Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Sto let zdravotní péče: pokladny si konkurovaly, sazby byly poloviční

Dnes je v Česku sedm zdravotních pojišťoven. Oproti první republice, kdy jich fungovalo více než 300, je to nízký počet. V dobách minulých si pojišťovny také velmi silně konkurovaly, dnes je konkurence mizivá. Z čeho dalšího bychom se mohli z historie poučit?
Vlasta Burian a Jaroslav Marvan ve filmu U pokladny stál (1939).

Vlasta Burian a Jaroslav Marvan ve filmu U pokladny stál (1939). | foto: Filmexport

Systém nemocenského pojištění v dobách první republiky patřil k nejlepším v Evropě. Československá republika v zásadě převzala model fungující za Rakouska-Uherska, tedy Bismarckův. V něm odváděli pojištěnci povinný podíl z příjmu a za to dostávali potřebnou ambulantní a nemocniční péči. Více než 300 pojišťoven si péčí o klienty velmi silně konkurovalo.

Veřejné zdravotní pojištění tehdy vycházelo z principu celospolečenské solidarity a sdílení zdravotního rizika všemi občany. Lidé si uvědomovali, že pojištění kryje základní nároky na ambulantní a nemocniční ošetření. Pojistku brali hlavně jako jistotu pro případy vážnějších situací, úrazů a onemocnění. „Určitě zde byla mnohem větší rovnováha solidarity a snahy nespoléhat se jen na systém. Občan sám, jeho rodina a jeho společenství spoluzaměstnanců nebo lidí podobných zájmů považovali za samozřejmé, že si v rámci svých možností musí pomáhat. Jen přiměřenou mírou spoluzodpovědnosti vznikal nárok na plnou solidaritu,“ říká Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven.

Výdaje pojištěncům proplácely pokladny

Pojišťovnám se původně říkalo „pokladny“, teprve později byly přejmenovány na „pojišťovny“. Důvodem bylo, že si pacienti náklady většinou propláceli přímo a s dokladem o zaplacení pak šli „na pokladnu“, kde jim byly platby refundovány. Občas to však mohlo stejně jako dnes zaskřípat, jak rozehrál Vlasta Burian ve slavné komedii U pokladny stál, kdy jako ošetřovatel Rozruch dostal na bolavá záda místo očekávaného léčivého bahna umělý chrup.

Již v roce 1919 byly v nově vzniklém Československu přijaty zákony, které rozšiřovaly pojistnou povinnost na příslušníky rodin přímých pojištěnců a dále pak na všechny pracující za mzdu. Zaměstnanci a zaměstnavatelé platili nemocenským pojišťovnám povinnou finanční částku ve výši 4,3 % průměrné měsíční mzdy, postupně došlo ke zvýšení na 6 %. Z toho dvě třetiny odváděl zaměstnavatel, třetinu zaměstnanec. Dělnické pojištění bylo rozděleno do deseti tříd, a to podle výše příjmu.

Pojištěnec a příslušníci jeho rodiny měli nárok na bezplatné ambulantní a nemocniční ošetření, léčiva a léčivé přípravky. V případě nemoci pobíral zaměstnanec nemocenské dávky ve výši asi 60 % průměrné mzdy, a to na 20, později 25 týdnů.

„Zaměstnavatelé už tehdy věděli, že se jim péče o zdraví zaměstnanců vyplatí,“ říká Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven.

Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven

„Zaměstnavatelé už tehdy věděli, že se jim péče o zdraví zaměstnanců vyplatí jako stmelující prvek společenství i jako stabilizující faktor, dnešními slovy benefit,“ podotýká Ladislav Friedrich.

Doktor znal anamnézu celé rodiny

Podobně jako dnes měly pojišťovny smlouvy se svými lékaři a konkrétní lékař často vykonával praxi pouze pro tu svoji pojišťovnou, například v rámci jednoho podniku. Podnikový lékař často působili i jako rodinný doktor, protože pojištěni byli i rodinní příslušníci pojištěnce. Doktor tak často znal anamnézu celé rodiny, což je model, z něhož bychom se i dnes mohli poučit.

Základem zdravotní péče byl praktický lékař. Lékaři byli honorováni několika způsoby. Platbou za výkon, za případ onemocnění, platbou za hlavu a rok a paušálem. Síť zdravotnických zařízení tvořily soukromé ordinace, které zabezpečovaly ambulantní péči, léčebné ústavy s lůžkovou péčí, sociálně zdravotní zařízení a soukromé léčebné ústavy.

