Současný stavební zákon byl v posledních letech novelizován, z pohledu „obyčejného“ stavebníka ovšem bez valnějšího výsledku. Podle údajů Světové banky průměrná délka stavebního řízení v Česku činí 246 dní. Z mé praxe ale znám nemálo případů, kdy vyřizování stavebního povolení trvalo i tři roky.
Chyba nicméně asi nebude jen v zákoně. Je to až paradox, ale zatímco na jednom stavebním úřadě jsou problémy, vše trvá neúměrně dlouho a do řízení musí vstoupit právník, na úřadě jen několik kilometrů vzdáleném jsou obdobná stavební povolení řešena včas. Dokonce se stává, že i v rámci jednoho stavebního úřadu u jednoho pracovníka není možné nic a u dalšího je stavební povolení vyřízeno bez komplikací.
Nezákonné požadavky úředníků
Někteří úředníci si vykládají technické normy svým vlastním způsobem, často si ale kladou nepřiměřené a nezákonné požadavky. Zažil jsem naprosto extrémní případ, kdy žadatele, mladou rodinu s dětmi, nutil stavební úřad podepsat bianco směnku a vybudovat infrastrukturu (veřejnou cestu včetně osvětlení) na vlastní náklady.
Protože si byl stavební úřad vědom toho, že je stavebník připraven řešit situaci soudně, zvolil taktiku nesmyslného zdržování s cílem přinutit ho k akceptaci nezákonných podmínek. Po několika odvoláních byla uznána námitka podjatosti, ve finále rozhodoval jiný stavební úřad a ten stavební povolení bez problému vydal. Stavebníkovi se to ale prodražilo, za tři roky stoupla cena stavebních prací a materiálu.
Nový zákon má svá pozitiva
Kamil Tvarůžka |
A tak si kladu otázku, dokáže těmto praktikám zabránit nový stavební zákon? Pomůže drobným stavebníkům? Pozitivem jistě je, že nový zákon zjednodušuje získávání závazných stanovisek, protože bude rozhodovat stavební úřad, který by měl mít odborníky, takže nebude nutné běhat od úřadu k úřadu. Některé úřady sice budou mít dále možnost se vyjádřit, ale pouze nezávazně.
Podle mého názoru by nový zákon do značné míry mohl přispět ke zrychlení řízení díky silnému kladení důrazu na dodržení lhůt. Nevydá-li totiž obecní stavební úřad rozhodnutí o povolení záměru ve stanovené lhůtě, dokončí řízení nadřízený krajský stavební úřad, který současně odstraní případné vady a nebude tak docházet ke zbytečnému protahování v podobě opakovaného vracení. Toto ustanovení by opravdu mohlo vést k tomu, aby nebyl zájem komplikovat situaci. Pokud ovšem stavební úřad nenaformuluje výzvu k odstranění údajných vad. Pak se lhůty pro rozhodnutí přerušují, což by ovšem z opatření udělalo papírového tygra.
Samozřejmě než nový stavební zákon projde legislativním řízením, obvykle dojde i k mnohým změnám. Nicméně pokud nebudou nový stavební zákon aplikovat schopní úředníci, pak ani sebelepší zákon nemůže mít patřičné výsledky. Pokud by tedy mělo zůstat pouze u vytvoření nové struktury bez patřičného obsazení, pak by nejspíše i nový zákon selhal.
Podoby nového stavebního zákona se obávají urbanistické kanceláře velkých měst: