„Ještě před pár lety bylo standardem, že spotřebitel podepsal úvěrovou smlouvu bez toho, aby si ji přečetl. Bez toho, aby se podíval na sankce. Ne že by to dnes někteří lidé stále nedělali – to už je ale spíše jen procento těch, kteří jsou nepoučitelní. Ti ostatní si dávají pozor,“ říká Zdeněk Soudný, tiskový mluvčí projektu Navigátor bezpečného úvěru.
Výhodné půjčkyPřehledné srovnání půjček vám pomůže zorientovat se v nabídce na trhu. |
Stejně tak bylo ještě před pár lety běžné, že smlouva o úvěru měla mnoho stran psaných drobným písmem. „Dnes je dobrým standardem smlouva o jedné či dvou stránkách, sepsána srozumitelně a bez skrytých ustanovení. A kdo ji nemá, u toho si není radno půjčovat,“ poznamenává Soudný.
Trh s úvěry se zkrátka proměňuje. Češi si jen tak nepůjčují, umí porovnávat, která půjčka je výhodná a která ne. Jsou obezřetnější. Neseriózní poskytovatelé půjček už nemají tolik šancí občany napálit. „Kdo si přesto u nich vezme úvěr, na toho platí, že komu není rady, tomu není pomoci,“ míní mluvčí Navigátoru bezpečného úvěru.
Nakupování na splátky funguje stále
Když se ohlédneme zpět, boom se spotřebitelskými úvěry odstartoval v Česku zhruba před 15 lety. Možná si ještě vzpomenete, jakou novinkou bylo vyřízení nákupu na splátky přímo na prodejně. Stačilo usednout do vyhrazeného koutku k finančnímu specialistovi či specialistce, předložit občanský průkaz, vyplnit formulář, podepsat smlouvu a odnést si zboží domů. Jak snadné. Řada lidí tomuto nákupnímu kouzlu podlehla a zapomněla se řídit se selským rozumem, že je mnohdy lepší si na spotřební věc našetřit.
V době internetových obchodů může vyřizování úvěru na prodejně vypadat dnes tak trochu retro, nákup na splátky však stále funguje. Pravda, větší část těchto spotřebitelských úvěrů se již neuzavírá v prodejnách, ale na dálku – přes internet a telefon. Pro některé občany je to možnost, jak vyřešit nenadálou situaci, když se pokazí třeba lednice a chybí dostatek financí. Pro jiné to může být stále velké lákadlo, kterému odolávají jen stěží.
Kreditní karta nebyla pro každého
Dalším převratným produktem, který dnes s sebou nosíme běžně, byly první platební karty. Před zhruba 15 lety jsme přitom vůbec nerozlišovali, jaký je rozdíl, když nám banka nabídne debetní, nebo kreditní kartu.
Čtěte také |
Tu první opravdovou kreditku začala na konci 90 let nabízet Česká spořitelna. Šanci dostali ale jen vybraní zákazníci s prověřenou historií. Kdo nabídku využil, brzy přišel na to, že jde vlastně jen a jen o půjčku. Kdo s ní nakupoval a nesplatil úvěr včas, pochopil, že se mu kreditní karta pořádně prodraží. A kdo vybral s kreditkou peníze z bankomatu viděl, že je to hodně drahý špás.
„Právě na kartách je zřetelně vidět, jak se jeden a ten samý produkt dokázal vyvinout tak, aby klientům nabízel něco navíc. Zatímco dříve tomu tak nebylo, dnes již karty mají možnost sbírání odměn nebo prémiových korun. A o vracení procent zpět z plateb za nákupy se tehdejším uživatelům mohlo také jen nechat zdát,“ říká Michal Kozub, produktový manažer společnosti Home Credit.
Kreditkou platí Češi nejčastěji za potraviny, které tvoří 54 procent všech plateb. Deset procent představují úhrady za pohonné hmoty a stejně tak 10 procent tvoří platby v restauracích a barech. Naznačil to aktuální průzkum banky Zuno. Mezi zajímavá zjištění patří, že kreditní kartu využívá třikrát více mužů než žen a většinou jsou ženatí. Typický uživatel kreditky je zajištěný čtyřicátník.
Měsíčně zaplatí Češi kreditní kartou prostřednictvím terminálů v průměru 8 500 korun. „Díky novým technologiím, mezi které patří i bezkontaktní platby, narostl počet uskutečněných plateb. Průměrná hodnota jedné platby se pohybuje na úrovni 324 korun,“ říká Ivana Pajtášová, analytička banky Zuno.