Pojišťovny,  mezi nimiž si mohli lidé vybírat, si velmi silně konkurovaly. Jednak měly odlišné programy, ale hlavně měly často smlouvy se „svými“ nemocnicemi a lékaři, což hrálo v rozhodování pojištěnců velkou roli. Tu hrálo také zaměření na určitý typ onemocnění nebo úrazu: příkladem jsou třeba pojišťovny původně založené hlavně pro havíře nebo pro pracovníky ve specifickém druhu průmyslu. „Umožnit větší konkurenci, kdy se každá pojišťovna specializuje a také třeba odměňuje jiné aspekty pojištěncova chování k vlastnímu zdraví, to by, myslím, našemu současnému systému velmi pomohlo,“ srovnává Ladislav Friedrich.

Existoval standard a nadstandard

Podobně jako dnes mohla i za první republiky pojišťovna poslat klienta do lázní. A vzhledem k tehdejším omezeným možnostem byly lázně vnímány dokonce výrazněji. V kontextu současných českých diskuzí o tom, zda se má zavádět systém „standard zdarma a nadstandard za příplatek“ stojí za zmínku, jak se lišila nemocniční péče před sto lety. V nemocnicích byly v té době stanoveny třídy. Při základním pojištění měli pojištěnci nárok na ambulantní a nemocniční ošetření ve III. třídě nemocnice, a to zdarma. Státní zaměstnanci měli nárok na II. třídu a nejvyšší I. třída již byla za příplatek.

V systému zdravotní péče měly v dobách první republiky velký význam i dobrovolné spolky, bylo jich kolem dvou tisíc. Šlo o sociálně-lékařské organizace a instituce zaměřené na boj proti nejrozšířenějším chorobám a na péči o matku a dítě. Stát je podporoval, ale neřídil. Tyto spolky doplňovaly veřejný systém a úzce s ním spolupracovaly. Měly velký záběr zaměření – bojovaly proti konkrétním nemocem, zaměřovaly se na různé skupiny lidí podle věku, podle náboženství či politické orientace, podle teritoriálního záběru atd. Některé z nich budovaly vlastní zařízení, jako byly poradny či léčebny. Zdrojem jejich příjmů byly členské příspěvky, dary, subvence veřejných institucí a výnosy vlastních podniků.

Od socialistické péče k současnosti

Ještě v roce 1948 u nás fungovalo přes dva tisíce pojišťoven, z toho asi třetina podnikových. Po roce 1948 však přišel zákon o národním pojištění a v roce 1951 byl v Československu převzat Semaškův centralizovaný model koncepce zdravotnictví podle vzoru Sovětského svazu. Zdravotní péče se ocitla plně v rukou státu a úhrady zdravotních služeb začaly být financovány z daní prostřednictvím státního rozpočtu. V praxi to znamenalo, že všichni občané měli bezplatnou péči a všichni k ní měli rovný přístup. Skutečnost byla ovšem taková, že začaly fungovat úplatky a pro prominenty i speciální nemocnice.

Po roce 1989 s pádem socialismu nastává změna a návrat k modelu z první republiky. Na prvorepublikovou tradici navázal i koncept více pojišťoven. V porovnání se stavem před sto lety je ovšem konkurence zdravotních pojišťoven výrazně nižší a nižší je i jejich počet, v 90. letech jich u nás bylo 27, mnohé nepřežily z nejrůznějších důvodů. Zčásti kvůli nedostatečně připraveným legislativním pravidlům, zčásti i proto, že provoz pojišťoven byl zbytečně drahý a ubíral peníze zdravotnictví. Aktuálně jich funguje sedm – Všeobecná zdravotní pojišťovna, která vznikla vůbec jako první, a dále šest zaměstnaneckých pojišťoven, které jsou sdruženy do Svazu zdravotních pojišťoven.

Rozdíl je i v platbách na zdravotní pojištění. Pro zdravotní pojištění platí dnes sazba 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je u zaměstnance hrubá mzda. Z oněch 13,5 % odvádí zaměstnanec 4,5 % a zaměstnavatel 9 %. Poměr toho, kolik za sebe zaměstnanec platí sám a kolik za něj odvádí zaměstnavatel, tak zůstal stejný jako za první republiky. Ovšem samotná sazba je více než dvojnásobná. Odvody platí i ti, kdo podnikají a takzvaní samoplátci, jakou jsou třeba ženy v domácnosti. Za státní pojištěnce, jako jsou děti, důchodci či ženy na mateřské, dnes platí zdravotní pojištění stát.

