Když neprovádíme pravidelně určitou fyzicky velmi náročnou činnost, pak k největšímu úbytku naší energie dochází kvůli vztahům. Nikoli těch harmonických, které nám energii, vitalitu či optimismus dodávají, ale těch, které v nás vyvolávají nejrůznější negativní emoce, především úzkost, obavy, špatnou náladu a podobně.
Tyto i další nepříjemné emoce nám berou často i vyrovnanost, jistotu a sebedůvěru. Lidé, kteří je v nás vyvolávají, bývají proto označováni jako emocionální upíři. Způsob, kterým na druhé působí, si mohou, ale nemusí uvědomovat, což však není podstatné. Podstatné je, že i když nám, na rozdíl od svých mytologických protějšků, nesají krev, vysávají naši pohodu, energii i produktivitu.
V méně závažných případech se pod jejich vlivem cítíme unavení, nebo dokonce ospalí, a špatně naladění. V závažnějších ztrácíme sebevědomí, cítíme depresi či máme dokonce pocit, že jsme „na dně“.
Na upíry zabírají i tři další kroky. Prvním je snaha držet se faktů a jasných zásad. Upíři nás ovlivňují pomocí emocí a vyhovuje jim „šedý prostor“ bez jasně stanovených pravidel či mantinelů.
