ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Dluží výplatu, nabídli práci v nové firmě. Nepřijdu tím o odstupné?

  • 0
Zaměstnanec může dát výpověď kdykoli a z jakéhokoli důvodu. Zaměstnavatel pouze z důvodů vyjmenovaných v zákoníku práce. Jenže co dělat, když není na výplaty? Na dotaz čtenáře odpovídá advokát Pavel Nastis.

„Pracuji ve firmě na plný úvazek. Z ničeho nic přišel do firmy exekutor, vše polepil nálepkami, udělal si soupis majetku a my jsme se dozvěděli, že je firma v likvidaci. Peníze na provoz firmy téměř nejsou, ještě nemáme ani červencovou výplatu. Šéf ale tvrdí, že má pro nás práci v nové firmě, kterou právě rozjíždí. Bojím se, že je to jen finta, aby nám nemusel vyplatit odstupné,“ popisuje svůj problém čtenář iDNES.cz a ptá se: „Mám dát výpověď sám? A budu mít nárok na odstupné?“

Sám výpověď z pracovního poměru určitě nedávejte, protože tím byste se připravil o odstupné. Zaměstnanec má právo na odstupné, pokud mu dá zaměstnavatel výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo je-li pracovní poměr ukončen dohodou z týchž důvodů. Odstupné vám tedy bude náležet, pokud bude výpověď z důvodu, že se zaměstnavatel ruší, přemisťuje nebo pro nadbytečnost z důvodu rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách, případně bude-li uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru z těchto důvodů. Doporučuji vám tedy počkat, až vám dá zaměstnavatel výpověď sám.

Pokud vím, můžu pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže mi zaměstnavatel dluží výplatu. Na co mám nárok v takovém případě?
Okamžitě zrušit pracovní poměr můžete, pokud zaměstnavatel nevyplatí mzdu (nebo její část) do 15 dnů po uplynutí období splatnosti mzdy. V takovém případě máte nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (ta je dvouměsíční, nebyla-li například v kolektivní smlouvě dohodnuta výpovědní doba delší).

Pavel Nastis

  • Absolvent Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
  • Advokátní zkoušky složil v roce 2004.
  • Specializuje se především na občanské, obchodní, směnečné, rodinné a trestní právo.
Pavel Nastis

Ale pozor, termín splatnosti mzdy a výplatní termín není totéž. Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Pokud tedy není výslovně sjednáno jinak, pak je mzda za červenec splatná dne 31.8. Teprve pokud zaměstnavatel neuhradí mzdu ani do 15 dnů po tomto termínu splatnosti, tedy do 15.září, můžete okamžitě rozvázat pracovní poměr.

Šéf mi nabídl, že můžu jít pracovat do jeho nové firmy, nepřipravím se tím ale o odstupné?
Pokud by stávající pracovní poměr byl ukončena dohodou a byl by v ní uveden jako výpovědní důvod nadbytečnost z důvodu organizačních změn,či zrušení nebo přemístění zaměstnavatele, o o odstupné nepřijdete. Můžu se samozřejmě mýlit, ale předpokládám, že takto to zaměstnavatel nemá v plánu a chce uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru bez uvedení důvodu. V takovém případě byste na odstupné nárok neměl.

Mám nějakou šanci, že mi dlužnou výplatu a případné odstupné firma zaplatí?
Dlužné mzdové nároky je samozřejmě možné vymáhat soudně, ale je otázkou, zda si bude na zaměstnavateli co vzít. Nicméně Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, upravuje podmínky, za kterých lze požadovat, aby dlužné mzdové nároky uhradil stát. Doporučuji vám obrátit se na kontaktní pracoviště úřadu práce.

Kdy uhradí dlužné mzdové nároky stát

  • Podmínkou pro uspokojení mzdových nároků je, že zaměstnavatel je v platební neschopnosti, tzn., jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to v den následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo po dni, kdy byl na něho podán insolvenční návrh u příslušného soudu v ČR.
  • Insolvenční návrh mohou podat i zaměstnanci, kterým zaměstnavatel nevyplatil mzdu.
  • Zaměstnanec může uplatnit splatné mzdové nároky nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy místně příslušná krajská pobočka ÚP ČR zveřejnila na úřední desce informace o vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo o zahájení insolvenčního řízení.
  • Žádost je třeba podat písemně.
  • Zaměstnanec může uplatňovat mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období, kterým je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i tři kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a tři kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.
  • Příslušné měsíce si zaměstnanec vybere sám a specifikuje je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků.
  • O nároku rozhoduje ÚP ČR prostřednictvím krajské pobočky ÚP ČR, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo, žádost však mohou zaměstnanci podat na kterékoli krajské pobočce nebo kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR.

Zdroj: Generální ředitelství Úřadu práce ČR

, pro iDNES.cz