ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Tisíce domácností čeká zásek do rozpočtu, končí jim fixace hypotéky

  • 168
V letech 2016 až 2017 se úroky u hypoték pohybovaly na úrovni dvou procent. Ti, kdo si tehdy zvolili pětiletou fixaci, mohou být nyní nemile překvapeni, kolik činí úroky u hypoték teď, a o kolik jim kvůli tomu stoupne měsíční splátka. Proto je dobré udělat si revizi své hypotéky.

Týká se to podle odhadů bankéřů až desítek tisíc domácností. Jen některé z nich si úrok zafixovaly třeba už loni prostřednictvím sjednání takzvané dopředné fixace úrokové sazby. Což je nástroj na uzavření nové výše úroků s ročním nebo i dvouročním předstihem. A to ve výši, která odpovídá aktuálně nabízeným úrokům na trhu v době sjednání tohoto smluvního dodatku. 

To, že mohou být nyní desetitisíce českých domácností zaskočeny změnou v nabídce úroků u hypoték, potvrzuje analytik České spořitelny Michal Skořepa.

„V těchto měsících končí, v Česku nejpopulárnější, pětileté období fixace hypotečních sazeb, které začalo v roce 2016 nebo 2017. Tehdy byly tyto sazby na minimu těsně nad dvěma procenty, zatímco teď se rychle zvyšují. A to zrovna v době, kdy zároveň rychle rostou další výdaje českých domácností, zejména na energie,“ říká Skořepa.

Jak vysoké může být navýšení hypotečních nákladů u těchto domácností? „Za realistický odhad navýšení sazby pokládám cca 1,3 procentního bodu. Když budeme předpokládat nesplacenou výši hypotéky 1,5 milionu korun, pak z toho plyne nárůst měsíční splátky přes 1,5 tisíce korun.“

Z jeho slov tak vyplývá, že domácnosti, které budou teď muset refinancovat hypotéku, nebudou mít úrok na úrovni dvou procent, ale docela jistě na úrovni minimálně 3,3 procenta a s největší pravděpodobností i vyšší.

Sazba do čtyř procent je ještě dobrý úrok

Podle obchodního ředitele skupiny Partners Jana Brejla je teď úrok ve výši 3,3 procenta a vůbec úrok do čtyř procent u hypotéky stále ještě dobrý.

Hypoteční trh je před skokovým růstem úrokových sazeb

„Obecně se dá říci, že teď je ‚výhodná´ jakákoli úroková sazba, která je pod úrovní inflace, která v září dosáhla 5,8 procenta,“ uvádí první důvod.

Potvrzuje tak skutečnost, že úroky u hypoték jsou stále nižší, než je inflace, která se navíc může velmi brzy vyšplhat i na sedm procent. Což se nejspíš stane, až se do ní naplno promítnou zvýšené ceny energií. A ani tím to nemusí skončit. 

Po letošním významném zdražení v průmyslu a stavebnictví, začali v posledních měsících výrazně zdražovat také zemědělci. Čeká se tak růst potravin, přičemž odhady ekonomů hovoří o osmi až desetiprocentní zdražení v již následujících měsících. A že nejde o přehnané odhady, dosvědčuje například už říjnový prudký růst cen zemědělských prvovýrobců, který meziročně dosáhl 14,1 procenta, když už v září byl 9,5 procenta. 

A to, že by zemědělci zlevňovali, protože jsou stejně jako ostatní postiženi růstem cen energií, ale třeba i krmných směsí a dalších komponent, se očekávat příliš nedá.

Ale zpátky k hypotékám. To, že úrok do čtyř procent je dobrý úrok, podle Jana Brejla potvrzuje i aktuální nabídka u nových hypoték.

Komentář: Kdo ty drahé byty kupuje

„Standardem se stávají sazby kolem čtyř procentních bodů. Celková RPSN je pak o 0,2 – 0,7 procenta vyšší, podle toho, jaké služby si klient k hypotéce sjedná,“ říká s tím, že do výše úroků u hypoték docela jistě promluví i další očekávané zvyšování základních úrokových sazeb centrální bankou.

I proto by podle něj ty domácnosti, kterým teď bude končit pětiletá fixace u hypoték, neměly na nic čekat a měly by začít vyjednávat s bankou o nové smlouvě o refinancování či dopředné fixaci úrokové sazby. To se přitom týká i těch domácností, kterým fixace vyprší třeba až za půl roku.

Času není nazbyt

Domácností by se podle odborníků měly pokusit vyjednat takový úrok, v němž ještě není naplno promítnuto další zvyšování sazeb centrální bankou. To znamená aktuální výši dnes nabízených úroků na trhu. I to má ale podle Jana Brejla svá pravidla. Domácnosti by rozhodně neměly přistupovat na čtyřprocentní a vyšší úrok při fixaci na pět a více let. Naopak by pak měly volit dle jeho názoru co nejkratší dobu fixace.

„V současné době bych nedoporučoval řešit fixaci úrokové sazby na déle než rok dopředu. V nezbytných případech bych tedy volil kratší fixace do tří let, či variabilní úrokovou sazbu,“ vysvětluje Brejl. Třeba už za rok totiž může být jiná ekonomická a tržní situace. To znamená, že ceny hypoték mohou klesnout. A to vzhledem k jejich vysokým cenám a určité nasycenosti a poklesu zájmu těch, kteří si mohou hypotéku dovolit.

Možné je pak i to, že se částečně uvolní situace na realitním trhu, kde poptávka po nemovitostech dlouhodobě výrazně převyšuje nabídku. Mnozí z těch, kteří si pořídili hypotéky jako investici, se totiž mohou vinou případného nedobrého ekonomického vývoje dostat do situace, kdy budou muset pořízené nemovitosti prodávat. Což by se mohlo pozitivně promítnout i do cen nemovitostí. Ceny by tak mohly přestat jen růst, a někde by mohly začít konečně i klesat.

, pro iDNES.cz