Krize na finančních trzích dolehla na Maďarsko v okamžiku, kdy se začalo přirovnávat k Islandu a jeho problémům. Pravdou je, že maďarská ekonomika se ani zdaleka nevyznačuje takovou makroekonomickou nerovnováhou jako islandská. Například deficit běžného účtu platební bilance Islandu byl v roce 2006 na úrovni 25 % HDP, v roce 2007 pak 17 % HDP. Pro srovnání, v Maďarsku byl deficit běžného účtu v roce 2006 na úrovni 6,5 %, v roce 2007 pak 5,5 % HDP.
Reakce trhu na informace z Maďarska se proto může zdát přehnaná. Maďarský forint jen za poslední čtyři týdny oslabil k euru o téměř 16 % na EUR/HUF 284, nejnižší úroveň od června 2006. Index budapešťské burzy BUX se nachází na nejnižší úrovni za poslední čtyři roky, když se za poslední tři týdny propadl o téměř 40 % na 11 868b. z 19 091b. Trh s maďarskými státními dluhopisy, jindy velice likvidní a oblíbený mezi investory na rozvojových trzích, přestal fungovat, když zde prakticky neexistovala žádná poptávka.
Výprodejů se maďarská aktiva dočkala až s vyostřením situace na Islandu, kdy trhy začaly hledat podobné případy, tedy ty ekonomiky, které by mohly potkat stejné problémy. Pravdou je, že Maďarsko má nejvyšší potřebu zahraničního financování svých deficitů ze čtyř zemí považovaných donedávna za bezpečný přístav na měnovém trhu – Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Schodek běžného účtu platební bilance v ostatních třech zemích nedosahuje takové výše jako v Maďarsku a deficit veřejných financí je taktéž podstatně nižší.
Například v ČR byl schodek běžného účtu v minulém roce na úrovni 1,7 % HDP oproti maďarským 5,5 %. Schodek státního rozpočtu byl v Maďarsku loni 5,0 % HDP, v Česku 1,6 % a na Slovensku 2,2 %. Jednoznačně je tedy Maďarsko nejslabším článkem v regionu, ale není srovnatelné s problémovým Islandem. V posledních letech se navíc Maďarsku úspěšně dařilo vysoké deficity snižovat, například ještě v roce 2006 byl schodek státního rozpočtu na úrovni 9,2 % HDP.
Zadlužení v zahraničních měnách
Problém nerovnováhy spočívá ve vysokém zadlužení v zahraničních měnách, které jsou úročeny níže než forint. Základní úroková sazba se v Maďarsku nachází posledních několik let nad 6 %, proto si domácnosti i firmy rády půjčovaly v eurech nebo švýcarských francích, u kterých jsou úrokové sazby podstatně nižší. Nedůvěra mezi bankami, kdy si banky navzájem nechtěly půjčovat peníze, ztížila přístup maďarských bank k zahraničním měnám. Sazby, za které si banky mezi sebou půjčují volné prostředky, se vyšplhaly v minulých týdnech na nevídané hodnoty.
Například tříměsíční dolarová sazba na mezibankovním trhu se vyšplhala na 4,81 %, když základní úroková sazba americké centrální banky FED byla 2,0 %. Tříměsíční mezibankovní sazba na eura se nacházela na 5,39 %, když referenční sazba Evropské centrální banky (ECB) byla 4,25 %. Ani po koordinované akci centrálních bank, kdy došlo ke snížení základních úrokových sazeb o 0,5 % se sazby na mezibankovním trhu výrazně nesnížily. Dá se říci, že mezibankovní trh uklidnily až zprávy ohledně pomoci jednotlivých států finančnímu trhu. V posledních dnech proto mezibankovní sazby klesají (tříměsíční USD sazba aktuálně na 3,54 % a tříměsíční sazba na EUR na 4,92%).
Maďarské banky však netrápí jen zamrzlý mezibankovní trh, ale i oslabující domácí měna. Tolik potřebná eura nebo jiné zahraniční měny se totiž pro maďarské banky, firmy a běžné občany stávají dražšími, a tak i půjčky v cizí měně převedeny na forinty narůstají. Národní banka Maďarska (NBH) proto poskytla bankovnímu sektoru dodatečnou likviditu a vyjednala půjčku 5 miliard eur u Evropské centrální banky, kterou poskytne bankovnímu sektoru. Maďarská vláda požádala Mezinárodní měnový fond o připadnou asistenci při řešení této situace.
Dále, aby NBH zastavila oslabování domácí měny a zamezila vysoké importované inflaci, uchýlila se k celkem neobvyklému kroku a zvýšila základní úrokovou sazbu v zemi o 3 % na 11,5 %, což je nejvyšší úroveň od srpna 2004 a nejvyšší v EU, tím totiž Maďarsko předstihlo i Rumunsko, kde je základní úroková sazba 10,25 %. Trh ale na zvýšení sazeb reagoval více než vlažně, forint výrazně neposílil, což svědčí o momentální náladě investorů - zbavují se rizikových aktiv a jen tak něco je teď ke konání opaku nepřesvědčí.
