Do předminulého týdne bylo jméno amerického ministra financí známo jen lidem pohybujícím se ve finančním světě. Situace na trzích se vyhrotila, mluví se o konci jedné éry Wall Streetu, největším otřesu od Velké deprese. V tomto momentě zakročil Hank Paulson, americký ministr financí, dřívější šéf americké Goldman Sachs Group Inc.
Již od svého nástupu do úřadu před dvěma lety se připravoval na krizi na finančních trzích, obavy spatřoval právě v derivátech obchodovaných na mimoburzovních trzích. Před týdnem a půl přišel s návrhem odkupu problémových aktiv a požaduje tak státní fond o hodnotě 700 miliard dolarů. Tato částka by podle něj měla stačit na vyčištění bilancí bank a záchranu finančního systému před krachem.
Návrh ale musí mimo jiné schválit Kongres, kterému se v dané podobě úplně nezamlouvá. Prvním problémem je fakt, že tyto prostředky půjdou z kapes daňových poplatníků, a prohloubí tak deficit státních financí, který je už tak dost vysoký. Jedním z dalších problémů je jistě ocenění těchto aktiv. Právě to bylo a stále je kamenem úrazu.
Křištálová lupa Je to téměř nemožné, ocenit tato aktiva férovou cenou, když zde neexistuje nabídka a poptávka, prostě trh, který by cenu určil. Může se tak stát, že stát tato aktiva přeplatí nebo naopak cena bude velice nízká, což by znamenalo, že celá pomoc by šla vniveč. Ben Bernanke, šéf americké centrální banky, ujišťoval ve svém proslovu daňové poplatníky, že vláda by nepřeplatila.
Ve čtvrtek večer se zdálo, že Kongres plán přijme, ale spíše jsme se dočkali jen potvrzení toho, že nějaký plán bude a dále se bude vyjednávat o jeho podobě.
Washington Mutual je další finanční institucí, která podlehla americké hypoteční krizi, a to i poté, co se zdálo, že trh má nejhorší chvíle za sebou. Pád této firmy je podle agentury Reuters největším krachem v historii bankovního sektoru USA. - čtěte Další velká banka padla, aktiva Washington Mutual koupí JPMorgan.
Akciové trhy v minusu
Nervozita na trzích se projevovala v odprodejích rizikovějších aktiv, jako jsou akcie, uzavírání pozic na rozvojových trzích a uzavírání tzv. carry trades. Akciové burzy v USA ztrácely mezi 2-4 procenty, nejvíce index S&P 500, přibližně 3,6 procenta, německý DAX ztrácel zhruba 2,6 procenta, britský FTSE 4,3 procenta, japonský Nikkei ztrácel jen 0,2 procenta.
V závěru týdne se dařilo budapešťské i varšavské burze, připisovaly si 0,7, resp. 0,4 procenta. Pražská burza následovala spíše burzy světové a během pátečního odpoledne si za celý týden odepisovala asi 3,7 procenta. Ztrácely i akciové trhy ostatních rozvojových zemí, tzv. emerging markets. Například turecká burza si odepsala přibližně 1,2 procenta, brazilská 2,3 procenta. Výprodejů se dočkaly i dluhopisy rozvojových trhů.
Dolar ztrácel, jen posílil
Během pondělního obchodování dolehla na dolar nejistota ohledně záchranného plánu. V průběhu týdne se ale dařilo dolaru umazávat ztráty, a to i přesto, že byly zveřejněny údaje z trhu s bydlením horší, než se čekalo. Ceny domů klesaly v červenci oproti předchozímu měsíci o 0,6 procenta, když se čekaly jen 0,3 procenta poklesu.
Prodeje existujících domů také zklamaly a vysokého poklesu se dočkaly i prodeje nových domů. Dolaru pomohla také výrazně negativní čísla indexu nákupních manažerů (PMI) zveřejněných za září v eurozóně. PMI ve výrobě klesl na 45,3 bodu z předchozích 47,6 bodu. Hodnota pod 50 bodů znamená pokles aktivity v sektoru, což naznačuje výraznější zpomalení ekonomiky eurozóny v dalších kvartálech, a tedy zvýšení spekulací na nižší úrokové sazby.
Dolar tak ukončoval týden s poklesem jen o 0,8 procenta na 1,46 EUR/USD a vyhlídky na další posílení zde jsou, především jakmile Kongres schválí plán záchrany pro americký finanční sektor, a pokud se dočkáme alespoň mírně holubičího komentáře k úrokovým sazbám v tomto týdnu na měnovém zasedání ECB.
Nervozita na trzích podpořila také japonský jen, který je pro své nízké úročení používán k financování investic, tzv. carry trades, kdy vypůjčené "levné" prostředky jsou investovány do více úročených aktiv. V momentě, kdy investoři uzavírají tyto rizikové pozice, nakupují jen, aby mohli půjčku splatit, a jen posiluje - připsal si k dolaru 1,2 procenta na 105,60 USD/JPY, k euru posílil o 0,4 procenta na 154,20 EUR/JPY.
Koruna, zlotý a forint slabší k euru
Měnám ve střední Evropě se nedařilo, a to i přesto, že například v Polsku stále existuje šance na vyšší sazby. Naopak Česká národní banka si otevřela dveře ke snížení sazeb na jednom z dalších zasedání v tomto roce, buď v listopadu, nebo v prosinci. Trh byl ohledně rozhodnutí ČNB v minulém týdnu rozpolcen, řada analytiků čekala snížení repo sazby na 3,25 procenta z nynějších 3,50 procenta.
Koruna proto po oznámení rozhodnutí posilovala, ovšem zisky ztratila v odpoledních hodinách po tiskové konferenci a naznačení snížení sazeb v dalších měsících. Koruna tak ztratila k euru asi 1,8 procenta a během pátečního odpoledne se obchodovala na 24,39 EUR/CZK. Zlotý ztratil přibližně 2,4 procenta a obchodoval se v pátek okolo 3,36 EUR/PLN. Forint dokázal ztráty z průběhu týdne vymazat a obchodoval se v pátek téměř na stejné úrovni jako předchozí týden.
Ceny komodit rostly
Komodity byly opět v zájmu investorů, cena ropy, zlata i jiných komodit v minulém týdnu vzrostla. Index Reuters-Jefferies, který měří ceny 19 komodit, vzrostl o 1,7 procenta na hodnotu 365,13 bodu.
Cena ropy Brent vzrostla nejvíce během pondělního obchodování, o více než 5 USD/ barel na 105,47 USD/barel. Posilování dolaru ve zbytku týdne mělo pak negativní dopad na cenu ropy, která tak klesla na pátečních 102,60 USD/barel. Za celý týden si tak ropa připisovala více než 2 USD/barel. Nervozita na trzích měla také vliv na cenu zlata, které rostlo přibližně o 26 USD/dolar na 901 USD/dolar, což představuje 8-týdenní maximum.
