Nejčastěji si v současnosti žádají o hypotéku lidé mezi 30 až 40 rokem. „Žadatelé nad 50 let tvoří zhruba 10 procent nových hypoték. Je to menší, ale rostoucí skupina,“ říká Tomáš Trauške, senior zemský ředitel poradenské společnosti 4fin. Také ředitel hypotečních úvěrů v Raiffeisenbank Milan Voldřich potvrzuje, že žadatel starší 50 let není žádným „výjimečným jevem“.
Důvodů, které padesátníky vedou k tomu, aby si vzali úvěr na bydlení, jsou přitom různé. Často jde o pořízení druhé nemovitosti. Tedy nějakou nemovitost již vlastní a chtějí si koupit další, nejčastěji na investici. Ti, co třeba mají velký dům, zvažují na důchod menší byt s dobrou dostupností do obchodů, k lékařům a nemocnici. „Jiní kupují byty pro děti s tím, že jednou je na ně převedou. Takže je zde vidět i podpora rodičů ve prospěch potomků,“ uvedl Daniel Horňák, analytik Bidli. A jak upozorňuje Tomáš Trauške, padesátníci rovněž často řeší nové bydlení po rozvodu.
Mezi žadateli banky rozdíly nedělají
Pokud jde o samotné schvalování úvěru, není třeba mít z toho obavy. „Starší žadatele posuzujeme stejně jako každé jiné,“ potvrzuje Milan Voldřich z Raiffeisenbank. Stejně hovoří i oslovení úvěroví odborníci. „Nemyslím si, že by banky přistupovaly k žadatelům 50+ nějak výrazně hůře, nebo něco výrazně více kontrolovaly a prověřovaly. Pokud klient splňuje bonitní požadavky, projde interním hodnocením, tak úvěr dostane,“ říká ze zkušeností Horňák.
Jeden významný limitující parametr zde ale je – maximální věk, do kterého musí být hypoteční úvěr kompletně uhrazený. „Ve většině bank je splatnost nastavená do věku maximálně 70 let, výjimečně některé banky přistoupí na věk 72 let, nebo 75 let,“ uvedla Jana Vaisová, hypoteční specialistka FinGO.
S darováním nemovitosti se pojí daňová povinnost. Jaká pravidla je dobré znát? |
Jakou přesně roli hraje u padesátníků věk
Právě tento faktor může v praxi znamenat výrazný zásah do plánů starších žadatelů. I když je maximální možná délka splatnosti u hypoték 30 let, u padesátníků a starších to platit nebude. S pěti „křížky na krku“ totiž budete mít na splácení úvěru „jen“ 20 let, když budete mít štěstí, tak to možná bude 22 nebo 25 let. Čím starší člověk bude, tím maximální možná délka úvěru bude klesat, a tím pádem budou vycházet vyšší měsíční splátky. A ten rozdíl může být skutečně zásadní.
Navíc musí mít každý žadatel o hypotéku starší 36 let prokazatelně k dispozici 20 procent vlastních zdrojů na dofinancování celého záměru. To je parametr stanovený ČNB.
„Banky také u úvěrů se splatností do věku 70 let a více přece jenom trochu více posuzují například zdroj příjmů, udržitelnost příjmu i druh povolání,“ upřesňuje Vaisová. Například takový učitel, právník, lékař či veterinář mohou mít drobnou výhodu.
Pokud by se jednalo o těžkou dělnickou profesi, mohla by objevit pochybnost, zda takový člověk svoji práci dokáže vykonávat do 70 let. „V praxi ale takových případů moc nebude, protože tito klienti se mezi žadateli o hypotéku moc nevyskytují,“ konstatuje Daniel Horňák.
Mladší spolužadatel může „skóre“ vylepšit
Možnost, jak si „sáhnout“ na delší úvěr, však existuje. Tedy je-li zde někdo mladší, kdo by šel do hypotéky se starším žadatelem společně. Nejčastěji se jedná o dítě žadatele, bývá to ale i mladší partnerka či partner.
