Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Osm praktických rad, které vám pomohou zhodnotit úspory

  • 87
Máte 100 či 500 tisíc a nevíte, jak s nimi naložit? Péče o majetek je dřina a dělat v tom chyby se nevyplácí. Rozhodnout se, jak naložit s větší sumou peněz bývá o to těžší, když vybíráte z více možností. Co vzít v úvahu, abyste nepřišli zkrátka, přibližuje finanční poradce Partners Lukáš Urbánek.

Dáša zdědila část domu po babičce. Všichni dědicové byli naštěstí stejného názoru, dům se prodá. Takže ona má půl milionu korun, které momentálně nepotřebuje a řeší kam s nimi. Sama říká, že kdyby to bylo pět milionů, má jasno, koupí v Praze byt a bude ho pronajímat. Ze milionu půl ale není v Praze snad ani garáž.

Chcete výhodně investovat. Porovnejte si nabídky na trhu.

Tedy kam s těmi penězi? Co trh nabízí? Co jí vydělá? Nebo aspoň neprodělá? Za deset let půjde Dáša do důchodu, takže nějaké peníze pak nejspíš bude potřebovat.

Je jedno, jestli jste peníze našetřili, nebo k nim přišli jako slepí k houslím, pokud s nimi budete nakládat neodborně, může se stát, že o ně přijdete. Lépe řečeno, méně si za ně v budoucnu koupíte, protože ztratí svou hodnotu. Při rozhodování je důležitý mít ve všem jasno.

1. Na co peníze použijete

V první řadě je třeba si ujasnit, na co a kdy peníze použijete. Pokud je plánujete utratit v blízké době, nemusíte nic dalšího řešit. Peníze můžete nechat i nadále na běžném účtu. Nebudete je v následujícím půlroce potřebovat a stanou se důležitou rezervou? Pak už je nutné zamyslet se, kam s nimi.

2. Jak rychle je potřebujete

Likvidita je odborný název pro dostupnost peněz. Znamená to, jak rychle se ke svým úsporám dostanete v případě, že využijete některý ze způsobů, jak je zhodnocovat. Vysokou likviditu mají běžné účty a spořicí účty, které můžete prakticky kdykoliv vybrat. Cena za vysokou likviditu je ovšem nízký výnos. Proto na těchto základních bankovních účtech uchovávejte pouze takovou rezervu, kterou potřebujete mít po ruce. Všechny ostatní úspory kromě pohotovostní rezervy a plánovaných výdajů v následujících dvanácti měsících nasměrujte jinam.

3. Garance neznamená bez rizika

Stačí vám pouze někam svých 100 tisíc uložit a za pět let je tam najít? Tak vězte, že děláte chybu. Většina všech spořících a investujících lidí přehlíží největší riziko – inflaci.

Kalkulačka

Inflace znamená pozvolný a cílený růst spotřebitelských cen. Tento růst je korigovaný ČNB, která se netají tím, že cílí na inflaci 2 – 2,5 % p.a. Viděno touto optikou to znamená, že nedávno vydávané státní dluhopisy pro občany s čistým výnosem 1,7 % p.a. vlastně občanům garantují reálnou ztrátu. Proto by měl být základním požadavkem na efektivní správu vašich financí výnos alespoň na úrovni inflace.

4. Jedno řešení neexistuje

Ať se rozhodnete pro jakýkoliv způsob uchování vašeho finančního majetku, nikdy nebude možné předem říci, které řešení je správné. Vždy vás může něco překvapit. U pevně úročených nástrojů typu termínované vklady, dluhopisy, investiční certifikáty či stavební spoření je to inflace. U stavebního spoření například změna legislativy, jako se to stalo v minulosti. U dluhopisů podstupujete ještě úrokové riziko a u akcií obecně vývoj na finančních trzích. Investicí do komodit sázíte na zvyšující se poptávku a v případě potravin doufáte, že nebude velká úroda, aby cena příliš neklesla. Správným řešením tedy bude zvolit od každého trochu.

5. Rozkládejte riziko

Diverzifikace znamená rozložení úspor na více hromádek. Hlavním cílem je snížit riziko, které podstupujete v případě investování a spoření. Rozložte své rezervy v čase a mezi nejrůznější nástroje.

Vytvořte si pohotovostní rezervu až na dva roky, střednědobou rezervu pro období dva roky až šest let a dlouhodobou rezervu pro šest a více let. Nezapomeňte také, že v každém časovém období budete mít různé výdaje.

Rozložení rezerv v čase je důležité pro výběr vhodných nástrojů a správného řešení. Pětiletý termínovaný vklad není vhodný pro pohotovostní rezervu. Úplně stejně špatně je „sušit“ všechny úspory na běžném účtu po dobu 10 let.

6. Pohotovostní rezerva je základ

Základní složkou vašeho portfolia by měla být pohotovostní rezerva. Peníze, které nevíte, kdy budou potřeba, ale můžete na ně kdykoliv sáhnout. Musíte pro ně volit konzervativní nástroje typu spořicí účet, fondy peněžního trhu a krátkodobé investice. Nečekejte od nich žádný výnos, ale z pohledu nutné likvidity neexistuje jiná možnost. Pohotovostní rezerva by měla odpovídat cca trojnásobku až šestinásobku měsíčních výdajů.

7. Střednědobou rezervu si namíchejte

Jako střednědobá rezerva slouží peníze určené na výdaje v období dvou až šesti let nebo jako další rezerva. Zde už můžete „sáhnout“ po oblíbeném stavebním spoření, termínovaných vkladech nebo investicích do podílových fondů. U podílových fondů volte smíšené portfolio dluhopisů a akcií. Akciová složka by přitom neměla tvořit více než 30 % portfolia. Pro případ nouze byste měli mít možnost dostat se k penězům i dříve. Všechny peníze na „stavebku“ nebo termínovaném vkladu tedy nebude úplně flexibilní řešení.

8. Na šest a více let jedině akcie

Tady už není žádný prostor pro kompromisy. Hlavním nástrojem pro správu dlouhodobých rezerv by měly být akcie. Pro drobné investory nejdostupnější ve formě podílových listů. Jedině akcie dokážou v dlouhodobém horizontu zajistit ochranu před inflací. Všechny ostatní nástroje slouží pouze jako doplněk a tvoří bezvýznamnou část portfolia.