Sobota 6. června 2020, svátek má Norbert
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 6. června 2020 Norbert

KOMENTÁŘ: Život v době pandemie přináší i pozitiva

aktualizováno 
Pandemie přinesla řadu omezení, život není vůbec snadný a jen obtížně se v takové době hledají pozitiva. Přesto se rodí podhoubí pro pozitivní prvky. „Krize totiž mění úhel pohledu,“ říká ve svém komentáři psycholog Jan Urban a zamýšlí se nad možnými změnami k lepšímu.

„Platy některých státních úředníků, především těch vedoucích, u nás patří k nejúzkostlivěji střeženým státním tajemstvím. Jejich výši totiž nelze žádným ekonomickým způsobem zdůvodnit,“ říká docent Jan Urban. | foto:  Petr Topič, MAFRA

V záplavě negativních zpráv o postupu koronaviru a jeho dopadu na zdraví, podnikání, ekonomiku i způsob života, je nyní obtížné hledat pozitiva. Epidemie chorob s sebou často přináší i epidemii strachu, někdy i paniky, jež situaci dále zhoršuje. A to nejen zdravotními, ale i dalšími důsledky, například sníženou schopností nacházet účinná preventivní i faktická řešení, nebo se ze vzniklých problémů učit. Pokusme se proto, jakkoli je to těžké, nalézt na dnešní situaci i některé možná trochu pozitivnější prvky. Nebo možná alespoň jejich výhonky.

Nemám na mysli kroky, jež současnou krizi dříve či později skončí, ale příznivé dlouhodobější změny, nebo jejich zárodky, jež s námi možná zůstanou i do budoucna.

Jisté ospravedlnění nám k tomu dává historie: současná epidemie není první, ani nejvážnější, kterou lidstvo prošlo. Epidemie i další mimořádné události za sebou v minulosti, přes zničující dopady, zanechaly téměř vždy i řadu dopadů pozitivních. Některé přišly spontánně, jiné byly vynuceny, a většina z nich byla viditelná až s určitým odstupem. Není důvod domnívat se, že tomu tentokrát bude jinak.

Krize mění úhel pohledu

Hlavní příčinou je, že krize mění úhel našeho pohledu. Mnohdy nás tak upozorní na věci, které považujeme za samozřejmé, a jejichž významu si začínáme všímat až tehdy, kdy fungovat přestanou. Začneme si jich nejen více vážit, ale některé z nich, považované dříve za běžné, nejednou dokonce chápeme jako privilegia. Věnujeme jim tak pozornost, kterou si zaslouží. Totéž se týká věcí, o kterých jsme se mylně domnívali, že fungují nebo jsou téměř bezproblémové.

Jan Urban (1953)

  • Je autorem řady publikací, z článků, které několik let publikoval na iDNES.cz, vznikla jeho nejnovější kniha Vezměte život do svých rukou.
  • Věnuje se personálnímu a manažerskému poradenství a firemnímu vzdělávání.
  • Je absolventem VŠE Praha a Filozofické fakulty UK, obor psychologie práce a řízení.
„Střední třída je pod tlakem v celém vyspělém světě, v Evropě i Americe....

Prvou z věcí spadajících do této kategorie je nesporně zdraví. Současné události nás velmi pravděpodobně přivedou k tomu, že si jeho význam začneme uvědomovat více než dosud. A to nejen z hlediska toho, co k němu přispívá a co mu škodí, ale i toho, že ani ve zdánlivě moderním a vyspělém světě není zdraví zdaleka samozřejmé.

Někteří si tak možná uvědomí, že k prevenci nemocí a posílení imunity nepřispívají ani tak potraviny, jejichž zásoby se snažili tvořit, ale spíše ty, které jsou méně trvanlivé, ale o to cennější, především ovoce a zelenina. Někteří možná přijdou i na to, že naše zdraví a imunita nezávisí jen na kolosálních zdravotnických investicích, ale často spíše na schopnosti lidí rozejít se s řadou známých a zdánlivě drobných či nenápadných nepříznivých zvyklostí. Například sklonu se trvale přejídat, zbytečně stresovat, málo pohybovat apod.

„Odpovědní činitelé“ si pak v neposlední řadě možná uvědomí i to, že naše zdravotnictví, přes schopnost provádět řadu vysoce odborných výkonů, není tak dobře řízeno, organizováno a koordinováno, jak by se na základě četných veřejných ujištění mohlo zdát. Mnohdy se spíše zdá, že si se schopností účinného řízení a efektivní organizace téměř neví rady, nebo se jim úmyslně brání.

