Ustát i více než třetinové navýšení měsíční splátky hypotéky kvůli vysoké úrokové sazbě ne vždy pomůže seškrtání zbytných položek v domácím rozpočtu či víkendová brigáda. Řešení taková situace přece jen má, a nejde nutně o prodej nemovitosti.
„Hypotékou jsme zafinancovali výstavbu bungalovu v nové čtvrti nedaleko Plzně. Od banky jsme si před pěti lety půjčili 3,9 milionu korun, úrok jsme tenkrát vyjednali na 2,25 procenta,“ popisuje 38letý Petr, profesí učitel ve speciální škole.
Měsíční splátky ve výši necelých 17 100 korun a pětadvacetiletou splatnost hypotéky si se svou manželkou, učitelkou na základní škole, nastavili tak, aby zvládali pokrývat i ostatní měsíční výdaje. „Především kolem našich dětí,“ dodává Petr.
„To se nám dařilo až do letošního roku, kdy nám banka zvedla úrok skoro trojnásobně oproti původní sazbě a podobné úroky nám navrhovaly i ostatní banky, které jsme poptávali,“ říká mladý učitel.
Letos po novém roce jim banka vyčíslila zůstatek jistiny na zhruba 3,3 milionu korun. Splaceno tak mají přibližně 15 procent úvěru. A banka přidala i návrh na nový úrok na pětileté období ve výši 6,15 procenta.
„S kmenovou bankou i ostatními bankami jsme jednali, a nakonec jsme úrok zafixovali na tři roky ve výši 6,25 procenta a přistoupili jsme na restrukturalizaci hypotéky,“ vypráví Petr a dodává, že bez takového kroku by měsíčně platili namísto 17 100 korun skoro 24 000 korun. To by, jak říká, jen těžko zvládali ufinancovat.
Hypoteční sazby klesly. Přichází změna trendu? |
Snížení měsíční splátky výměnou za delší úvěrové období
Podle finančního poradce skupiny Partners Davida Kučery v situaci, kdy dojde ke skokovému navýšení splátky, banky v podstatě nabízejí dvě varianty řešení.
„Tou první je odklad splátek obvykle na dobu až šesti měsíců. Takovou možnost ale využijí domácnosti s krátkodobým výpadkem příjmů nebo při nečekaném jednorázovém výdaji,“ vysvětluje.
Podmínkou schválení odkladu splátek je podle něj absence exekučního řízení a insolvence. Druhou, a podle něj smysluplnější variantou, jak řešit vysoké splátky hypotéky bez prodeje nemovitosti, je snížení měsíčních splátek.
„Jde o to, abyste na konci fixace banku požádali o prodloužení doby splatnosti úvěru, a tím si snížili měsíční splátky. Banky se snaží svým klientům vycházet vstříc, u žadatelů v produktivním věku s tím obvykle nebývá problém,“ říká k možnosti úpravy smluvních podmínek Kučera.
Stejně jako při odkladu splátek i tady platí, že ani jeden ze žadatelů o prodloužení doby splatnosti hypotéky nesmí být v exekuci nebo insolvenci.
„Domácnosti se tímto krokem sníží splátka. Konkrétně Petr si splátku snížil na zhruba 20 tisíc korun při třicetileté splatnosti. Při zlepšení finanční situace může provést k výročí smlouvy mimořádnou splátku a zkrátit si tak dobu splatnosti,“ vysvětluje poradce.
Změna podmínek se promítne do registru dlužníků
Restrukturalizaci hypotéky banka ale nevyřídí zadarmo. Za změnu smluvních podmínek si obvykle řekne o poplatek kolem 5 000 korun. Dále musí žadatelé počítat s tím, že banka prověří jejich bonitu stejně jako před poskytnutím hypotéky. To proto, že původně sjednaná měsíční splátka je nižší než splátka po restrukturalizaci hypotéky.
„V případě, že by daný žadatel bonitně neuspěl a nebyl schopen splácet novou splátku, pak po alespoň jedné včas neuhrazené splátce v plné výši může rovněž požádat o restrukturalizaci úvěru,“ říká Kučera.
To je vlastně to samé, jako požádat o prodloužení splatnosti úvěru ještě před novým fixačním obdobím. Při takovém snížení výše splátek a prodloužení doby hypotéky ale musí žadatelé počítat s negativním záznamem v Bankovním registru klientských informací (BRKI).
„Do registru banky zadávají a sledují údaje o sjednaných úvěrech klientů a jejich platební morálku. A to jak pozitivní, tak i negativní. A podle toho pak nastavují úvěrové podmínky,“ říká Kučera.
Pokud klient požádal o změnu úvěrové dokumentace s prodloužením splatnosti před koncem fixace a do té doby hypotéku řádně splácel, pak se tento krok v BRKI objeví pouze jako změna, nikoli s negativním dopadem na platební morálku klienta.
