Věno a výbava přitom už nejsou jen doménou dcer. S prázdnou z domova neodchází ani synové. Výbavu či věno dostává dnes každý druhý muž. Dokonce platí, že hodnotnější dary jako elektroniku, nábytek, auto, či byt, dostávají muži častěji. Pro ženy pak rodiče nebo prarodiče připravují peřiny, talíře a ručníky. Nejčastěji dostávají mladí výbavu a věno u příležitosti svatby.
„Když ženy chystají dcerám výbavu, intuitivně připraví praktické věci, jako dostaly ony samy i jejich maminky. Situace se však postupně mění a stále častěji darují lidé peníze. Je však dobré, když jsou spojeny s nějakým konkrétním účelem a příběhem. Při křtu se setkávám s tím, že rodiče i takto malým dětem spoří na vzdělání,“ doplňuje Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské a rodinná terapeutka.
Dát něco mladým do začátků je tak v Česku stále velmi živá a funkční tradice. Většinu věcí, co Češi dostali, skutečně používají. „Dodnes si na svou maminku vzpomínám s pohledem na ručníky a utěrky. Když jsem od maminky dostávala v mládí k narozeninám nebo k Vánocům ručníky a utěrky, tvářila jsem se, že mi udělala radost. Dnes jí za to děkuji, textilní vybavení nám slouží dodnes,“ říká má redakční kolegyně.
Rozdíl mezi výbavou a věnem občas splývá
Co je považováno za výbavu a co je věno, však dnes není některým lidem zcela jasné. Podle průzkumu v tom tápe 40 procent Čechů. Podle historičky Mileny Lenderové byl do první poloviny 20. století za věno považován movitý a nemovitý majetek, hospodářská zvířata, peníze a akcie. Do výbavy se pak řadilo stolní, ložní a osobní prádlo, nádobí a nábytek.
Dnes lidé za výbavu do začátků považují také nemateriální věci jako výchovu a zkušenosti, které se v rodině předávají, a také vzdělání, které jim rodiče pomohli finančně zajistit. Velmi oceňovaná je dnes i pomoc rodičů a prarodičů s řešením bydlení. Uvedla to polovina mladých lidí. Na oblibě proto získává nejen jednorázový finanční příspěvek, ale také stavební spoření.
Peníze pomáhají řešit bytovou situaci
Pokud dostanou Češi jako věno hotovost, částka je však často odrazem aktuální finanční situace rodiny. Většina rodičů si může dovolit věnovat spíše nižší částky. „Celkem 37 procent rodičů věnuje dětem částku do 25 tisíc korun, dalších 21 procent pak do 50 tisíc korun,“ uvádí průzkum.
Čtěte také |
Rodiče, kteří svým dětem pravidelně spoří a dlouhodobě jim ukládají na stavební spoření, dokážou s finanční podporou státu naspořit i vyšší částky. Podle statistik Buřinky za posledních 10 let to bývá v průměru kolem 110 tisíc korun. „Sledujeme ale rostoucí trend, letos průměrná naspořená částka vyšplhala na 135 730 korun,“ dodává Libor Vošický, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny. Nejsou však i výjimky, kdy rodiče a prarodiče spořili svým potomkům od jejich útlého věku a dokázali jim dát do vínku částky přesahující 350 tisíc korun.
Průzkum zároveň potvrdil, že tuto finanční hotovost využívají mladé lidé nejčastěji na rekonstrukci a vybavení domácnosti, dalších 26 procent dotazovaných je použilo na koupi nebo stavbu domu a 21 procent lidí si peníze uložilo nebo je investovalo. Jen sedm procent Čechů přiznává, že darovanou hotovost jen tak utratilo.
