Příkladem jsou manželé Slavomír a Radka. Oba vydělávali nadprůměrně a v práci měli dobré postavení. Movitějším kolegům v práci i sousedům chtěli dokázat, že patří přinejmenším do střední společenské vrstvy a mají ambice vyšvihnout se co nejvýš.
Než se rozhodli mít děti, začali rekonstruovat byt v polovině domku, který dostali od rodičů. Přestavbu začali financovat z půjček, nejprve ze stavebního spoření a ze dvou dalších bankovních úvěrů. Stačilo to na střechu, rekonstrukci koupelny, podlahy, bojler a radiátory.
Vzít si několik půjček najednou je často vražedné
Na zařízení bytu si půjčili další peníze v bankách i nebankovních domech. Splácet najednou celkem sedm úvěrů již hračka nebyla. Když chybělo na splátky, začali to řešit penězi, které mohli čerpat z kreditních karet. Postupně si jich pořídili sedm a vracet peníze včas v bezúročném období už nezvládali.
"S podobnými případy, kdy lidé přecení své finanční síly a vezmou si několik půjček najednou, se setkáváme stále častěji," říká Jana Tatýrková z inkasní společnosti M.B.A. Jak dodává, velmi časté je i to, že se kvůli dluhům a finančním problémům řada manželství rozpadne. Obdobně se to stalo i Slavomírovi s Radkou. Na rozdělení finančních závazků se při rozvodu dohodli písemně.
Slavomír zůstal bydlet v rekonstruovaném prázdném bytě a zavázal se uhradit dluhy z pěti úvěrů a čtyř kreditek, celkem za 822 tisíc korun. Radka si do nového vztahu odvezla sedačku, počítač, televizi, staré auto, prázdnou dětskou postýlku a závazek splatit 115 tisíc korun z jedné půjčky a tří kreditek.
Fakta
Zdroj: průzkum Asociace inkasních agentur, září 2011 |
Oddalovat problém a nejednat s věřiteli je chyba
Podle inkasních společností je nejhorší, když lidé začnou řešit finanční problémy až v momentě, kdy několik měsíců nesplácí nikomu nic, nepřebírají poštu a před věřiteli se schovají. "Při takovém jednání mohou pak dlužníci očekávat menší míru vstřícnosti věřitele, nebo inkasní společnosti, která dostane od věřitele mandát pohledávku vymáhat," upozorňuje Tatýrková.
Problémy s dluhy si dlouho nechtěli přiznat ani manželé Karel a Jana. Nepatřili rovněž k žádným chudákům, deset let se jim dařilo velmi dobře. Potíž byla, že se v novém bydlišti seznámili s velmi bohatým manželským párem, kterému se chtěli vyrovnat. Investovali do bytu, podnikali s novými přáteli společné dovolené a večírky. Na vysoký životní standard však jejich příjmy brzy nestačily a za své vzaly i úspory. Vše se provalilo až když přišel exekutor. Movití přátelé se od nich odtáhli.
Největší část dluhu, celkem 1,1 milionu korun, nakonec zaplatili Karlovi rodiče. Aby synovi pomohli, prodali svůj pražský byt a přestěhovali se do zahradního domku v zahrádkářské kolonii. Se svým synem se od té doby již nestýkají. Tomu soud letos povolil vyhlásit osobní bankrot a věřitelům musí během pěti let splatit zbývajících 300 tisíc korun. Zatím se mu to daří, jen těžko však čelí tomu, že jeho ženě zachutnal život mezi bohatými.
Vyhlásit osobní bankrot lze v Česku od roku 2008, počty bankrotářů přitom razantně přibývají. Podle informací společnosti Creditreform, která sleduje vývoj insolvencí, požádalo loni soudy o povolení osobního bankrotu celkem 9 396 dlužníků a v 5 829 případech soud povolení udělil. Od letošního ledna do konce září podalo insolvenční návrhy již celkem 11 766 dlužníků a vyhlásit osobní bankrot povolily soudy v 7 659 případech.
Jak řešit finanční potíže se splácením dluhů
- Začněte co nejdříve jednat s věřiteli a zkuste se s nimi dohodnout na dočasném odložení splátek.
- Poraďte se v některé z bezplatných poraden, jak nejlépe řešit svou situaci a zda máte šanci, aby vám soud povolil vyhlásit osobní bankrot (čtěte zde).
- Osekejte rodinný rozpočet na nezbytné minimum, snažte se prodat zbytečné věci a naučte se krotit při nakupování (čtěte zde).
- Pokuste se půjčky konsolidovat do jedné a konsolidaci proveďte u seriózní finanční instituce (čtěte zde).
- Zkuste si najít lépe placenou práci nebo vedlejší zaměstnání, ve kterém si můžete přivydělat (čtěte zde).
