Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Stravenka není stravné. Za služební cesty si zpětně vybojoval 22 tisíc

  • 87
Kdo jezdí na služební cesty, které trvají alespoň pět hodin, má nárok na stravné. Někteří zaměstnavatelé to však řeší po svém: místo stravného dají zaměstnancům stravenku. Berou je tak na hůl, protože na stravné je podle zákona nárok. To byl i případ technika Zdeňka Červka.

Zdeněk Červek pracoval do roku 2014 jako technik pro firmu, která ho pravidelně vysílala na týdenní pracovní výjezdy po celé České republice. Většinou prováděl údržbu telekomunikačních stožárů ve vzdálených městech. Práce to byla náročná a pravidelně byly její součástí dlouhé přesčasy. Teprve zpětně si pak zaměstnanec uvědomil, že měl po celou dobu výjezdů nárok na proplácení stravného, které však nedostával.

„Jediné, co jsme od zaměstnavatele dostávali, byl příspěvek 25 korun na padesátikorunovou stravenku. Zjistil jsem si ale, že stravenky se nepočítají do stravného, je to vedené jako benefit. Vypočítal jsem si, že za všechny pracovní výjezdy mám nárok na 22 tisíc korun za stravné,“ přibližuje Červek.

Když oslovil zaměstnavatele, aby mu stravné vyplatil, nepochodil. Firma uznala, že stravné nevyplácela tak, jak nařizuje zákon, avšak začala si vymýšlet stále nové a nové podmínky k tomu, aby peníze vyplatila. Zdeněk Červek se proto obrátil na společnost Vašenároky.cz, která pomáhá poškozeným zaměstnancům v boji za svá práva.

Čtěte také:

„Zaměstnavatel je ze zákona povinen vyplatit zaměstnanci cestovné a stravné za pracovní cestu do deseti dnů od odevzdání všech podkladů. Pokud tak neučiní, měl by jej k tomu zaměstnanec vyzvat. Pokud ani takto své peníze nezíská, může se svého nároku domáhat soudní cestou. Možné je také podat stížnost na zaměstnavatele u inspektorátu práce, touto cestou lze ovšem docílit pouze pokuty pro zaměstnavatele, své peníze zaměstnanec zpravidla nezíská,“ přibližuje právník společnosti Vašenároky.cz Petr Novák.

Advokát Petr Novák začal případ řešit nejprve mimosoudní cestou. Pokusil se získat peníze pro svého klienta od firmy domluvou, ale když to nebylo možné, předal případ soudu. Až ten musel rozhodnout, že stravné v plné výši panu Zdeňkovi skutečně náleží a ten tak konečně získal svou kompenzaci. Ale bez zapojení právníka by se jí nejspíš nedočkal.

Zapamatujte si:

  • V letošním roce došlo ke zvýšení sazeb v závislosti na vývoji cen jídel a nealkoholických nápojů ve veřejném stravování. Výše tuzemského stravného pro rok 2018 je dána vyhláškou č. 463/2017 Sb.
  • Pro zaměstnance v podnikatelské sféře jsou stanoveny minimální sazby, ve veřejném sektoru je stanovena i maximální výše stravného.
  • Pokud zaměstnanec jede do zahraničí, má nárok na stravné v cizí měně.
  • Obdobně má zaměstnanec na služební cestě nárok na proplacení cestovních výdajů a výdajů za ubytování.
Stravné za každý kalendářní den pracovní cesty
Délka pracovní cestyStátní sektorPodnikatelská sféra
(minimální sazby)
5 až 12 hodin78 – 93 Kč78 Kč
Déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin119 – 143 Kč119 Kč
Déle než 18 hodin186 – 223 Kč186 Kč
Zdroj: Sazby pro rok 2018, vyhláška č. 463/2017 Sb.

Jestliže bylo zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší mu stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu:

  • 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
  • 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
  • 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.