Takový hovor z hygieny měla těsně před začátkem letních prázdnin i paní Eva z malého města nedaleko Prahy. Hygienička jí vyjasnila, že její dvě děti byly v kontaktu s osobou, u níž se prokázala žloutenka A, která je známá jako nemoc špinavých rukou.
„Dostala jsem instrukce o tom, že děti jdou na 50 dní od posledního kontaktu s pedagogem pod lékařský dohled, musí absolvovat tři odběry na jaterní testy a také, že děti nesmějí na žádné hromadné akce jako letní tábory, ale ani dovolenou s námi,“ popisuje paní Eva.
To vše za předpokladu, že nejsou očkované proti žloutence typu A. Což také nebyly, dodává Eva.
„Nejhorší bylo, že na celý červenec jsme dětem zamluvili dva týdenní pobytové letní tábory a pro dceru ještě dvoutýdenní jazykový kurz na Maltě, to všechno rázem padlo,“ vysvětluje s tím, že podmínkou přijetí na pobyt je potvrzení o bezinfekčnosti, což v jejich případě nepřicházelo do úvahy.
Běžné účty |
„V rámci lékařského dohledu jsou osobám v kontaktu zakázány také určité činnosti. Například návštěva bazénu, saun a u dětí také účast na hromadně organizovaných akcích, jako jsou letní tábory a různá soustředění,“ potvrzuje ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy Martina Marešová.
Tato opatření se podle ní ale netýkají dětí, které jsou proti žloutence A očkované. „U osob proočkovaných se lékařský dohled nevydává a tito lidé nemají žádná omezení,“ dodává lékařka.
50denní vyřazení z provozu kvůli riziku nákazy
Hygienička paní Evě mimo jiné zdůraznila, aby po dobu trvání lékařského dohledu nevyjížděla rodina za hranice země. Nákaza se totiž může projevit až do 50 dnů od kontaktu s nakaženým. Nyní si tak Eva, jak sama říká, sype popel na hlavu kvůli tomu, že se nenechala rodina proti žloutence naočkovat už dříve. „Vůbec jsem netušila, že i jen při kontaktu ve třídě jdou děti do 50denní karantény nebo pod lékařský dohled, jak tomu říkají,“ dodává.
Po této zkušenosti se nechala s manželem ihned naočkovat proti žloutence. Už kvůli tomu, že sama pracuje ve stravovacím provozu a manžel je řemeslník „na volné noze“, tedy živnostník. A jakýkoli výpadek z práce, a tedy ztráta příjmu, má pro rodinu „fatální dopady“.
Není žloutenka jako žloutenka. Některou chytíte z masa, o jiné roky nevíte |
Očkování proti žloutence chrání zdraví, ale i plány a rozpočty
Téma investování do zdraví nebo zdravotní prevence je dneska součástí finanční gramotnosti. A příklad s nákazou žloutenkou nebo i jen rizikovým kontaktem ukazuje, že vedle ochrany zdraví zabraňuje tato prevence i výpadku příjmu, a to až na dobu téměř dvou měsíců.
„Je na každém z nás, jak se rozhodne, zda investuje do očkování, které nehradí zdravotní pojišťovny, nebo nikoli, ale pak musí počítat s několikatýdenním výpadkem příjmů a čerpáním finanční rezervy,“ říká finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.
Více pozornosti ve finančním plánování a zvažování rizik doporučuje živnostníkům. Podle dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) si hradí nemocenské pojištění pouze 10 až 15 procent z nich. Navíc jde většinou o mladé ženy plánující mateřství.
„Tak jako tak i při nemocenském pojištění začne stát živnostníkům dávku při karanténě nebo nemoci vyplácet až od 15. dne pracovní neschopnosti,“ upozorňuje finanční poradce.
S výrazně nižším příjmem musejí počítat ale i zaměstnanci. „I když těm za prvních 14 dní nemoci vyplácí náhradu mzdy či platu jejich zaměstnavatel. Tedy nezůstávají zcela bez příjmu, dodává finanční poradce. A opět se vrací k finanční gramotnosti.
„Finanční plánování a výše rezervy se odvíjí i od závazků domácnosti. Jiný finanční polštář budou mít domácnosti s hypotékou a jinými závazky, navíc s malými dětmi, a jiný bezdětné domácnosti a bez úvěrů,“ vysvětluje Vladimír Weiss.
Především domácnosti s jedním takzvaným živitelem, na jehož příjmu jsou závislí ostatní členové rodiny, by podle něj měly pečlivě vážit kombinaci finanční rezervy a prevence výpadku příjmu kvůli nemoci, které se dá předejít. I zmíněných 50 dnů lékařského dohledu s omezeními kvůli rizikovému kontaktu může pro nejednu takovou rodinu znamenat začátek problémů. A ty mohou skončit až dluhovou spirálou a vyhlášením osobního bankrotu.
Finanční gramotnost je obecný zájem o finance
Konkrétně očkování proti žloutence A u nás zdravotní pojišťovny zatím nehradí ani dětem, ani dospělým. To i přesto, že se jí jen za loňský rok v Česku prokazatelně nakazilo přes 3 200 lidí. A každá z těchto osob měla jistě desítky dalších rizikových kontaktů, které zamířily na 50 dní pod lékařský dohled. S výjimkou těch očkovaných.
„Očkování proti žloutence stojí pro dospělého kolem 1 500 korun, pro dítě kolem 1 000 korun,“ uvádí Weiss s tím, že jde o dvoudávkové očkování a potvrzuje, že to může být i pro mnohé domácnosti bariéra, proč odmítnou takové očkování. „Nevím, zdravotnictví stojí ročně přes půl bilionu korun, ale základní věci, jako je třeba takovéto očkování, se lidem neplatí,“ zamýšlí se s tím, že například pro čtyřčlennou rodinu to značí výdaj zhruba 5 000 korun.
Revoluce v bílém plášti: Jak pokrok medicíny za 25 let změnil životní pojištění |
„Vakcína se navíc podává ve dvou dávkách. Ani tady ale není věc jenom černobílá, dodává Weiss. Upozorňuje, že na nehrazené očkování přispívají zdravotní pojišťovny. Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) přispěje dětem až 1 500 korun, dospělým až 1 000 korun ročně a Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP ČR) dětem přispěje 1 000 korun a dospělým 500 korun.
„I v těchto výdajích hrají roli finanční dovednosti. Druhá dávka vakcíny se podává 6 až 18 měsíců od první dávky, proto se vyplatí naplánovat očkování tak, aby k podání druhé dávky došlo nejdříve v lednu dalšího roku,“ doporučuje Weiss s tím, že pak pokryje příspěvek od zdravotní pojišťovny zčásti i výdaje na druhou dávku vakcíny.