Příprava a prevence

Když budeme mít štěstí, bude jedním z důsledků současné krize i pochopení, že některé společenské problémy jsou složitější, než se na prvý pohled může zdát. Na řadu z nich je proto třeba se připravovat a snažit se je lépe pochopit. A to tím spíše, že nemusí jít vždy o problémy zcela nové.

Našim předkům lze jen těžko vyčítat, že se nepřipravili na morové rány a další středověké i novověké epidemie. Dnešní vývoj však ukazuje, že i náš svět, přes veškerý pokrok, je křehký a zranitelný. Na problémy, které lidstvo dlouhodobě zná, je tak možno po minulých zkušenostech se připravovat. A to tím spíše, že současný svět k tomu v řadě případů skýtá i nezbytné odborníky, kteří jeho složitým problémům aspoň z části rozumí.

Politici, kteří se za ně vydávají, nás na problémy světa, ať již přírodní či společenské, však bohužel většinou příliš připravit nedokážou. Sázejí spíše na svou schopnost přinášet řešení jednoduchá a jen zdánlivě účinná. Problémy, kterým nerozumějí, tak často bagatelizují, nebo naopak dramatizují, čímž buď falešně „uklidňují“, nebo vyvolávají paniku.

Současná krize na tuto okolnost možná upozorní. Upozornila by tak i na další, údajně smyšlené problémy světa, které politici odmítají, zjednodušují, nebo nechtějí vidět. Například problém změn klimatu.

Provázanost světa

Pandemie ukazuje, že náš svět je nejen křehký, ale i vzájemně propojený. A to ještě více, než jsme si dosud mysleli. Týká se to nejen podniků a ekonomik s jejich výrobními řetězci a dodávkami, ale i našich životů. Ty totiž často stojí nejen na odborné specializaci jednotlivých lidí, ale i ochotě si vzájemně pomáhat a vycházet vstříc. Pokud tak současná pandemie povede ke sbližování lidí, rodin, přátel, komunit, národů i světadílů, a to včetně rozvoje jejich vzájemné solidarity, nebudeme na ni muset s odstupem času pohlížet jen negativně.

Platit to bude i tehdy, když nás upozorní na to, že ať chceme či ne, je naše společnost společností globální. Neznamená to nic jiného, že jednotlivé národy či státy v ní nemohou bez vzájemné - a často i globální - spolupráce přežít.

I porozumění této skutečnosti nás paradoxně vrací do minulosti. Nutnost spolupráce současného světa se totiž nijak principiálně neliší od potřeby spolupracovat, jež lidstvo provází od kmenových či prehistorických dob. Jediný rozdíl spočívá v tom, že spolupráci, která byla podmínkou přežití kmene, nahradila spolupráce lidstva jako celku. COVID-19 nám tak možná nepřímo připomene, že sociální struktura, která nás kdysi posílila, byla z velké části rozbitá, a ukáže způsob, jak ji opravit.

Zpomalení vývoje

Tento částečně pozitivní aspekt může být pro mnohé kontroverzní. Vlády i ekonomové dnes počítají, kolik bude koronavirus stát, jak se pod jeho vlivem zpomalí či zastaví hospodářský růst a do jakých deficitů se propadnou státní rozpočty. Věc lze však, alespoň částečně, chápat i trochu jinak.

Honba za hospodářským růstem, produktivitou a ekonomickou úspěšností je dnes natolik samozřejmá, že si většinou neuvědomujeme, že nepřináší jen blahobyt. Jejím důsledkem je často i zbytečná a nepotřebná „nadspotřeba“, přepracování, stres, jednotvárný život či pracovní vyhoření. Rostoucí materiální blahobyt – a mnohdy i jen snaha demonstrovat svou hmotnou úspěšnost  – je tak často vykoupen zhoršováním duševního i fyzického zdraví, znečištěním prostředí, ale i zvýšenou polarizací společnosti.

Nechci tím pochopitelně říci, že by se hospodářský růst měl zastavit. Řada odvětví a jejich zaměstnanců je epidemií těžce zasažena. Nelze však nevidět ani to, že jen několik týdnů „uzemněné“ letecké dopravy a omezení některých výrob přineslo v nejvíce zasažených zemích zlepšení kvality vzduchu, především snížení emisí oxidů uhličitého. Spolu s tím možná poukázalo i na možnost přehodnotit lidské potřeby.

Řada podniků i odborníků dnes, či alespoň před nástupem pandemie, řešila, jak dostat do souladu pracovní vypětí s osobním a rodinným životem. Hospodářský život nesporně nelze zastavit a většina lidí nemůže pracovat z domova a z dlouhodobějšího hlediska to možná ani nechce. Nižší tlak na hospodářskou výkonnost, příležitost pracovat méně a občas možná i vyšší „sociální distancování“ (byť ne zrovna v podobě zákazu vycházení) může však paradoxně znamenat i vzestup kvality života.

