„Pro nás je to signál, že lidé mají stále větší zájem na uspořádání svého majetku podle vlastní vůle. Nejčastěji lidé uspořádávají svůj majetek kvůli tomu, že jim nevyhovuje zákonem stanovená posloupnost dědických tříd, ale také předcházejí sporům mezi dědici či příbuznými,“ říká prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer.
Rok | Počet |
---|---|
2015 | 17 300 |
2016 | 19 021 |
2017 | 19 902 |
2018 | 20 702 |
2019 | 23 714 |
Celkem | 100 639 |
Zdroj: Notářská komora ČR |
Závěť má totiž přednost před děděním ze zákona. Kdo se pro ni rozhodne, může za života určit, že část majetku připadne třeba i těm, kdo by podle zákona vůbec nedědili.
„Při zohlednění nepominutelných dědiců, kterými jsou potomci, případně děti potomků, tak může být majetek rozdělen podle přání zesnulého,“ poznamenává notář. Díky závěti tak může část majetku získat například kamarád či kamarádka zesnulého, nebo třeba i charita.
„Nejvíce závětí si lidé u notáře pořizují v období Dušiček a v zimě, nejméně pak v letních měsících,“ přibližuje Neubauer. Meziročně nejvíce sepsaných posledních vůlí je registrováno v Notářské komoře v Brně, nejméně pak v Českých Budějovicích.
Regionální notářská komora | Počet |
---|---|
Notářská komora pro hlavní město Prahu | 3 257 |
Notářská komora v Praze (středočeská) | 3 707 |
Notářská komora v Českých Budějovicích | 1 473 |
Notářská komora v Plzni | 2 105 |
Notářská komora v Ústí nad Labem | 2 430 |
Notářská komora v Hradci Králové | 2 830 |
Notářská komora v Brně | 4 404 |
Notářská komora v Ostravě | 3 508 |
Zdroj: Notářská komora ČR |
I když sepsání závěti u notáře přijde na 1 800 korun plus DPH, má taková poslední vůle své výhody. Stává se součástí pozůstalostního řízení a nehrozí její ztráta ani opomenutí. „Notář ji po podepsání zůstavitelem zapíše do centrální evidence a v případě potřeby si ji kterýkoli ze 441 notářů působících v České republice, který má jako soudní komisař pozůstalostní řízení na starost, dohledá,“ poznamenává Neubauer.
Závěť je samozřejmě možné sepsat i bez notáře vlastní rukou. Nebo třeba i na počítači, což ale vyžaduje přítomnost a podpis dvou svědků. Takové závěti ovšem bývají mnohdy úspěšně po smrti zůstavitele napadány. Nejčastěji tak, že neúspěšní dědicové vyrukují s tvrzením, že zůstavitel byl v době sepsání závěti nesvéprávný.
Rizikem je i to, že přání zesnulého nemusí být nikdy naplněno. Třeba proto, že se poslední vůle sepsaná ručně, nebo za přítomnosti svědků nikdy nenajde, protože ji zničí příbuzný, kterému by vyhovovalo dědění podle zákonných dědických tříd.
Zákonná posloupnost (šest dědických tříd):
- Jako první po zůstaviteli dědí stejným dílem děti a manžel nebo manželka. Nedědí-li některý z potomků, zákonem daný podíl připadá jeho dětem. To samé platí v případě vzdálenějších potomků.
- Pokud nedědí potomci, dědictví připadá manželovi, zůstavitelovým rodičům, popřípadě všem dalším osobám, které se zůstavitelem sdílely společnou domácnost po dobu nejméně jednoho roku před smrtí nebo na něm byly výživou závislé. Také v tomto případě dědí všichni pozůstalí stejným dílem. V případě manželky či manžela se však musí jednat o nejméně polovinu pozůstalosti.
- Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, připadá dědictví stejným dílem zůstavitelovým sourozencům a opět osobám žijícím se zůstavitelem nejméně jeden rok před smrtí. Pokud některý ze sourozenců nedědí, podíl připadá jeho dětem.
- Nedědí-li nikdo z předešlé třídy, dědictví si mezi sebou stejným dílem rozdělí prarodiče zůstavitele.
- Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, v páté třídě dědí praprarodiče zůstavitele. Jedna polovina je určena praprarodičům zůstavitele ze strany jeho otce, druhá praprarodičům ze strany jeho matky. Pokud jeden z dvojice dědit nemůže, uvolněnou osminu přebírá druhý z páru. Pokud nemůže dědit celá jedna dvojice, podíl připadá druhé dvojici ze stejné strany. V případě, že nedědí žádná z dvojic jedné strany, dědictví se rozdělí mezi dvojice druhé strany.
- Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, ve třídě šesté dědí stejným dílem děti dětí sourozenců (praneteře a prasynovci) a děti prarodičů zůstavitele (tety a strýcové). Nemůže-li dědit ani jedno z dětí prarodičů, pozůstalost připadá do rukou jejich dětí (sestřenice a bratranci).