Úsměv není jen spontánní reakcí na něco, co nám přináší radost či potěšení. Je i důležitým nástrojem zlepšujícím naši náladu i náladu lidí kolem nás. Prokazatelně přispívá i k našemu lepšímu zdraví a vyšší produktivitě. V očích našeho okolí nás navíc činí atraktivnějšími i důvěryhodnějšími.
Úsloví typu „Keep smiling„ či „S úsměvem jde všechno líp“ jsou ještě pravdivější, než by se prvý pohled mohlo zdát. Výraz či mimika našeho obličeje mají totiž zvláštní povahu. Náladu či pocity, které prožíváme, komunikují nejen navenek, ale i „dovnitř“. Ovlivňuje tak nejen naše okolí, ale i nás samotné.
Úsměv mění naši náladu
Naše emoce sice vznikají v mozku, obličejové svaly je však kupodivu dokáží posilovat nebo měnit. Důvodem je, že naše nálada má sklon být s výrazem našeho obličeje, tedy pocity, které náš obličej dává najevo, v souladu. Týká se to emocí pozitivních i negativních.
Jan Urban (1953)
 |
Soulad mezi našimi emocemi a mimikou obličeje vzniká přitom i tehdy, je-li výraz našeho obličeje „falešný“ – umělý či záměrně vytvořený. Změnit naši náladu tak dokáže i úsměv, který není zcela upřímný, tedy ten, který si úmyslně navodíme sami. Jak ukázaly výzkumy, i takovýto úsměv, jakkoli umělý, nám může nejen odstranit chmury, ale někdy dokonce přinést i krátkodobý pocit štěstí. Máme-li proto špatnou náladu, je velmi pravděpodobné, že se nám ji úsměvem podaří alespoň částečně překonat.
Vyjádřeno jinak, úsměv působí jako přirozená droga, a uměle navozený úsměv, či vytvoření odpovídajících mimických rysů obličeje, je jedním z nejjednodušších antidepresiv. Pomáhá k tomu i to, že ve srovnání se zamračeným výrazem obličeje je fyzicky snazší: zapojuje se do něj méně svalů.
Sklon usmívat se, ať již na naše okolí, nebo „jen“ pro sebe sama, přináší však i řadu dalších výhod. Lze je shrnout do šesti vzájemně spjatých bodů.
1. Úsměv zlepšuje náš zdravotní stav
Úsměv, zlepšující naši náladu a psychickou pohodu, umožňuje i lépe zvládat a rychleji překonávat stres. Častější usmívání tak vede i k dlouhodobě lepšímu zdraví, a dokonce i k vyšší délce života.
Posiluje totiž imunitu vůči chorobám, snižuje krevní tlak a podporuje vylučování řady látek, jež vedle zlepšování naší nálady uvolňují i naše svalové napětí a omezují bolest. A to opět bez ohledu na to, zda jde o usmívání, které je výsledkem skutečné radosti, nebo úsměv, který si navodíme uměle a záměrně sami.
Ukázaly to výsledky výzkumů. I uměle navozený úsměv, či odpovídající výraz obličeje, například dokázal, že pokusní lidé zvládli náročné experimentální situace při nižší srdeční tepové frekvenci, než ti kontrolní, jejichž výraz obličeje zůstal neutrální.
Úsměvem lze uvolnit napětí i na buněčné úrovni. Lidské emoce mají totiž na funkci buněk přímý vliv. Jestliže se usmíváme, tuhost našich buněk klesá. Tato fyzická relaxace může pomoci v boji proti riziku buněčných mutací vyvolaných stresem, které mohou vést k rozvoji nebo přetrvávání různých druhů rakoviny.
2. Úsměvy jsou nakažlivé, zlepšují atmosféru i v okolí
Úsměvy, podobně jako další emoce, bývají nakažlivé. Máme-li sklon se usmívat, začnou se zpravidla postupně usmívat i lidé kolem nás. Náš úsměv tak zlepšuje nejen naši náladu, ale i náladu lidí, kteří nás obklopují.
Úsměv navíc často působí motivačně – je vnímán jako odměna, povzbuzení či podpora, na kterou lidé reagují pozitivně, mnohdy i zvýšeným pracovním nasazením. Nakažlivost úsměvu vede navíc k tomu, že lidem, kteří se usmívají, jejich úsměvy ostatní vracejí, a jejich sklon usmívat se tak dále podporují. Radostná atmosféra, kterou tento sklon vyvolává, může podpořit i vzájemnou důvěru i spolupráci lidí kolem nás, ať již na pracovišti či jinde.
