"Vystudoval jsem fakultu humanitních věd, ale po skončení školy jsem zjistil, že vlastně nevím, čím se chci živit. Nakonec jsem šel dělat práci, která nesouvisí s oborem, ale jsem rád, že vůbec nějakou mám," vypráví Lukáš, loňský absolvent, který se živí jako prodavač v obchodě s outdoorovými potřebami.
Na začátku nového roku se zvýšil počet nezaměstnaných absolventů vysokých škol. Je pro ně čím dál tím těžší najít si práci, natož uplatnit vystudovaný obor. Pracovní trh je nestačí vstřebávat, a to i přesto, že školy jich nyní chrlí méně než dříve.
Praxe, cizí jazyk a přiměřená očekávání
"I přesto, že jsou si vědomi zhoršených podmínek na trhu práce, mají absolventi vysoká očekávání - finanční i ohledně kariéry. Často na pohovoru zmiňují, že chtějí vést lidi nebo projekty, přitom ještě nikdy nepracovali," říká Klára Antošová ze společnosti Hays Recruiting.
Nepřehlédněte |
Podle ní mají větší šanci flexibilní lidé, kteří jsou ochotní cestovat, stěhovat se, pobývat delší dobu v zahraničí, pobírat nižší plat za cenu zaškolení. "Stále se stává, že absolventi vysokých škol nemluví ani jedním světovým jazykem, což je velký handicap," dodává Antošová.
Záleží, jaký obor absolventi studovali a zda během studia pracovali. Problematické jsou především humanitní obory, na které se hlásí velké množství mladých lidí, jimž se pak uplatnění špatně shání. Přírodovědné a technické obory se snaží studenty nalákat a nabízejí i cennou praxi přímo u budoucích zaměstnavatelů, takže pak mají na přijetí do zaměstnání větší šanci.
Studenti mohou zkušenosti získat i na neplacených stážích ve firmách. Pokud zaujmou, zaměstnavatel uvolněné místo nabídne raději jim než někomu neznámému. "Praxi lze získat i na studentských soutěžích, které mezinárodní firmy každý rok pořádají. Další možností je příprava diplomové práce ve spolupráci se společností, u které budete chtít později pracovat," přidává další tipy Klára Antošová.
Budoucí zaměstnavatelé si v životopisu určitě všimnou, že absolvent byl na zkušené za hranicemi. "Během studia jsem využila programu Erasmus a studovala jsem v Norsku. To mi pak pomohlo, když jsem se ucházela o místo v cestovní agentuře. Měla jsem v Norsku i nějaké kontakty, které se hodily mým nadřízeným. Díky tomu jsem u pohovoru uspěla, přestože na konkurzu byli i starší a nejspíš zkušenější zájemci," popisuje čerstvá absolventka Klára.
A kolik byste chtěli brát?
Výhodou mladých lidí je jejich počáteční nadšení a také to, že se většinou dokážou spokojit s nižší odměnou. "Medián hrubé měsíční mzdy zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním ve věku do 30 let byl v loňském 1. pololetí 24 611 korun. U stejně starých lidí se středoškolským a vyšším odborným vzděláním 19 174 korun,“ říká Kateřina Duspivová, analytička trhu práce.
Absolvent by měl mít aspoň přibližnou představu, za jaké peníze by chtěl pracovat. Základní přehled získá na webu www.ispv.cz, kde nalezne mzdu podle zaměstnání ve svém kraji. Tu by měl kriticky upravit podle svých schopností, dovedností a dosavadní praxe. Využít můžete i speciální projekt webu jobdnes.cz nazvaný MůjPlat.cz.
Programátoři, strojaři a medici si práci najdou vždycky
Nejvíce pracovních příležitostí mají absolventi v Praze, případně ve větších městech, jinde se jim místo hledá hůře. Výhodu metropole potvrzuje i Věra Prokopová z pražského úřadu práce: "Podíl absolventů a mladých lidí na celkovém počtu uchazečů je asi pět procent. Vysokoškoláci z toho tvoří jedno procento."
V tuzemsku je největší poptávka po programátorech, strojařích a absolventech farmacie a medicíny. "Stále jsou tu žádáni jazykově zdatní absolventi pro takzvaná centra sdílených služeb. V sousedním Německu je pořád zájem o lékaře, rádi je zaměstnají i bez atestace, kterou jim umožní udělat tam. Podmínkou je znalost němčiny," doplňuje Klára Antošová. "Pokračuje stěhování absolventů ze Slovenska sem. Tvrdí, že u nich práce buď není, nebo je hůře placená."
Nejsme jen papír s údaji, vzkazují mladí
Mladí, kteří hledají zaměstnání a nedaří se jim, mnohdy svalují vinu na zaměstnavatele či na personální agentury. Prý se jim dostatečně nevěnují, ignorují jejich e-maily, podceňují jejich schopnosti. "O personalistech si nemyslím nic dobrého. Nikdy mi totiž nepomohli. Naopak. Ztratila jsem kvůli nim sebedůvěru. Hned po škole jsem si našla dobře placenou práci v multilevelové společnosti. Byla to skvělá zkušenost, řídila jsem lidi. Ale v personálních agenturách na mě teď koukají jako na odpad," vypráví absolventka Petra. "Agentury podle mě nedokážou odhalit skutečný potenciál, jen shromažďují údaje a fakta. To, že něco neumím, ale dokážu se to rychle naučit, nezohledňují."
Lucie, která nedávno vystudovala tvůrčí psaní, má podobný názor: "Sama kontaktuji firmy, ale neodpovídají mi. Jsem přihlášená na pracovním úřadě, ale modlím se, aby mi práci nenašli, většinou je prý hrozná. Jsem frustrovaná z toho, že pokud člověk není superodolný, neumí pracovat v týmu a pod tlakem, není ochoten práci obětovat veškerý svůj čas, nikde ho nechtějí," vypráví mladá žena.
Dřív se vychovávalo, teď se vyhazuje
Pro spoustu firem nejsou absolventi dostatečnou jistotou. "Mladí lidé mění zaměstnání častěji než ti, kteří jsou již zodpovědní za finanční situaci celé rodiny. Pokud podnik po půl roce zjistí, že absolvent není schopen se práci naučit, musí jej propustit s velkou finanční újmou. Příště raději přijme někoho zkušeného," upozorňuje Lenka Černá, koučka webového portálu www.mujkouc.cz.
Jiří Halbrštát, marketingový manažer firmy Manpower, k tomu dodává: "Studenti mnohdy podceňují přípravu na vstup na pracovní trh. Na druhé straně některé podniky už předem odmítají absolventy, kteří potřebují nejprve vychovat, aby začali odvádět kvalitní práci." Firmám se zkrátka nechce riskovat a investovat do zaškolení nováčků. Snaží se tedy najít takové lidi, které budou moci zapojit do práce co nejrychleji.
"Zaměstnavatelé mohou mít chybné předsudky, že uchazeč nezvládne danou pozici jen kvůli věku a nedostatku praxe. Od toho by měli mít kvalitního HR specialistu, který bude schopen rozeznat talent," podotýká Lenka Černá. Jistá ostražitost však ve firmách stejně přetrvává.
