Od roku 1919, kdy byly vydány první československé státovky, prošlo našimi peněženkami obrovské množství státovek i bankovek, které v čase měnily podobu. Současná mladá generace už nejspíš neví, že koruna měla dříve i papírovou podobu.
První a poslední papírová koruna
Ta vůbec první papírová koruna z roku 1919 je dnes malý sběratelský poklad. Tiskla se v několika tiskárnách, proto se nepodařilo dodržet stejný barevný odstín. Některé byly tmavomodré, jiné modré, další modrozelené.
Vysoce ceněným exemplářem se pro sběratele stala série 014. Na některé korunové bankovky této série se totiž při jejich výrobě vloudil tiskařský šotek. Je na nich otištěno: V PRAZE, DNE 5. DUBNA 1919. Měnový zákon, který korunu zavedl, se ale datuje dnem 10. dubna 1919. Díky chybotisku se z těchto papírových korun staly raritní kousky, za které jsou sběratelé ochotní dát podle zachovalosti i několik tisíc korun.
Tu poslední hnědou korunovou státovku vydanou v roce 1953 nenávratně odvál čas v roce 1960, kdy ji vystřídala kovová mince.
Tříkorunová rarita
Státovka v hodnotě tři koruny je v celé historii našich papírových peněz raritou. Známe ji pouze ve dvou podobách. I když obě modré bankovky vypadají stejně, vzor z roku 1953 se od té mladší vydané v roce 1961 v mnohém liší.
Roku 1960 byla u nás přijata nová ústava a změněn znak i název republiky. To se projevilo samozřejmě i na našich penězích. Druhou emisi nové podoby tříkoruny se státním socialistickým znakem vytiskla Státní tiskárna cenin Praha a do oběhu se dostala od 1. prosince 1961.
27 let s Oravskou přehradou
S papírovou desetikorunou nyní již také nezaplatíme, rovněž ji vystřídala kovová mince. Éra papírových desetikorun skončila po rozdělení Československa, kdy v roce 1993 vznikla Česká republika. Od té doby platí už jen kovové desetikoruny.
Nejvíc se do naší paměti vryla hnědá desetikoruna vzor 1960 se dvěma děvčaty na líci a Oravskou přehradou na rubu.
Do oběhu se dostala v roce 1961 a platit jsme s ní mohli do černa 1988, tedy 27 let.
Dvacetikoruna s tajemným portrétem
Zapomenuta není ani dvacetikoruna s Janem Žižkou z Trocnova. Je s ní totiž spojen tajemný příběh. Po jejím vydání se začaly šířit zvěsti, že na portrétu Žižky je možné objevit tvář zpěvačky Heleny Vondráčkové.
Když jsme čtenářům iDNES.cz tento příběh před pár lety připomněli (čtěte zde), několik pamětníků přišlo s jiným výkladem – na dvacetikoruně prý nebyla tvář zpěvačky, ale portrét české političky Milady Horákové. Pokud jste si nechali tuto bankovku na památku, zkuste portrét ženy odhalit.
Jan Žižka s páskou na zdravém oku
Velmi oblíbenou byla ve své době pětadvacetikorunová bankovka výtvarného umělce Karla Svolinského, který na ní zobrazil Jana Žižku z Trocnova a Žižkovo náměstí Tábor. Mnozí lidé si i tuto bankovku nechávali na památku a možná ji máte doma i vy.
Poměrně vysoko hodnotí tuto pětadvacetikorunu i sběratelé. Zvlášť série E 01-40 z roku 1961 představuje malý poklad. Pokud je v prvotřídním stavu, lze za ni dostat až 2,5 tisíce korun.
Svolinský na této bankovce tak trochu změnil historii. Žižkův portrét namaloval z profilu, jenže problémem se stalo slepé oko bojovníka, páska na něm by rušila. Svolinský to vyřešil jednoduše, udělal výměnu a zaslepil páskou zdravé oko. Tím dostal Žižka na bankovce svůj uhrančivý pohled.
Počátek zelených Hradčan
Z paměti Čechů určitě nezmizí rovněž pojem zelené Hradčany. Poprvé se objevily na stokoruně z roku 1920, která byla vytištěné v tiskárně American Bank Note Company (ABNCo) v New Yorku. Proč dal této bankovce její autor právě zelenou barvu a na rub dominantní pohled na Hradčany, se můžeme dnes jen dohadovat. Odborná literatura uvádí, že je autor neznámý.
Bankovky a státovky
|
9. června 2015 |
Použité zdroje:
Peníze v českých zemích, autor Jaroslav Staněk
Papírová platidla Československa 1919 – 1993, České republiky 1993 – 2003, autor Jan Bajer
Lidé a peníze, autoři František Vencovský, Ladislav Kopecký a kol., ČNB
Vývoj papírových platidel od roku 1918, Vladimír Kudlík
Česká národní banka
