Většina našich pivovarů má kořeny v Rakousku-Uhersku. V roce 1712 jich fungovalo celkem 1294 a pivo se vařilo téměř v každém městě. V současné době zažívá pivovarnictví další boom i díky minipivovarům z celé republiky. Ke konci roku 2018 jich podle Českomoravského svazu minipivovarů bylo celkem 440.
Už ve středověké Evropě se pivu dostávalo patřičné pozornosti a bylo pod dohledem várečného práva. Za porušení jeho kvality například v podobě pančování byly ukládány různé tresty, v krajním případě i ve formě trestu smrti.
Ani v dnešní době nejsou takové věci bez postihu a pivo a jeho výroba podléhá přísným normám. Pro provoz minipivovaru je potřeba mít vzdělání v oboru sladovník-pivovarník, vzdělání v příbuzném oboru a rok praxe, nebo mít šestiletou praxi v oboru. Pokud tyto podmínky podnikatel nesplňuje, může vzdělání nahradit odpovědným zástupcem, který je držitelem živnostenského oprávnění v oboru pivovarnictví a sladovnictví. Samotný sládek ovšem vzdělání v oboru dokládat nemusí. „Stačí odhodlání a vášeň, pivo může vařit kdokoli. Já jsem studoval ekonomii a finance,” přibližuje sládek pivovaru Řevnice Roman Řezáč.
Kvíz: Co víte o pivu a pivovarech?
Tak jako samotná výroba piva, i servírované pivo podléhá určitým normám. Pokud dostanete nekvalitní pivo nebo „podmíráka”, nebojte se ozvat, máte právo na nápravu. „Podobně jako u jídla, i u nápojů platí v restauračních zařízeních jednoduché pravidlo ‚Náš zákazník, náš pán‘. Jestliže tedy něco nesplňuje předem dané vlastnosti, například i množství uvedené v jídelním lístku, máte právo reklamovat a žádat nápravu vadného stavu,“ radí Řezáč.
Sklenici chlazeného piva si jako odměnu za ujeté kilometry dopřejí mnozí cyklisté či vodáci. Takové osvěžení se ale nemusí vyplatit. Novela zákona, která by jak cyklistům, tak i vodákům povolovala 0,5 promile v krvi, totiž stále leží ve Sněmovně, a proto je dobré se alkoholu zcela vyvarovat.
