I ceny nemovitostí totiž občas klesají, nejčastěji poté, co splaskla realitní bublina, vyvolaná očekáváním dalšího vývoje cen realit, nebo v dobách silného hospodářského poklesu.
Ani nemovitosti financované hypotékami není proto vhodné přeplácet. K přílišnému úvěrovému zatížení nemovitosti může přitom dojít často i tehdy, když jsou sazby hypotečních úvěrů poměrně nízké. Nízké úrokové sazby totiž zvyšují poptávku po nemovitostech, a vedou tak občas k tomu, že jejich ceny rostou i nad jejich hodnotu.
Riziku spojenému s nadhodnocením kupní ceny nemovitosti lze zabránit především tím, když si uvědomíme, že o dlouhodobé hodnotě nemovitosti rozhoduje vždy především místo, kde se nachází. Prostředky, které byly na její stavbu vynaloženy, ani to, jak si ji prodávající cení a realitní agent vychvaluje, nemusí být pro její budoucí prodejní cenu nijak podstatné.
Půjčky na vylepšení domu
Za dobré půjčky bývají zpravidla považovány i ty, které slouží k vylepšení našeho domu či bytu. Platí to však především tehdy, jestliže hodnotu nemovitosti skutečně zvyšují, tedy zásadně mění její kvalitu.
Neplatí to pro vylepšení, která jsou subjektivní, a jejich „hodnota“ závisí na vkusu. Zvýšeným rizikem může být i souběh hypotečního úvěru s půjčkou na vylepšení domu nebo bytu.
Půjčky na vzdělání
Půjčky, které jsou dobré téměř vždy, slouží k financování našeho dalšího vzdělávání, tedy ty, které zvyšují náš „lidský kapitál“. Vyšší znalosti a schopnosti zvyšují naše budoucí či celoživotní příjmy, a jsou zpravidla i pojistkou proti nezaměstnanosti.
K dovednostem, na něž je dobré se zaměřit, patří především ty, které jsou univerzální, tedy které využijeme téměř vždy a všude, a které současně souvisí s naší kvalifikací. Patří k nim především digitální dovednosti, schopnosti kriticky uvažovat, chápat potřeby zákazníků, jasně a přesvědčivě komunikovat, čelit stresu, pracovat v týmu, ale i udržovat si pracovní disciplínu a přijímat za svou práci odpovědnost.
Půjčky na rozvoj podnikání
Pokud podnikáte nebo o podnikání uvažujete a máte dobrý podnikatelský nápad, pak jednou z nejlepších půjček, který vám umožní zvýšit své příjmy, je úvěr na jeho financování.
Investováním vypůjčených peněz získáme většinou vyšší výnosy, než jsou náklady na jejich půjčení. K nejlepším podnikatelským projektům patří zpravidla ty, které vyplňují určitou tržní skulinu a mají jasnou cílovou skupinu.
Úvěr na věci šetřící čas a peníze
K dobrým půjčkám patří často i ty, které nám umožní pořídit si věci, které šetří náš čas i peníze. Důvodem je, že ušetřený čas i uspořené peníze se mohou stát základem pro jejich investování do nových oblastí, které zvýší naše čisté jmění a zajistí nám trvalé příjmy.
Půjčky na splacení dluhů
K dobrým půjčkám mohou někdy patřit i ty, které slouží ke splacení či konsolidaci našich dluhů. Spojením více dluhů do jediné větší půjčky lze totiž občas získat výhodnější podmínky splácení, jako je nižší úroková sazba, nižší měsíční splátky nebo obojí. Vypůjčené peníze by však měly být skutečně použity na splacení dluhů, nikoli k dalším nákupům.
Nejčastější druhy špatných půjček
Špatné půjčky jsou ty, které naše finanční problémy neřeší, ale zvyšují. Jsou to půjčky, které jsou na naše možnosti příliš vysoké nebo mají příliš vysoké úrokové sazby, takže odčerpávají příliš velkou část našich příjmů. Mohou tak, v mezním případě přesáhnout naše schopnosti je splácet.
Jsou to však i úvěry, jejichž náklady jsou skryté, či půjčky spojené s vysokými sankcemi při prodlení nebo nesplácení. Často jde o půjčky, jež poskytují firmy, které s nesplácením poskytnutých úvěrů předem počítají, a na svých klientech „se hojí“ formou exekucí, tedy zabavením majetku.
Především jsou to však půjčky, které nezvyšují hodnotu našich aktiv, ani naše čisté jmění. Slouží buď k nákupům zboží a služeb okamžité spotřeby, nebo koupi předmětů, jejichž hodnota časem či amortizací rychle klesá.
K jejich nejčastějším podobám tak patří půjčky na kreditní karty, zatížené navíc, při překročení bezúročného limitu, vysokými úrokovými sazbami, většinou mezi dvaceti až dvaceti pěti procenty. Podobné jsou tzv. revolvingové, to je opakující se úvěry s vysokými úrokovými sazbami v případě prodlení.
Do téže kategorie půjček patří tzv. půjčky před výplatou či do výplaty, které sice bývají nízké a krátkodobé, ale s vyššími úrokovými sazbami: u nebankovních institucí až ve výši 300 až 400 % ročně.
Ke špatným nebo dokonce nekalým formám úvěrů patří občas i půjčky zajištěné určitým majetkem nebo úvěry na refinancování příznivě úročených hypoték, které jejich úrokové sazby zvyšují.
V neposlední řadě patří však mezi špatné půjčky většinou i ty, které byly sjednány na základě nepravdivých informací, které o sobě poskytl sám dlužník.
