Podle personalistů se na trhu práce nyní setkávají dvě naprosto odlišné generace. Personální společnost Hays ve své studii tyto dvě skupiny označuje jako generaci X a Y.
Ročníky 60. let proti generaci narozené po roce 1976
Generace X podle studie reprezentují lidé narození po roce 1961, jde tedy o zaměstnance dnes ve věku od čtyřiceti do padesáti let.
Na její místo se dnes tlačí mladá generace Y narozená po roce 1976, tedy současní pracovníci ve věku do 35 let. Je to generace, která už střední školu absolvovala v porevolučním období, jiné než tržní prostředí prakticky nepamatuje. Od svých starších ročníků se liší nejen pracovními návyky a očekáváním, ale často také životním stylem.
"Bez problémů se zadluží, nemají potřebu dlouhodobě šetřit. Jejich prioritou je žít svůj život nyní a zároveň najít ideální balanc mezi zaměstnáním a soukromým životem. Jsou přesvědčeni, že za svou práci mají dostat adekvátní ohodnocení, a pokud odměna není podle jejich představ, začínají se rozhlížet po zajímavější příležitosti," vysvětluje Radka Vantuchová, manažerka ze společnosti Hays.
Jaký je typický zástupce generace Y
|
Generace X preferuje hlavně stabilitu
Podle Vantuchové se generace Y diametrálně liší od té předcházející, která preferovala stabilitu, jistotu práce i životní úrovně. "Lidé z generace Y nemohou být považováni za loutky, nebojí se vyjádřit otevřeně své názory, byť v rozporu s názory vedení společnosti, bojují za svá práva a nemají strach v případě nevyslyšení společnost opustit," dodává Vantuchová.
Podle průzkumu Hays mezi kancelářskými zaměstnanci ve velkých firmách jsou lidé v generaci Y z 95 procent vysokoškolsky vzdělaní, 70 procent z nich má alespoň krátkou zkušenost s prací v zahraničí a častěji hledají rovnováhu mezi pracovním a osobním životem.
I psycholog a osobní kouč Tomáš Vašák vidí v obou generacích zřejmé rozdíly. "Dnes je běžné, že se lidé do 30 let ještě hledají, střídají místa, cestují. Až později docházejí k určité životní stabilitě," myslí si Vašák. Onu hranici mezi hledáním se a stabilitou podle něho dnes tvoří bankovní produkty.
"Dříve existovala nesvoboda ve změně zaměstnání. Dnes se člověk začlení do systému tím, že si vezme úvěr, hypotéku, často na celý život. S nadsázkou lze říci, že jde o nový druh nesvobody," uvádí Vašák.
Už však není tak velká propast mezi třicátníkem a čtyřicátníkem na pracovišti. "Za oněch dvacet let se už i lidé narození v 60. letech většinou naučili pracovat s počítačem, případně cizí jazyk. To byla spíše záležitost 90. let," dodává Vašák.