Úvěrové inovace v českých e-shopech a na internetu
Nakupování na internetu přineslo i další inovace, například možnost zaplatit zakoupení zboží až v momentě, kdy si ho zákazník doma prohlédne a vyzkouší. Tato služba, přesněji možnost odložit platbu, samozřejmě není zadarmo, ale za drobný poplatek v řádu několika desítek korun. S touto novinkou začali pracovat menší provozovatelé e-shopů, nyní se stále více prosazuje u větších hráčů.
„Na internetu dnes nakoupíte mnoho věcí, ale řada lidí se přirozeně obává nákupu, aniž by si vše prohlédli, vyzkoušeli a osahali. Prostřednictvím služby, která umožňuje odložit platbu, si může člověk objednané zboží vyzkoušet a během dvou týdnů se rozhodnout, zda si ho ponechá, nebo vrátí zpět e-shopu,“ vysvětluje Rudolf Krejcar, projektový manažer KupNajisto.cz.
Další internetovou novinkou je třeba možnost nakupovat na splátky v jakýchkoliv českých e-shopech, a to i v těch, kde splátkový prodej vůbec není. „Zákazník může naráz nakoupit na splátky až pět položek. Odkazy na jednotlivé položky jednoduše vloží do webového formuláře, vybere dobu splácení, vyplní osobní údaje a náš portál za zákazníka vyřeší veškerou administrativu, zboží u jednotlivých prodejců objedná a cenu uhradí pomocí poskytnutého spotřebitelského úvěru. Zákazník tak získá třeba i pět produktů z různých obchodů s jedinou splátkou,“ popisuje službu Zbyšek Pochylý, projektový manažer Koupito.cz.
I u těchto půjček ale platí zcela jasné pravidlo – každý dluh je třeba splácet včas. Kdo se tím neřídí, může mu i malá půjčka přerůst přes hlavu.
Totéž platí i o mikropůjčkách, tedy půjčkách do pěti tisíc korun. Dnes je jich na českém trhu víc než dost. Stačí kliknout na internetu či zatelefonovat, sdělit pár osobních údajů a během několika chvil máte peníze na účtu. Dobrá zpráva je, že většina společností poskytujících tyto mikropůjčky nepůjčí další peníze, dokud jim klient nezaplatí. Ovšem vzhledem k tomu, že je vše tak snadné, klienti v nouzi neváhají jít si půjčit jinam a jinam a zase jinam. Některé nabídky přitom nejsou vůbec levné a rozdíly jsou i v tom, jaké vás mohou čekat sankce, když se s platbou opozdíte.
Roste trh s P2P půjčkami
V Česku se během posledních dvou let rozběhla i další internetová služba. Dává dohromady lidi, kteří mají peníze a chtějí je výhodně zhodnotit tím, že je někomu půjčí. Trh s P2P půjčkami, kdy lidé půjčují lidem, se v Česku rozjel v roce 2015. Jako první začal toto on-line půjčování peněz zprostředkovávat Bankerat a postupně vznikají i další P2P projekty, jako je například Benefi a Zonky. Dnes si Češi mezi sebou takto půjčí miliony korun měsíčně
Platformy na P2P (peer to peer) půjčky stavějí svůj model na tom, že umějí být efektivnější než banky a jsou administrativně výrazně štíhlejší. Nejedná se však o charitu, jejich obchodní model stojí na poplatcích (více čtěte zde).
Internetová doba, on-line bankovnictví, éra chytrých mobilů a bezkontaktních plateb přinese určitě i další úvěrové novinky. V každém případě u těchto úvěrů a drobných půjček platí, že nejsou zadarmo. Zadarmo se totiž v Česku půjčuje jen mezi přáteli.
Jak ukázal letošní průzkum České spořitelny, alespoň několikrát ročně půjčí svým kolegům, přátelům nebo příbuzným menší částku polovina dospělých Čechů, a to bez úroků. Většinou se jedná o částky mezi 300 a 500 korunami. V celkovém součtu však nejde o malé peníze. Podle odhadů České spořitelny se takto rozpůjčuje celkem 11,4 miliardy korun za rok. Tyto půjčky přátelům však mají jedno velké riziko, a to nevrácení peněz. Ročně podle odhadů může jít až o stovky milionů korun.