Zdroje:

  • Systém veřejného zdravotnictví a nemocenského pojištění za první Československé republiky, Doc.PhDr. Ladislav Niklíček
  • Dějiny lékařství v českých zemích, Petr Svobodný, Ludmila Hlaváčková
  • Dějiny medicíny v datech a faktech, L. Niklíček, K. Štein
  • Kapitoly z dějin lékařství, Milada Říhová a kolektiv autorů
  • Přehled dějin českého lékařství a zdravotnictví, L. Niklíček
  • Stát, lékaři a zdraví lidu, Ludmila Sinkulová
  • Diplomová práce: Vývoj zdravotního systému v ČR, Josef Eim, Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Připraveno ve spolupráci se Svazem zdravotních pojišťoven.

Autor:
  • Nejčtenější

O hypotéky se zvedá zájem. Zmapovali jsme nejlepší nabídkové sazby

Premium

Výrazné zlevňování hypotečních úvěrů se podle odborníků nedá očekávat. Řada lidí proto již nečeká a žádá o hypotéku. Trh s hypotékami se tak postupně rozhýbává, což potvrzuje aktuální situace na...

17. července 2024

Měl opatrovníka, ale byl svéprávný. Banka mu přesto nedala jeho peníze

Soudem určený opatrovník pro nakládání s majetkem nijak neomezuje danou osobu v případě, že ji soud zároveň neomezil na svéprávnosti. V praxi se ale stává, že je banka přespříliš obezřetná a peníze...

16. července 2024

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Brigáda v safari i výstup do hor. Jak české firmy stmelují své lidi?

Tým, kde vládnou přátelské vztahy, pracuje lépe. I proto jsou teambuildingy oblíbenou součástí kultury firem, bez ohledu na velikost nebo předmět podnikání. Tedy přesněji řečeno, často jde o takzvané...

20. července 2024

Dukovany rozjíždějí nábory. Poptávají elektroinženýry či šéfa bezpečnosti

Vítěz na dostavbu dalšího jaderného bloku je znám sotva osmačtyřicet hodin, ale české podniky na náborech lidí pracují už několik měsíců. A to včetně samotného ČEZ.

19. července 2024

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Do práce raději ekologicky. Nevozit se a radši šlapat, po svých či na kole

Změňte dojíždění do práce vozem za pravidelnou lekci tělocviku, na niž marně hledáte volnou chvilku. Má to samé výhody: zlepšíte si fyzickou a duševní kondici, ušetříte čas i přírodu.

22. července 2024

Podvody na internetu neustávají. Stopy vedou i na Ukrajinu, říká vyšetřovatel

Policii čím dál více zaměstnávají internetové finanční podvody. V nich nepoctivci zmanipulují toho, kdo jim na internetu důvěřuje, a oberou ho o peníze. Týká se to prodejů aut, realit, zboží z druhé...

23. července 2024

Sjednejte si hypotéku za výhodnějších podmínek do konce srpna

Už jen měsíc a půl mají ti, kteří chtějí sjednat hypotéku za podmínek, které jsou výrazně mírnější v případě předčasného splacení, což se týká i refinancování úvěru jinou bankou. Předčasné splacení...

23. července 2024

Do práce raději ekologicky. Nevozit se a radši šlapat, po svých či na kole

Změňte dojíždění do práce vozem za pravidelnou lekci tělocviku, na niž marně hledáte volnou chvilku. Má to samé výhody: zlepšíte si fyzickou a duševní kondici, ušetříte čas i přírodu.

22. července 2024

KVÍZ: Jak vám v létě pomůže vaše zdravotní pojišťovna?

Letní měsíce jsou nejen obdobím radosti a odpočinku, ale také časem, kdy se můžeme setkat se specifickými zdravotními výzvami. V těchto situacích vám mohou pomoci také služby zdravotních pojišťoven....

21. července 2024

Za celosvětový kolaps IT systémů může nečekaně absurdní chyba

Nepovedená aktualizace bezpečnostního softwaru společnosti Crowdstrike způsobila pád počítačů a serverů s operačním...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s odbavováním letů,...

Piju každý den. Dřív nebo později se upiju k smrti, líčí bývalý fotbalista Fenin

Fotbalista Martin Fenin (37) neprožívá nejlepší období. Nejen, že mu nevyšlo manželství s policistkou Beatou, se kterou...

John Deere už nechce být woke. Podlehl tlaku konzervativců a řadí zpátečku

Přední americký výrobce zemědělských strojů John Deere se rozhodl ustoupit od svých iniciativ v oblasti podpory...

Rozvádím se, oznámila dubajská princezna na Instagramu manželovi a jeho milenkám

Dubajská princezna Mahra (30) a její manžel šejk Mana Bin Mohammed Al Maktúm (25) se po loňské svatbě rozvádí. Dcera...