ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Měl životní pojistku. Když zemřel, manželka žasla, kdo dostal peníze

  • 329
Životní pojistka je pro řadu lidí určitě dobrá volba. Peníze, které pojišťovna v případě vážné nemoci či těžkého úrazu vyplatí, jsou náplastí, jak takový životní problém finančně zvládnout. Když ale pojištěný zemře, nastávají i situace, jež mohou pozůstalé překvapit i naštvat.

„Pojistné smlouvy životního pojištění nejsou předmětem dědění. Pojištěný ale může do smlouvy uvést, komu připadne výplata plnění, pokud během smluvní doby zemře,“ říká Eva Svobodová, mluvčí UNIQA pojišťovny.

„Taková osoba se nazývá obmyšlenou osobou. Pokud si klient, tedy pojistník, určí více obmyšlených osob, je možné definovat i podíl na pojistném plnění,“ dodává Ivana Buriánková, mluvčí Generali České pojišťovny.

A tady může život přinést nejrůznější překvapení. Potvrzují to případy, které řeší pojišťovny. Nebývají sice časté, ale stávají se.

Drahá zapomnětlivost

Příkladem je muž, který se životně pojistil, pak se ale rozvedl a znovu oženil. A jaksi zapomněl, že v jeho životní pojistce zůstala onou obmyšlenou osobou jeho bývalá žena. Když zemřel, jeho exmanželka získala od pojišťovny velmi vysokou částku.

„Pojistitel vychází pouze z údajů uvedených v pojistné smlouvě, jež jsou pro vyplacení pojistného plnění klíčové. Pojistné plnění je vyplaceno obmyšlenému, který je uveden v pojistné smlouvě. Pokud se pozůstalí ohradí, ale zároveň jejich námitky nejsou smluvně ošetřeny, mají zkrátka smůlu,“ vysvětluje Petr Milata, mluvčí ČSOB Pojišťovny.

Nová manželka tedy nedostala ani korunu. Zapomnětlivost jejího muže pro ni byla opravdu velmi drahá.

„Určení příjemců plnění je výhradním právem klienta a jejich aktualizaci má klient plně ve své moci. Změnu tak nemůže provést nikdo jiný. Až do vzniku pojistné události má pojištěný právo měnit příjemce pojistného plnění a není žádným způsobem rozhodující, kdy ke změně došlo,“ dodává Václav Bálek, mluvčí Allianz.

„Pojištění má zkrátka kopírovat život klienta. Je tedy žádoucí čas od času vytáhnout smlouvu ze šuplíku a zamyslet se, zda odpovídá aktuální životní situaci. A to nejen co do pojistných částek či krytých rizik, ale právě například v souvislosti s obmyšlenými osobami,“ poznamenává Buriánková.

Zbytečná tajemnost

Pojišťovny hlásí, že se stávají i případy, kdy rodina jen tuší, že měl zemřelý uzavřenou životní pojistku. Jak to řešit? V takovém případě je třeba obrátit se na notáře, aby oslovil pojišťovny s dotazem, zda taková smlouva skutečně existuje. Pátrání je však většinou zdlouhavé a komplikované. Pokud se smlouvu podaří nakonec dohledat, o peníze dědicové nepřijdou, jen si na ně budou muset počkat. Tajnůstkaření proto není na místě.

„V praktických finančních záležitostech by měli mít lidé opravdu pořádek,“ radí Buriánková.

A co se stane, když v životní pojistce není uvedena obmyšlená osoba?

„Pojistné plnění ze smlouvy je v takovém případě určeno zákonem,“ říká Svobodová. „Ze zákona získá pojistné plnění pozůstalý manžel či manželka. V případě, že neexistuje, tak plnění získávají děti pojištěného. Když pojištěný nemá děti, přechází plnění na rodiče pojištěného. A když ani ti nejsou, pak získávají pojistné plnění dědici pojištěného,“ přibližuje Milata.

Pokud má právo na pojistné plnění více osob, má se za to, že jejich podíly budou stejné. Jestliže by se však žádný dědic nenašel, nabude dědictví stát.

Dochází však i k případům, kdy při uzavření životní pojistky někdo zatají, že je chronicky nemocný nebo už trpí vážným onemocněním. Pojišťovny pak mají právo uplatnit snížení pojistného plnění nebo ho dokonce odmítnout, pokud pojistná událost bude s takovým onemocněním přímo souviset. Každý případ se ale posuzuje individuálně a podle vyjádření pojišťoven se přihlíží k důležitosti zatajené informace a celkovému vlivu na příčinu úmrtí.

Zapamatujte si:

  • Životní pojištění dobře slouží v případě, že se s ním průběžně pracuje a odpovídá aktuální životní situaci.
  • Volba obmyšlené osoby, stejně tak její případná změna (z jakýchkoliv důvodů), je plně v odpovědnosti a moci klienta. Určení obmyšlené osoby lze měnit až do vzniku pojistné události.
  • Obmyšlenou osobu je v pojistce užitečné uvést jménem, datem narození a adresou trvalého bydliště. V případě pojistné události se vše významně zjednoduší a zrychlí.
  • Obmyšlené osoby musí o pojistné plnění požádat. To znamená oznámit pojišťovně úmrtí pojistníka a požádat o výplatu pojistného plnění. Dále je nutné doložit všechny doklady: úmrtní list pojistníka, doklad o příčině úmrtí (vystaví ošetřující lékař pojistníka), usnesení o dědictví (je-li k dispozici). Za nezletilého jedná jeho zákonný zástupce.