Karolína Pechová nastoupila po vysoké škole jako manažerka obchodního oddělení jednoho pražského hotelu. Práce ji ovšem příliš neuspokojovala, a tak začala přemýšlet o vlastním podnikání. „Vždycky jsem chtěla jít svou vlastní cestou, nebýt na nikom závislá a hlavně jsem chtěla něco tvořit,“ říká.
Ale pořád nevěděla, co by to mělo být. Když jí jednou babička ukázala starou klasickou síťovku, chvíli váhala. Zpočátku se jí vlastně ani moc nelíbila, ale pak ji napadlo, co všechno by se se síťovkou dalo dělat a jak je možné ji posunout. „Síťovka je kreativní, hravá, praktická, řadí se mezi české vynálezy, které bychom měli živit a podporovat. A motiv síťoviny mne fascinoval,“ vzpomíná. První síťovku prodala za půl roku. Loni už jich prodala padesát tisíc.
Karolína Pechová (34 let)
|
Než jste začala podnikat, ověřovala jste si, jestli o takový tak trochu retro produkt bude vůbec zájem?
Než jsem celou misi začala, tak jsem samozřejmě nějaký malý průzkum dělala, ale výsledky byly spíš negativní. Pak jsem si řekla, že lidé nevědí, co chtějí, do té doby, než jim to ukážete. Navíc mojí vizí bylo síťovky dělat jinak.
V čem jsou vaše síťovky jiné?
Kromě toho, že vyrábíme klasické síťovky, které si pamatujeme ještě z dob našich babiček, tak se snažím vytvářet modely, které slouží i jako módní doplněk. Jsou barevné, zdobené, jsou šik. Každá naše síťovka je originál, šijí se ručně podle vlastních vzorů, část se i ručně barví. A naše síťovka může používat známku Český výrobek.
V době, kdy jste začala síťovky vyrábět, se ještě v supermarketech rozdávaly igelitky zdarma. Nebála jste se, že neuspějete?
Já se bojím pořád (smích). To víte, že nějaké obavy jsem měla. Ale nemohla jsem si je až tak připouštět, to bych nikam nedošla. Vnitřně jsem věřila, že se síťovka bude líbit a když se bude líbit, budou ji dámy mít v kabelce připravenou k nákupu, takže igelitové tašky odmítnou.
Nejste první, kdo vynález síťovky Vavřína Krčila oprášil, ale řada firem už zkrachovala. Čím si to vysvětlujete?
Pokusů o návrat síťovek už u nás bylo mnoho, podle mého názoru možná ztroskotali nad vidinou rychlého zisku. Naše firma je na trhu už pět let, ale postupujeme pomalu, postupně se rozvíjíme. A hlavně neustále pracujeme na vývoji síťovek. Teď zrovna vymýšlím kabelku, kde je vyjímatelná vnitřní kapsa, která se zapíná do síťovinového obalu a může se libovolně měnit.
Kolik dnes máte zaměstnanců?
Dovolit si zaměstnat lidi na plný úvazek není v momentální fázi možné. Vyrábíme v chráněných dílnách, u složitějších produktů spolupracuji s profesionálními švadlenami. Já sama vedu výrobu, nakupuji veškerý materiál a komponenty. Taky řeším objednávky z e-shopu, se zákazníky prostě musíte komunikovat. Na balení a expedici zboží mám samozřejmě pomocníky, to bych sama opravdu nestíhala. A mám velmi šikovnou a spolehlivou kolegyni, dlouholetou kamarádku, která zařizuje veškeré reklamní zakázky a má na starosti administrativní záležitosti. Externě spolupracuji s lidmi, kteří mi pomáhají s marketingem, sociálními sítěmi a grafikou.
Čtěte další příběhyV rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. |
Prodáváte v e-shopu i v některých kamenných prodejnách. Kde se prodá zboží více?
Nejen to, my síťovky vyrábíme i jako reklamní předmět, tedy vyrobíme síťovku s logem klienta. A o to je veliký zájem. Troufla bych si tvrdit, že reklamní síťovky představují zhruba polovinu naší roční výroby. Dokonce byly roky, kdy právě výroba síťovek jako reklamních dárků nás držela nad vodou.
Jak se vám podařilo firemní zákazníky sehnat?
Nijak. Firmy si nás našly samy. My jsme jen vytvořili webové stránky. A samozřejmě ušili krásné síťovky.
Takže náhoda?
Kdepak, nic není náhoda (smích). V tom asi mám obrovské štěstí.
Vaše síťovky znají i v Austrálii.
To bylo taky štěstí. Jedna slečna, Češka žijící v Austrálii, si u mě kdysi dávno koupila síťovku. Byla z ní tak nadšená, že se rozhodla, že ji bude v Austrálii prodávat. Koupila pár desítek kusů a prodávala je na místních trzích. Občas síťovku nabídla někde v obchodě a ono to občas vyšlo. Šlo to sice pomalu, krok za krokem, ale dnes už objednává pravidelně každý měsíc.
Kde vidíte českou síťovku za dalších pět let?
Věřím, že za pět let zase vymyslím ještě pěknější modely. A ráda bych síťovku vyvážela do zahraničí. Chceme se soustředit na přímořské státy, kde je problém s odpady z igelitových tašek.
Zbohatla jste na síťovkách? A považujete se za úspěšnou?
Rozhodně jsem bohatší o zkušenosti. A jestli jsem úspěšná? Úspěch je subjektivní pojem. Já nechci, aby to znělo jako z pohádky nebo jako klišé, ale myslím si, že je důležité, abychom z toho, co děláme, měli sami dobrý pocit. A ten já mám. Vystudovala jsem kulturologii, a i když si možná myslíte, že to má k síťovkám daleko, tak díky tomu i svoje podnikání beru z širšího hlediska. Síťovka je český vynález, je to součást našeho kulturního dědictví a na podobných odkazech bychom měli stavět. Síťovka je praktická, naše síťovka je navíc i barevná a krásná, takže je to estetická záležitost. Dáváme práci handicapovaným v chráněných dílnách. A ještě šetříme životní prostředí.