Nakažlivý je pochopitelně i sklon mračit se, vraštit čelo či využívat nejrůznější grimasy. Jeho vliv na spolupráci lidí však bývá přesně opačný.
3. Úsměv posiluje naši atraktivitu
Lidmi, kteří mají sklon se na ostatní usmívat, se ostatní většinou rádi obklopují, a mnohdy jsou jimi i fyzicky přitahováni. Mimo jiné proto, že úsměv na jejich tváři brání, aby vypadali unaveně, sklíčeně či „opotřebovaně“. Často vyhlížejí i mladistvěji: svaly, podílející se na tvorbě úsměvu, provádějí totiž s naší tváří jakýsi přirozený „face-lifting“. Sklon mračit se působí naopak obráceně, a ostatní tak spíše odpuzuje.
Když se dokážeme častěji usmívat, navážeme podstatně rychleji i snadněji kontakty s ostatními. Lidé, kteří to umí či mají ve zvyku, toho pochopitelně mohou občas zneužít. Pokud si však ostatní z kontaktů s nimi odnášejí vyšší spokojenost, nelze proti tomu nic namítat. Nelze se ani divit tomu, že mívají sklon se ke kontaktům s nimi vracet.
4. Úsměv zvyšuje naši důvěryhodnost i šance na povýšení
Lidé, kteří se usmívají, bývají vnímáni i jako sympatičtější, vstřícnější, přátelštější, přístupnější či společenštější. Ale nejen to. Pokud jejich sklon usmívat se nepřesáhne určitou mez, jeví se ve srovnání s těmi, kteří se mračí nebo si uchovávají neutrální výraz, většinou i jako důvěryhodnější, schopnější, případně sebevědomější. A to jak v osobních vztazích, tak v práci či v podnikání. Tato okolnost je předurčuje i k tomu stát se přirozenými lídry. Tedy vůdci, které ostatní následují s důvěrou, nikoli z donucení.
I tato okolnost, známá z praxe, byla ověřena experimenty. Sklon usmívat se by nás proto neměl opouštět ani při vedení schůzí či obchodních jednání. Lidé, kteří se častěji usmívají, bývají obchodně úspěšnější. Lidem schopným řešit věci s úsměvem bývá také často dávána přednost při rozhodování o povýšení. Navíc, stane-li se sklon k úsměvu běžnou částí našeho života, pomůže nám nejen k tomu, abychom sebejistě vypadali, ale i k tomu, abychom se sebejistými i skutečně stali.
5. Úsměv zvyšuje naši produktivitu
Výhody úsměvu nesouvisí jen se zlepšenou náladou. Pozitivní naladění, které úsměv přináší a vyvolává, vede i ke zvýšení naší produktivity či produktivity lidí kolem nás. Negativní emoce nás naopak v práci vyčerpávají. Přenášejí-li se i na druhé, mohou snížit produktivitu celého pracoviště.
Vyšší produktivita spojená se sklonem usmívat se či cítit se šťastným bývá vysvětlována tím, že spokojení lidé se vyznačují vyšší pracovní morálkou. Souvisí však i s tím, že lidé s úsměvem na tváři bývají kreativnější.
Mají totiž, jak bylo dokázáno, komplexnější přístup k problémům a ve srovnání se svými protějšky s negativním emocionálním naladěním jsou většinou schopni přicházet i s většími počty možných řešení. Výzkumníci toto zjištění spojili s uvolňováním dopaminu, hormonu vyvolaného štěstím. Tento hormon se totiž podílí i na učení, zpracování informací a rozhodování.
6. Úsměv podporuje pozitivní myšlení
Sklon uvažovat pozitivně, neztrácet optimismus, hledat za každou cenu řešení a snažit se i v nepříznivé situaci objevit něco, co nás může aspoň trochu posunout dopředu, je důležitým předpokladem úspěchu.
Máme-li sklon se usmívat, je toto uvažování podstatně snazší. Dokazuje to jednoduchý test: zkuste se usmívat a současně s tím uvažovat o určité věci z negativního hlediska. Moc dobře to nejde.
Pokud by přitom šest výše uvedených důvodů nestačilo, lze uvést i sedmý. Úsměv nás totiž nic nestojí.