„Pokud jsou příjmy mladšího žadatele takové, že by hypotéku usplácel, pak může být tomu staršímu při splacení hypotéky i přes sedmdesát let,“ potvrzuje Voldřich. Jak ale doplňuje Daniel Horňák, takovou možnost nenabízí všechny banky. Dodává také, že sám toto vidí jako cestu, jak získat hypotéku na delší dobu, a tedy s nižší splátkou, která je pro rodinný rozpočet přijatelnější.
Jak předejít neplatnému převodu nemovitosti a ochránit majetek, vysvětluje advokátka |
Co vzít v potaz
Přesto všechno lze jen doporučit si ve vyšším věku tak velký a dlouhodobý závazek, jako je několikamilionová hypotéka, opravdu dobře promyslet. „Je nutné pečlivě zvážit, zda zvládnu v pozdním věku splácet všechny závazky, zda budu mít práci. Pokud pak již budu v důchodu, zda budu mít energii si případně přivydělávat. A v neposlední řadě musím myslet i na zdravotní stav,“ vyjmenovává Vaisová.
Praxe ukazuje, že o tom starší lidé skutečně přemýšlí. „Je to nastavené tak, že hypotéku si dnes berou většinou ti, kteří budou schopni pracovat déle než do 65 let, nebo mají v plánu mít hypotéku dávno splacenou. I mezi klienty, které mám a jsou starší 50 let, je vyhlídka splácení maximálně 15 nebo 20 let a většinou mají dostatečné rezervy a mají to velmi dobře spočítané,“ říká Horňák.
Myslete i na zadní kolečka
Téměř nezbytností se po padesátce stává pojištění úvěru, respektive životní pojištění. Banky ho sice nevyžadují, ale je silně doporučené – zejména pojištění smrti, invalidity nebo dlouhodobé pracovní neschopnosti. Pokud už nějaké máte, je vhodné se podívat na aktuální zajištění majetku a případně pojistku upravit i o ohledem na novou hypotéku.
„Kdo žádnou životní pojistku nemá, musí počítat s tím, že s ohledem na věk může být již dražší. Pokud ale budu volit pojištění k úvěru u konkrétní banky, může vycházet levněji než životní pojištění individuální. Vždy je to otázka konkrétního klienta, požadavků a situace,“ vysvětluje Daniel Horňák.
Invalidita s rodinným rozpočtem pořádně zamává
V každém případě sjednání životního pojištění či tzv. bankopojištění stojí rozhodně za zvážení i přes eventuálně vyšší cenu. Kdyby totiž přišla vážná nemoc či úraz a s tím invalidita, doplatí na to celá rodina. „Pokud má ale klient kvalitní pojistné krytí, úvěr se splácí z pojištění nebo je doplacen celý. Pojišťovna tedy buď umoří část dluhu, nebo poskytne prostředky na další splácení,“ popisuje Tomáš Trauške a rovnou upozorňuje, že v případě, kdy pojištění není sjednáno a příjem nestačí, banka bude hledat spoludlužníka. Pokud se nenajde, může dojít až na prodej nemovitosti. „Zní to sice hodně tvrdě, ale banka není žádná charita. A to, že žadatel spadl do invalidního důchodu neznamená, že nebude muset svůj úvěr splácet,“ říká Horňák.
Dědí se i hypoteční úvěr
Podobně složitá situace může nastat v případě úmrtí. Pokud „(spolu)majitel“ hypotéky zemře, hypotéka tím nezanikne. „Povinnost splácet přejde na pozůstalého spoludlužníka nebo na dědice,“ upozorňuje Jana Vaisová. „Pozůstalým proto doporučuji v takovém případě neprodleně informovat o situaci banku. Splátky musí pokračovat i v průběhu dědického řízení.“
Dědicové pak s úvěrem přebírají i podíl na nemovitosti. Mohou se ale samozřejmě rozhodnout, zda dědictví přijmou nebo odmítnou. Nutno však podotknout, že dědictví lze odmítnout jen jako celek. Rozhodně tedy není možné říct, že úvěr nechci, ale nemovitost si nechám. „I proto je dobré mít pojištění, dědic pak nepřebírá dluh, protože ten bude uhrazený z pojištění a zůstane mu pouze majetek,“ dodává Horňák.
Družstevní bydlení jako alternativa
|
