Státní hypotéka není takový trhák, jak se čekalo. Co vlastně je?

Mluvilo se o enormním zájmu. A počítalo se s tím, že bude objem peněz určený na státní hypotéku pro mladé vybraný do týdne. Nestalo se. Doposud lidé požádali o dvě třetiny peněz. Je státní hypotéka dobrý produkt?

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Státní fond rozvoje bydlení spustil státní hypotéku neboli úvěr z Programu pro mladé před pár dny. Přesně ráno 15. srpna. Ten den se čekalo na pobočkách fondu v Praze i v Olomouci na stovky zájemců. První den se tak sešlo přes dvě stě žádostí na úvěr v objemu 200 milionů korun. Po pěti pracovních dnech měl fond na stole 345 žádostí v objemu 400,15 milionu korun. Lze tedy ještě v klidu nabídku promyslet a případně o ni požádat.

„Žádosti jsou nyní postupně prověřovány, zda vyhovují podmínkám Programu pro mladé. Nelze tedy zatím hovořit o výši vyčerpané částky a vzhledem k probíhajícímu procesu nelze ani určit, jaký objem prostředků v rozpočtu zbývá,“ říká Marie Lukáčová ze Státního fondu rozvoje bydlení.

Miliarda letos i za rok

Celkem stát pro letošní rok vyčlenil na úvěr 650 milionů korun, přičemž fond bude přijímat žádosti až do výše jedné miliardy korun. „Počítáme s tím, že ještě v letošním roce peníze v programu navýšíme až na tu jednu miliardu korun,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Státní hypotéka

• Může o ní žádat manželé nebo registrovaní partneři. Dítě do 15 let je podmínkou u žadatelů, kteří nejsou manželé. 
• Žadatel v době podání žádosti nesmí být vlastníkem ani spoluvlastníkem obydlí, ani nájemcem družstevního bytu, stejně tak jako jeho manžel či registrovaný partner.
• Fond poskytne půjčku až 1,2 milionu korun na koupi bytu, maximálně pak 2 miliony korun na stavbu nebo koupi rodinného domu. Úroková sazba je vázána k základní referenční sazbě EU (nejnižší 1 %) s možností fixace na pět let. Aktuálně je 1,12 %.
• Největší zájem o půjčku projevili zejména lidé z menších obcí, kteří mají rozestavěný rodinný dům a potřebují peníze na jeho dokončení. Na druhém místě se nejvíce dotazů týká půjčky na modernizaci.
• Rodina si může půjčit nejméně třicet tisíc korun a nejvýše tři sta tisíc korun na modernizaci bydlení a nejvýše dva miliony korun na pořízení rodinného domu. Ale i to má své háčky. V případě výstavby rodinného domu nesmí půjčka přesáhnout 80 % skutečných nákladů. Obdobně i při nákupu rodinného domu půjčka nesmí přesáhnout 80 % ceny domu, a to včetně ceny pozemku. Stejné je to u půjčky na byt, na který si může půjčit maximálně 1,2 milionu korun.

Až dojde k vyčerpání této částky, budou si moci lidé podávat žádosti na následující roky. „V rámci plánování rozpočtu na rok 2019 a střednědobého výhledu na roky 2020 až 2021 počítáme i s úvěry poskytovanými v Programu pro mladé. Fond plánuje přijímat žádosti kontinuálně,“ vysvětluje Marie Lukáčová.

V současnosti pracovníci fondu vyhodnocují žádosti, kontrolují splnění podmínek a všechny povinné přílohy. A začnou prý brzy rozesílat výzvy žadatelům k doplnění, pokud v žádosti nějaké dokumenty chybí.

„Protože se jedná o probíhající proces, nelze ještě hovořit o vyloučených žadatelích nebo schválených žádostech. Na veškerou statistiku je příliš brzy,“ dodává Marie Lukáčová.

