mohla by byt reklama hypotecni banky "premluv babu, dedka at ti pujci na bydleni"

Dědek s babkou na to měli a do elity měli daleko.

Měli jsme méně času, byly i pracovní soboty (i když ne všechny) méně svátků a stejně si mnoho lidí postavila domy =tměř svépomocí (za cenu pozemku a materiálu, sice poměrně levné, ale obtížně sehnatelné a zaplacení jednoho zedníky (typ z "Na samotě u lesa", který na stavbu dohlížel+elektrikáře a instalatéra). Hlavně to bylo o vzájemné pomoci sousedů a známých (za pivo a svačinu za den+slib, že až to budou potřebovat oni, tak jim zase pomůžeme my).

Na ty doby vzpomínám rád, protože u práce se docela pobavíte a poznáte lidi daleko více, než třeba někde na konferenci, či v restauraci.

"Kdo nedosáhne na hypotéku a rozhodne se žít v podnájmu, musí počítat s tím, že za bydlení vydá v průměru o 1 800 korun více než ve vlastním"

Pokud toto platí (a já myslím, že to je blbost), vyjde podnájem podstatně levněji, než úroky z hypotéky. Přeci nemůže nikdo tvrdit, že rozdíl mezi vlastním (platby za služby pojistky apod) a nájmem (stejné jako ve vlastním + nájemné) tj, nájemné samotné je v průměru pouze těch 1800.

Pokud ano, pak se vyplatí si v podnájmu odkládat a našetřit tak na vlastní byt -

vyjde to laciněji, než splácet hypotéku.

Je to tak, jak píšete. Bydlet v podnájmu, nemít dluhy, moci podnájmy střídat podle situace (práce, rodina, zájmy, státy, zdraví, ...) a našetřit si při tom na vlastní někde na vesnici nebo malém městě.

aale dyť je to sranda, stačí vyhrát jeden grandslam chudáci

Nebo chodit každý den do ŠA

Průměrný člověk s průměrným platem by měl mít reálnou možnost půjčit si penize a koupit si průměrný byt v průměrném městě. Čemuž dnes odpovídá 2+1 v paneláku po rekonstrukci ve městě s cca 17 tis. obyvateli. A takovou možnost ten průměrný člověk má i dnes!

Pokud si chce někdo půjčit a koupit novostavbu v Praze, tedy v tom největším a nejdražším městě v ČR, musí mít také velice nadstandardní příjmy!

Pokud takové příjmy nemá, ale i přesto chce/musí bydlet v Praze, musí ze svých nároků slevit a koupit si třeba garzonku v paneláku nebo mít alespoň lehce nadstandardní příjem a koupit ten byt s partnerem ve dvou (příjem cca 2x 75 tis hrubého). Praha prostě není pro průměrně jednotlivce.

Slovo průměrný si v mojí první větě nahraďte klidně za jiné, jako mediánový, malý, velký, luxusní, skromný... význam věty platí stále.

Průměrné byty v průměrném městě jsou nedostatkovým zbožím.

A bydlení v Praze v bytě alespoň 100m2 je jako nějak nárokové? Moji rodiče nejdříve bydleli v jednom bytě s prarodiči. Fakt drsně šetřili a koupili si vlastní byt. A když zase našetřili, byt vyměnili za větší. Jenže dneska je všechno takové instantní - když to není hned, je to špatně a pro mnoho lidí frustrující.

Samostatné bydlení není utopie. Jen to chce pracovat a šetřit. Ale to je pro mnoho lidí nepohodlné.

A nebo si postavit sám.

Řešení je velmi snadné: stát nechť neplýtvá energií zasahováním do trhu s nemovitostmi (jejichž cena ještě poroste násobně a rychle se dorovná s těmi v SRN či Rakousku) a začne stavět sám byty a související dopravní infrastrukturu (prvotřídní dálnice a vysokorychlostní tratě na 300 km/hod). Na druhou stranu je pak nezbytné omezovat různé sociální benefity kryté magickým slůvkem "mandatorní".

Stát je stavěl. To jsou všechna ta sídliště, ale byly to za a) králíkárny podle někoho a za b) stát nemá podle dnešní ideologie nic vlastnit, tak je rozdal, obcím zadarmo a ty pak lidem za hubičku (dokud byli pro vyvolené)

Není. Je to o prioritách, já od mládí do 30 let nic nerozhazoval, vše šetřil, to nestačilo tak jsem ještě jel dělat dělnické profese do Velké Británie a pak si vlastní byt koupil. Hotově.

To je dnes rada k ničemu, když opomeneme ten fakt že do 26ti se dneska studuje (když to klapne, taky déle) tak vzhledem k cenám nemovitosti do 30ti nikdo nemá šanci našetřit ani kdyby bral 100tis měsíčně, to není o žádném rozhazování ani prioritách ale o tom že ta nula je někde úplně jinde. 5-7M (což je dneska v Praze cena normálního bytu pro rodinu na nějaké slušné úrovni) nikdo nenašetří, na to se musí vydělat, a i tak to profinancovat hypotékou.