Moje matka, která po smrti otce zůstala sama v třípokojovém bytě, chce, aby s ní v bytě bydlel náš syn, který navštěvuje vysokou školu v místě, kde maminka bydlí. Jednak by tolik netrpěla samotou, syn by jí též pomáhal a v neposlední řadě bychom přispívali na náklady bydlení, které se pro matku stávají po zdražení nájmu a služeb, pokud si má zajišťovat další životní potřeby, neúnosnými. Při dotazu na ohlašovně MÚ matce řekli, že syna lze přihlásit k trvalému pobytu jen se souhlasem majitele objektu, mají na to prý své nařízení. Co na to říká zákon?
Podle našeho právního řádu se může syn přestěhovat k babičce bez souhlasu majitele objektu a s jejím souhlasem sdílet společnou domácnost. Vaše matka je povinna pronajímateli tuto změnu pouze ohlásit, a to 15 dnů poté, co tento stav nastal. Přihláška k pobytu má pouze evidenční význam. Příslušný úřad je povinen synovi zaznamenat trvalé bydliště, pokud předloží platnou nájemní smlouvu babičky a její oznámení majiteli, kterým mu sděluje, že s ní v bytě bude bydlet nadále její vnuk. V případě, že babička opustí domácnost nebo zemře, může dále vnuk uplatnit právo na přechod nájmu podle § 706 nebo 708 občanského zákoníku. V té souvislosti připomínám, že nestačí být v bytě přihlášen, ale skutečně společně žít ve společné domácnosti.
Druhou podmínkou pro právo na přechod nájmu bytu je, že žadatel nemá jiný vlastní byt.
Poslední rada se týká postupu žadatele na úřadu. Často se setkáváme s případy neochoty některých úřadníků státní správy či samosprávy, které někdy hraničí až s porušením zákonnosti. Doporučujeme stěžovat si u nadřízeného nebo kontrolního orgánu úřadu a důsledně vyžadovat naplnění právního řádu. To je dle našeho názoru jediná cesta k postupnému růstu právního vědomí v naší zemi.
V době, kdy jsem nebyla doma, přišla do mého bytu majitelka objektu v doprovodu městské policie bez jakéhokoliv předchozího vyrozumění. V bytě byla na návštěvě moje sestra, policie ji legitimovala a dotazovala se, co v bytě dělá. Majitelka následně podala žalobu o přivolení k výpovědi z důvodu, že byt pronajímám bez jejího souhlasu. Připadá mi to úplně absurdní. Mohu se vůbec nějak bránit?
Váš případ je typickou ukázkou stavu bytového práva v České republice a není ojedinělý. Příslušníci policie i majitelka postupovali v rozporu s právním řádem. Pokud v bytě nedocházelo k nějakým výtržnostem, neměla policie do bytu vůbec vstupovat. A už vůbec neměla právo kontrolovat osoby, které se v bytě nacházejí. Doporučuji vám stěžovat si u primátora města na postup městské policie. Přinejmenším proto, aby majitelka v budoucnu nespoléhala na své „známosti”. Se žalobou o přivolení k výpovědi si nemusíte dělat starosti. Nájemník má právo pozvat si do bytu návštěvu a také případně žít s někým ve společné domácnosti, aniž by k tomu potřeboval souhlas majitele domu. Nesmí pouze byt nebo jeho část přenechat bez písemného souhlasu majitele do podnájmu, což ovšem není váš případ.
HYPOTEČNÍ ÚVĚR SNÍŽÍ DANĚMatka podala žádost o rozvod a odstěhovala se z rodinného domu, který užívala se svým manželem tři čtvrti roku před jeho smrtí. Může se tam vrátit, přestože otec dům mezitím prodal?
Pokud někomu svědčí právo na bydlení, má právo byt užívat až do té doby, než mu bude po případném soudním rozsudku vyklizení přidělen, resp. zajištěn, náhradní byt. Ve vašem případě je otázka, zda právo vaší matky nezaniklo opuštěním společné domácnosti, což je více než pravděpodobné v důsledku odstěhování se z domu.
Z dotazu vyplývá, že se matka odstěhovala i s věcmi. Nevím, zda se odstěhovala se všemi věcmi, či pouze s některými, a zda nějakým způsobem projevila vůli odstěhovat se z předmětné nemovitosti natrvalo. Je však zcela nepochybné, že po dobu tři čtvrti roku v této nemovitosti nebydlela. Mohla k tomu mít závažné důvody. Právě napadení by mohl být důvod, který by měl být zohledněn příslušným soudem. V tomto směru je třeba zkoumat i rozvodový spis.
Pokud rozsudek, kterým se matka domáhala práva, byl pro ni nevýhodný a nabyl již právní moci, nelze jakýmkoliv způsobem tento pravomocný rozsudek napadnout. Jestliže se matka domáhala neplatnosti kupní smlouvy, žaloba musela být zákonitě zamítnuta, neboť matka nebyla vůbec aktivně legitimována k tomu, aby se neplatnosti této smlouvy domáhala. Vždyť nebyla ani spoluvlastnicí, ani jinak účastna tohoto obligačního vztahu. Faktem zůstává, že finanční prostředky, které mají být za nemovitost vyplaceny (tedy kupní cena), budou součástí pozůstalostního řízení.
|
Úryvek z knihy: Rádce nájemníka bytu | |
|
1. díl: Nájem bytu je v ČR chráněn zákonem |
Úryvek je z knihy
"Rádce nájemníka bytu"
vydané nakladatelstvím Grada Publishing,
více informací naleznete na www.grada.cz
