Odhaduje se, že v důsledku krize na světových finančních trzích, která se přelila i do Ruska, spousta z více než tisíce licencovaných ruských bank padne nebo budou převzaty jinými, většími. Problémy na ruském finančním trhu začaly v srpnu v důsledku několika událostí, které se seběhly téměř současně: trend ceny ropy se otočil, objevily se signály zhoršování podnikatelského prostředí, hospodářský růst začal zpomalovat, vysoká inflace přetrvávala, zvýšilo se na napětí na světové politické scéně kvůli konfliktu v Gruzii, což ještě více zdůraznilo rizika spojená s rozvojovými trhy, a především tedy s Ruskem, v již tak nejisté situaci na trzích.
Nejviditelněji se krize projevuje na ruském akciovém trhu. V polovině září musely být na dva dny uzavřeny dvě nejvýznamnější ruské burzy, když spadly o více než 20 %. Začátkem října se ruské burzy nacházely o více než 60 % níže od svého vrcholu v květnu 2008, obchodování muselo být opět načas pozastaveno kvůli propadu o 19 %.
Graf 1: Ruský akciový index RTS, v USD
Zdroj: XTB-Trader.
Proč to ale je důležité, vždyť jinde akciové trhy také padají…
Akciové trhy ve světě také padaly, například česká burza letos ztratila také téměř 60 % hodnoty, čínská burza spadla ještě více. Na rozdíl ale od zemí, jako je Česká republika nebo Čína, Rusko je daleko více závislé na zahraničním kapitálu. Finanční krize odkryla slabé stránky ruských oligarchů. Spousta z nich si půjčovala v zahraničí a navíc většina půjček je jištěna balíčkem akcií firem. Jakmile ale akcie spadly, věřitelé požadovali od společností či bank další záruky nebo rychlejší splacení dluhu. Investoři začali stahovat své investice z rozvojových trhů, což také zapříčinilo tlak na oslabování rublu.
Nad Ruskem se začaly stahovat mračna. Na rozdíl od druhého čtvrtletí letošního roku, ve třetím čtvrtletí zaznamenalo Rusko čistý kapitálový odliv ve výši 16,7 miliardy USD. Domácí banky začaly mít vážné problémy s likviditou a peněžní trh tak jako jinde ve světě pomalu a jistě zamrzal.
Ještě před letošním létem prohlašoval prezident Medveděv, že Rusko není součástí problému, ale bude součástí řešení krize, a nejen to, plány měl opravdu velké. Již v létě donutila kreditní krize Rusko poskytnout desítky miliard dolarů nejen bankám, ale i společnostem vlastněným státem, dále pak vláda připravila rozsáhlý balíček pomoci, zahrnující snížení daní, nižší požadavky na rezervy bank a poskytování likvidity finančnímu systému.
Kromě nečekaných požadavků ze strany věřitelů jsou tady také pravidelné závazky – splacení nebo refinancování dluhů, které se také staly kamenem úrazu pro banky a společnosti s nedostatkem likvidity. Jen letos je dle centrální banky Ruska potřeba splatit či refinancovat z celkových 440 miliard mezi 30 až 40 miliardami USD. Proto koncem září bylo rozhodnuto, že stát poskytne přes rozvojovou banku společnostem a bankám 50 miliard USD, což by mělo dostatečně pokrýt potřeby pro letošní rok. V roce 2009 už se ale jedná o podstatně vyšší částku, kterou bude nutné refinancovat či splatit, a to přibližně 150 miliard USD.
Finanční záchranný balíček je co do objemu dokonce větší než balíček schválený v USA. Celkem stát prozatím poskytne 180 miliard dolarů v půjčkách, úlevách na daních a jiných opatřeních. Měnové rezervy počátkem srpna dosahovaly 598 miliard dolarů, což je více než celkový státní dluh a asi jedna třetina ruského HDP. Znepokojující je rychlost, jakou rezervy v posledních týdnech klesaly. V předminulém týdnu klesly rezervy až na 453,5 mld. USD. Příčinou je snaha centrální banky podpořit rubl, který jen během října ztratil ze své hodnoty k dolaru 5 %, od svého vrcholu v polovině července více než 15,6 %, když za posledních pět let posiloval svižně celkově o 28 %. Důvodem je také měnová politika Ruska, kdy kurz rublu je řízen podle koše měn – kde váhami je dolar 0,55 a euro 0,45. Proto s posílením dolaru k euru v posledních měsících posiloval i rubl k euru, avšak oslaboval k dolaru.
