Je však třeba vzít v úvahu možné komplikace, které se v těchto případech mohou vyskytnout. Pokud jde o účastníky vyššího věku, například prarodiče, na jejichž smlouvu si vnuk spoří, aby získal více státních podpor, může zde být na místě obava z úmrtí takového účastníka. Není totiž jisté, že pak úspory opravdu získá ten, kdo je na účet vložil. V těchto případech je důležité zvážit rodinné vztahy předem ještě před uzavřením smlouvy. Poté je již pozdě, jelikož podle zákona o stavebním spoření není možné uspořenou částku v době spoření převést na jinou osobu.
Zákon o stavebním spoření č. 96/1993 Sb. v platném znění přesně stanovuje, jak je se smlouvou nakládáno v případě, kdy účastník stavebního spoření zemře. V první řadě přechází smlouva o stavebním spoření na pozůstalého manžela. Pokud manžel není, je stavební spoření předmětem dědění, jen pokud se dědicové při vypořádání dědictví dohodnou, že práva a povinnosti ze stavebního spoření převezme jeden z nich. Nedojde-li mezi dědici k dohodě, smlouva o stavebním spoření zaniká dnem úmrtí zůstavitele a v dědickém řízení se vypořádá uspořená částka, včetně úroků a poměrné částky státní podpory.
Zde je dobré poznamenat, že ten, kdo zdědí smlouvu se státní podporou, ji bude moci z této smlouvy čerpat i v situaci, kdy již sám má svou vlastní smlouvu se státní podporou. Je to jediný případ, kdy někdo může vlastnit více smluv se státní podporou a z každé z nich čerpat státní podporu v plné výši.
Vše tedy záleží jen a pouze na dohodě pozůstalých, jistotu získání smlouvy a úspor totiž nezaručuje ani případná závěť, ve které by zemřelý chtěl odkázat smlouvu konkrétní osobě. Dědictví upravené podle zákona o stavebním spoření má přednost před závětí i před ustanovením občanského zákoníku. Právník Tomáš Mužík ze společnosti epravo.cz k tomu říká: „Vzhledem k tomu, že zákon o stavebním spoření speciálně upravuje postupy při úmrtí účastníka stavebního spoření, není možné použít v těchto případech obecnou úpravu obsaženou v Občanském zákoníku. Úprava obsažená v § 8 zákona o stavebním spoření je kogentní a není možné se od ní odchýlit například smluvně či na základě závěti. Takové ujednání či právní úkony by byly postiženy absolutní neplatností z důvodu rozporu se zákonem a v případném dědickém řízení by se k nim nepřihlíželo.“
Podle něj neexistuje žádná možnost, jak se proti takovým problémům předem „zajistit“. Stejně tak stavební spořitelny uznávají, že tento případ není metodicky řešen, neboť zákon o stavebním spoření s ním nepočítá. Pokud si účastník stavebního spoření přeje provést vinkulaci ve prospěch určité osoby, stavební spořitelna ji provede, ale dále se pak postupuje podle příslušných právních předpisů. V případě úmrtí účastníka spoření vinkulace zaniká.