Může totiž přinést některá potěšení, která poslední generace, pod tlakem zrychleného života a honby za symboly úspěchu, na rozdíl od našich předků postupně ztratily, či spíše „vyměnily“, a to za úzkost a stres. Může jít například o možnost více číst a komunikovat se svým nejbližším okolím, poslouchat hudbu, věnovat se delším procházkám, životu své obce nebo dokonce aspoň mírně zvelebit okolí svých příbytků (v jehož kvalitě Česko v mezinárodním kontextu příliš nevyniká). Vracet se lze i k dalším prospěšným tradicím naší části světa, například dodržování předepsaných dnů odpočinku, věnovaných dnes často spíše hlučným a nepříliš profesionálním aktivitám.

Pozitivním prvkem, který lze na současné pandemii nalézt, je přitom s určitou nadsázkou i to, že přišla s příchodem jara. Alespoň částečně tak může působit snad o trochu méně depresivně.

Autor:
  • Nejčtenější

Šest důvodů, proč někteří lidé nikdy neuspějí

V pojetí toho, co znamená úspěch, se ani moudří lidé většinou zcela neshodnou. Větší shoda panuje v chápání neúspěchu....

Ministerstvo si prokleplo finanční gramotnost Čechů. Zjištění jsou i překvapivá

Exkluzivně Češi začínají myslet do budoucna a stále víc lidí začíná spořit, většinou ale konzervativně. Sestavování domácího...

Pandemie se promítla i do zaměstnaneckých benefitů. Firmy některé zrušily

Před pandemií byla zaměstnanost rekordní a firmy se snažily zaměstnance nalákat a udržet množstvím benefitů. Vymýšlely...

Nezapomeňte na daň z příjmu. Opozdit se s odloženou platbou vyjde draho

Letos se mohou poplatníci daně z příjmů opozdit s podáním přiznání i platbou daně až o tři měsíce, tedy do 1. července...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Výrobní družstva nejsou passé. Úspěšná mohou být i dnes

Jsou největším tuzemským výrobcem čistících přípravků pro domácnost s ročním obratem 100 milionů korun. Přesto nejde o...

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Xaver: Klobouk dolů před Klausem. V ČRo zůstávám, spory s ČT házím do jímky

Premium Ve středu ho poslanci zvolili do Rady České televize. Přesto, že spolu s ním byli zvoleni i Hana Lipovská a Pavel...

Prezidentova nemoc. Neuropatie je tichá epidemie moderní doby, říká lékař

Premium Brnění nohou, mravenčení, vrávoravá chůze, zakopávání a pády, ale i krutá bolest chodidel. To je hrubý výčet příznaků...

  • Další z rubriky

Zrušili vám let. Máte nárok na poukaz nebo na vrácení peněz?

Nejste příznivci klasických zájezdů s cestovkami, a tak jste si koupili jen letenky s tím, že dovolenou si naplánujete...

Na plošný pokles cen bytů ještě nenastal ten správný čas

Kdo čekal, že poslední dva měsíce, kdy ekonomiku decimují opatření zavedená kvůli koronaviru, budou mít dopad na ceny...

Když chybí peníze v domácím rozpočtu: je rozumné vypovědět stavební spoření?

Premium Možná se vám v důsledku pandemie snížil příjem. A možná jste dokonce bez práce. O kolik přijdete, když zrušíte stavební...

Množí se nekalé e-shopy, nespalte se při online nákupu

Koronavirová pandemie změnila nákupní chování lidí. Kvůli zavřeným kamenným obchodům rapidně vrostlo nakupování v...

Měla jste se víc zajímat, vzkázal soud Vondráčkové ve sporu o túje

Helena Vondráčková prohrála pravomocně spor s obcí Řitka kvůli pokáceným tújím na obecním pozemku před jejím domem....

Astronauté z Crew Dragonu jsou na palubě Mezinárodní vesmírné stanice

Americká soukromá loď s lidskou posádkou Crew Dragon se připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a astronauté...

Když dobrota škodí. Jak zdravotníci z WHO otrávili půlku Bangladéše

Případ Bangladéš zůstává nejčernější skvrnou na nedávné minulosti Světové zdravotnické organizace. Chuť být prospěšný a...

SuperStar vyhrála Slovenka Barbora Piešová. Porotkyně Bagárová chyběla

Česko Slovenskou Superstar 2020 se stala zrzka Barbora Piešová (19), která rozplakala svým finálovým výkonem porotu i...

Češi mají rádi orální sex, potvrdil průzkum. Jak jste na tom vy?

Obliba orálního sexu roste. Dopřává si jej 75 procent Čechů, pětina lidí by mu dala přednost před jinými sexuálními...