Maďarsko snižuje očekávání hospodářského růstu i inflace
Poslední roky zemi trápí nejen vysoké deficity, ale také relativně slabý hospodářský růst a vysoká inflace – vinu lze dávat také velice uvolněné vládní politice v letech 2002-2006.
V roce 2006 byla vláda nucena snižovat schodek státních financí, který byl nejvyšší v celé EU, zvýšila ovšem daňovou zátěž, zvedla administrativní a jiné poplatky a snížila počet pracovních míst ve veřejném sektoru. Zvýšení poplatků se promítlo do inflace, centrální banka proto opět zvyšovala sazby, které tlumily investice a spotřebu. V posledních kvartálech to byl tedy především export, který působil příznivě na hrubý domácí produkt.
V loňském roce Maďarsko vykázalo nejnižší růst za posledních 14 let o pouhých 1,1 %, přesto inflace neklesala tak rychle, jak se čekalo - z rekordních meziročních 9 % v březnu na 7,4 % v prosinci. NBH snížila úrokové sazby loni celkově o půl procenta na 7,5 %, aby podpořila ekonomický růst, ovšem masivní nárůst cen komodit na světových trzích v letošním roce si vyžádal opětovné zvyšování sazeb, postupně až na 8,25 % a kvůli krizi až na 11,25 %.
Přestože v letošním roce došlo k oživení v maďarském hospodářství, finanční krize a zpomalující západní ekonomiky budou mít výrazný dopad na ekonomický růst v dalších čtvrtletích. Stejně jako česká ekonomika je maďarská ekonomika velmi otevřená, to znamená, že export se významně podílí na hospodářském růstu. Maďarská vláda proto postupně snižuje očekávaný růst hospodářství a cen. Letos se tak očekává růst HDP jen o 1,8 % oproti dříve avizovaným 2,4 %. Inflace za letošní rok se čeká na 6,4 % oproti původním 6,5 %. Před pár dny vláda také snížila očekávání na příští rok – aktuálně čeká růst jen o 1,2 % oproti dřívějším 3 % a inflaci na úrovni 3,9 % oproti dřívějším 4,3 %.
Špatná vládní politika může napáchat velké škody
V roce 2002 se po čtyřletém období v opozici vrátila k moci strana z levého křídla politického spektra MSZP (Maďarská socialistická strana) a vytvořila koalici se stranou SZDSZ (Strana svobodných demokratů). V prvním volbách zástupců do Evropského parlamentu utrpěla vládní koalice výraznou porážku od opoziční strany Fidesz, což donutilo vládní strany k přehodnocení priorit a tehdejšího premiéra nahradil Ferenc Gyurcsány z MSZP. Straně se i přes nepříznivé vyhlídky podařilo na jaře 2006 opět vyhrát parlamentní volby a vytvořit koalici s SZDSZ.
Oblíbenost vlády ovšem netrvala dlouho. Již v červnu 2006 oznámil premiér Gyurcsány nutný balíček úsporných opatření, aby se stabilizovala ekonomická situace Maďarska a napravil tak škody napáchané v předchozích letech. V roce 2006 dosáhl deficit státního rozpočtu rekordních 9,4 % HDP, v roce 2004 a 2005 byl deficit státních financí 4,9 %, respektive 6,3 % HDP. Balíček se ovšem nezakládal na snížení státních výdajů, nýbrž naopak na zvýšení příjmové stránky pomocí zvýšení daní a administrativních a jiných poplatků, což se navíc promítlo do inflace a oblíbenost vlády u veřejnosti podstatně klesla.
Další propad preferencí zažila vládní koalice v září 2006, když do médií pronikl záznam z května 2006, kde premiér Gyurcsány promlouval ke svým spolustraníkům ohledně nutnosti zavést úsporná opatření a o tom, že ve volbách voličům strana v podstatě lhala o stavu maďarské ekonomiky, aby vyhrála volby. Překvapivě premiér svou pozici ustál i přes masivní pouliční protesty příznivců opozice a dařilo se mu upevňovat svou pozici ve straně.
Od roku 2006 ovšem vládní koalice neměla dle průzkumů veřejného mínění výraznou podporu veřejnosti a koalice se kvůli sporu ohledně reformy zdravotnictví v dubnu 2008 rozpadla odchodem strany SZDSZ. MSZP proto vládne v menšině a vzhledem k tomu, že právě MSZP trvala na mírnější reformě zdravotnictví, dá se očekávat, že další reformy ustoupí do pozadí kvůli volbám - v roce 2009 do Evropského parlamentu a v roce 2010 volbám parlamentním. Přestože vláda očekává snížení schodku veřejných financí v letošním roce na 3,4 % HDP z loňských 5,5 % HDP, v dalších letech se očekává opětovný růst deficitu právě kvůli volbám a zhoršující se ekonomické situaci.
Zdroj dat: Bloomberg.com, Eurostat
