ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Na zakázce se nedohodli, přesto mu firma účtuje tři tisíce

  • 120
Nefungující výrobek můžete vyměnit, špatnou práci reklamovat. Co ale dělat v případě, kdy pro vás řemeslník nic neudělal a chce peníze? Odpovíme na konkrétní dotaz čtenáře.

Pan Petr potřeboval opravit podlahy ve starším rodinném domku. Na sociální síti našel stavební firmu, tu oslovil a pozval, aby přijela, stav podlah posoudila, navrhla způsob opravy a zpracovala cenovou nabídku. Majitel společnosti velmi rychle a ochotně reagoval a o pár dnů později osobně dorazil.

„Přijel, rozebral asi dva metry čtvereční plovoucí podlahy, pokoj změřil, pak si chvíli něco kreslil a počítal a nakonec řekl cenu, která ovšem pro nás byla nepřijatelná,“ popisuje další události zákazník. Na realizaci zakázky se tedy nedohodl a považoval celou věc za uzavřenou. Po dvou měsících od návštěvy ale nastal problém, poštou dorazila faktura na tři tisíce korun. „Docela mě to šokovalo, za rozebrání kousku podlahy si naúčtovat takovou pálku,“ rozhořčuje se zákazník. „Navíc pan podnikatel nás předem neupozornil, že jde o placenou službu. Jsem povinen částku uhradit?“ ptá se náš čtenář.

„Pan Petr fakturu platit nemusí,“ říká advokát Pavel Nastis. Pokud si podnikatel chce účtovat odměnu za to, že přijede ke svému budoucímu potenciálnímu zákazníkovi, prohlédne si podlahu, provede měření a vytvoří cenovou nabídku, musí na to zákazníka prokazatelně předem upozornit a zákazník s tím musí souhlasit. „ V tomto případě se tak nestalo a nebyla uzavřena dohoda o tom, že za prohlédnutí a změření podlahy a vytvoření cenové nabídky bude muset zákazník zaplatit, proto podnikatel nemá na zaplacení částky nárok,“ vysvětluje advokát.

„Něco jiného by bylo, pokud by padlo, že se bude posuzovat stav podlahy a nemovitosti a že je to zpoplatněné. Dokonce i v případě, že by nebyla cena předem domluvena, platila by se cena v místě a čase obvyklá,“ doplňuje vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený.

Podle něj je ovšem také nutné zhodnotit, jak pravděpodobné bylo uzavření smlouvy o dílo. Pokud by totiž jednání dospělo tak daleko, že by se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné, uplatnila by se takzvaná předsmluvní odpovědnost podle § 1729 občanského zákoníku. „V takovém případě jedná nepoctivě ten, kdo bez spravedlivého důvodu ukončí jednání a přes důvodné očekávání druhé strany smlouvu neuzavře,“ objasňuje Zelený. 

Strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu v rozsahu odpovídajícím ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. „Spravedlivým důvodem přitom není výhodnější konkurenční nabídka. Cena by musela být vysoká extrémně a oproti tomu by na straně zákazníka musela nastat objektivní okolnost, která by uzavření smlouvy bránila,“ říká právník dTestu.

A jak se podobné situaci vyhnout? „Podnikatelům je třeba poradit, ať uzavřou stručnou písemnou dohodu, jinak nebudou schopni prokázat, že se na zaplacení se svým potenciálním budoucím zákazníkem vůbec dohodli,“ doporučuje Nastis.

„Z právního hlediska spotřebitel vždy tahá za delší konec provazu. Pokud je ujednání nejasné, soud dá za pravdu patrně spotřebiteli,“ míní zakladatel služby Dostupný advokát Ondřej Preuss. Zákazníkům doporučuje hned na začátku komunikace s řemeslníkem jasně vymezit mantinely a zdůraznit, kdy jde o nezávazné posouzení a kdy již o placenou službu, to postačí zmínit i v e-mailové korespondenci.

Pamatujte si:

  • V případě opravy podlahy stejně jako všech záležitostí týkajících se zhotovení stavby budete uzavírat smlouvu o dílo. I ústní dohoda sice platí, pokud ale smlouvu sepíšete, můžete tak předejít mnohým nedorozuměním.
  • Ve smlouvě by mělo být uvedeno kdo je zhotovitelem a co nejpřesnější popis, jaké dílo bude provedeno. Nezapomeňte si sjednat termín dokončení, popřípadě sankce za nedodržení lhůty.
  • Cena díla nemusí být ve smlouvě uvedena. V takovém případě zákon stanoví, že měla by odpovídat obvyklé úplatě za podobnou službu v daném místě. Představa o tom, co je obvyklá cena, se ovšem může mezi zhotovitelem a zákazníkem dost lišit, domluvit se na ceně předem tedy berte jako základ.
  • Stará právní úprava stanovila u smlouvy o dílo šestiměsíční záruční dobu a u oprav věcí dobu tříměsíční. Tato ustanovení bez náhrady zrušil nový občanský zákoník. Zákonná záruka na dílo či opravu tedy de facto neexistuje, to ale neznamená, že se na záruce se zhotovitelem nemůžete předem domluvit.
  • Reklamovat přesto můžete vady díla, které na věci byly od počátku, jen jste o nich nevěděli, tedy nebyly zjevné. Dílo má vadu, pokud neodpovídá smlouvě, tedy při výrobě či sestavování nebylo dodrženo to, co bylo domluveno, zejména v oblasti kvality a provedení.
  • Reklamovat můžete až dva roky od převzetí, v případě staveb pět let. Pamatujte na to, že pro úspěch v případném soudním sporu je vady nejlépe vytýkat bezprostředně po jejich zjištění.
  • Vaše nároky se liší podle typů vad. U těch podstatných přichází v úvahu celá škála požadavků od opravy přes slevu, provedení náhradního díla až po odstoupení od smlouvy s nárokem na vrácení peněz. U nepodstatných vad máte nárok na opravu či slevu.
  • Na vyřízení reklamace včetně odstranění vady má podnikatel 30 dní.
  • Provádíte-li větší dílo, například bytovou rekonstrukci nebo stavbu domu, vyplatí se najmout odborníka. Může odhalit to, co sami nevidíte, a ve výsledku ušetřit dost peněz. Jeho práce má formu smlouvy o kontrolní činnosti.

zdroj:dTest

, pro iDNES.cz