Cílem centrální banky Ruska je ochrana konkurenceschopnosti exportérů, pomocí měnového koše centrální banka ale také řídí inflační politiku. Donedávna tak trh spekuloval na revalvaci rublu, aby se Rusku podařilo snížit inflaci, která dosahovala až k 15 % p. a., teď už ale byla centrální banka nucena nechat rubl, který zažívá stejné výprodeje jako jiné měny rozvojových trhů, jako je jihoafrický rand, maďarský forint nebo turecká lira, devalvovat.
Právě 11. listopadu rozhodla ruská centrální banka o rozšíření intervalu o 1 %, ve kterém se kurz rublu pohybuje vůči měnovému koši. Ale vzhledem k tlakům na oslabení rublu fakticky rubl okamžitě oslabil o 1 %, a dá se proto říci, že ruská centrální banka tak de facto rozhodla o devalvaci rublu. Výprodejní tlak na rubl je důsledkem prudce klesajících měnových rezerv a cen ropy na světových trzích. Očekává se tak další devalvace rublu o 1-2krát 1 % v letošním roce nebo začátkem příštího roku.
Graf 2: Kurz rublu k americkému dolaru
Zdroj: Bloomberg.com
Závislost na ceně ropy a jiných komodit
Právě komodity jsou tím důležitým faktorem v ruské ekonomice, neboť představují téměř 80 % všech exportů. Ropa, paliva a zemní plyn měly 65procentní podíl na ruských exportech v roce 2006. Dále pak průmyslové kovy se podílely na exportech 14 procenty. Právě ceny komodit klesly letos od svého vrcholu v červenci už o více než 50 %, měřeno indexem Reuters/Jefferies. Cena ropy na světových trzích v minulém týdnu poprvé od května 2005 klesla pod 50 USD za barel na 48 USD za barel.
Bohužel si Rusko nedokázalo v posledním desetiletí rozmachu vytvořit v ekonomice alternativu, proto je Rusko v dnešní době stále vysoce závislé na příjmech z ropy. Některé jiné státy, které jsou také významnými exportéry ropy, si dokázaly vytvořit v ekonomice jiná odvětví, která jsou zdrojem příjmů do státní kasy (příkladem mohou být Spojené arabské emiráty - finanční centrum Blízkého východu a významná turistická destinace).
Růst HDP zpomalí, zvýší se nezaměstnanost
Zpomalení světové ekonomiky, problémy ve finančním sektoru a pokles ceny ropy dopadnou nepříjemně na Rusko. V roce 2009 očekává administrativa prezidenta Medveděva pokles hospodářského růstu Ruska k 3 procentům z průměrného růstu vyššího než 7 % v předchozích šesti letech. Průmyslová produkce, která přispívá k ekonomickému růstu asi 40 procenty, rostla v říjnu jen o 0,6 %, nejnižším tempem od roku 2003. Prudce zpomalující hospodářství a pokles cen komodit tlačí ceny dolů. Spotřebitelská inflace se ještě v září nacházela na svém vrcholu, meziročních 15 %, v říjnu pak mírně klesla k 14,2 %. V příštím roce pak dle očekávání v souladu s poklesem ekonomické aktivity klesne na průměrných 8,5 procenta. Vláda od příštího roku plánuje zvýšit dávky v nezaměstnanosti, když se odhaduje, že v roce 2009 ztratí práci až 350 tisíc lidí. Ještě v září dosahovala míra nezaměstnanosti téměř desetiletého minima, 5,3 %, v říjnu již vzrostla na 6,1 % a očekává se, že se bude v dalších měsících dále zvyšovat.
Graf 2: Růst HDP v procentech
Zdroj dat: Bloomberg.com