Okrajová varianta i populistický tah

Co si o novém produktu na českém trhu ze státního pera myslí analytici a odborníci realitního trhu? „Jde o okrajovou variantu, která možná malé části mladých rodin pomůže k lepšímu bydlení, avšak nic dál nevyřeší. Pokud je dnes hlavním problémem drahé bydlení, tak je to především proto, že se v posledních letech staví méně než v době recese. Nové výstavbě, a tedy i nabídce bytů, brání především byrokracie na straně státu a obcí. Na jedné straně je zde slabá nabídka bytů, na straně druhé silná poptávka po nich. S tímto problémem ani pár set milionů na půjčky nehne,“ říká Petr Dufek, analytik ČSOB.

Jeho kolega Vladimír Vojtíšek, vrchní ředitel pro oblast rizika a finance v Hypoteční bance, považuje program podpory bydlení pro mladé za zajímavou alternativu, která ovšem míří jen na velmi omezenou skupinu domácností. „Hranice úvěru 1,2 milionu korun na koupi bytu nestačí ve větších městech, kde ceny bytových jednotek jsou významně vyšší. Současně celkový objem prostředků vymezených vládou je na trhu bydlení kapkou v moři. Program považuji za zajímavý počin, nicméně plošnější zásah by přinesla dotace úrokové sazby, která by umožnila kombinaci běžného hypotečního úvěru se státními prostředky,“ říká Vojtíšek.

Nepřehlédněte

Fronty před úřadem. Stát začal přijímat žádosti o levné půjčky na bydlení

Upozorňuje tak na problém, který se u státní hypotéky často zmiňuje. A to, že aby mohl dlužník se státní půjčkou požádat ještě o klasickou hypotéku, musí se s bankou domluvit, zda přistoupí na druhořadé vlastnictví. Na katastru nemovitostí bude mít první vložené zástavní právo totiž právě Státní fond rozvoje bydlení a ne banka. V případě nesplácení úvěru a prodeje nemovitosti by tedy byl jako první uspokojen úřad. A to se bankám moc nelíbí.

Jakub Veverka, jednatel společnosti VideoBydleni.cz hodnotí nový produkt  podobně. Úskalí je podle něj v částce, kterou stát půjčuje. „S rostoucí cenou nemovitostí je tato částka poněkud směšná a nebude stačit na nemovitosti ve větších městech. Dále je to omezení, které se týká velikosti nemovitosti, mladí lidé si nemohou půjčit například na byt větší než 75 m2. Výhodnou se tak stává pouze pro lidi, kterým bude částka stačit a nemusí státní hypotéku kombinovat s dalšími finančními produkty od komerčních bank. Z politického hlediska státní hypotéka může být dobrým populistickým tahem,“ říká Jakub Veverka.

Podle Michala Marka, ředitele plzeňské kanceláře Century 21 West, je podpora mladých lidí v oblasti bydlení důležité téma. A pro realitní trh je to prý dobrá zpráva, neboť vzniká další koupěschopná klientela.

Porovnejte si sazby hypoték a vyberte tu nejvýhodnější.

„Otázkou však zůstává, zda má stát tímto způsobem nahrazovat funkci bank a zda bude tento nový produkt dostatečně dostupný pro zájemce. Již nyní se spekuluje o metodách, jak zvýšit šance žadatele k získání levné státní hypotéky. Proto bych u státního produktu očekával znemožnění jakéhokoli “předbíhání” ve frontě. Kritéria přidělování by měla být jasná a zcela transparentní,“ míní Michal Marek.

Zároveň si ale klade otázku, zda start bydlení mladých rodin je nutné řešit hned nákupem nemovitosti. „Mladé rodiny by mohly nejprve zvážit pronájem bytů či domků a až po zajištění ekonomické stability a zajištění trvalého příjmu ze zaměstnání či podnikání řešit vlastní bydlení. Města a obce mají možnost výstavby nového bydlení a právě ve výstavbě nových bytů a rodinných domů by mohl stát a kraje městům poskytnout lepší podporu,“ dodává realitní expert Marek.