ilustrační snímek
1. Příspěvek na bydlení
Šanci jej získat mají lidé s nízkými příjmy, kteří mají trvalé bydliště ve vlastním nebo nájemním bytě a současně na bydlení vydají více než 30 procent čistých příjmů (v Praze 35 procent). Nelze však počítat s tím, že si pronajmete luxusní byt u Staroměstského náměstí a stát vám na něj bude doplácet – bydlení musí odpovídat stanoveným normativům. Ty vycházejí z počtu lidí žijících v domácnosti, z typu bydlení a z lokality. Vyšší normativy jsou ve velkých městech.
Seriál 60 plus |
Žádat můžete na úřadu práce, kromě osobních dokumentů je potřeba donést nájemní smlouvu či doklad o vlastnictví nemovitosti, potvrzení o výši příjmů (všech lidí, kteří jsou v domácnosti trvale hlášeni) a také o výši nákladů spojených s bydlením.
Příklad výše dávky:
Manželé v důchodovém věku žijí v nájemním bytě v Plzni. Nájemné a další služby spojené s bydlením je přijdou na 12 000 korun za měsíc. Příjmy domácnosti činí 26 000 korun. Normativní náklady na bydlení jsou v jejich případě 9 129 korun. 30 procent jejich příjmů je 26 000 x 0,30 = 7 800 korun. Bydlení je ale stojí 12 000, oni však mohou žádat o doplatek nejvýše do normativní hranice. Mohou chtít od státu 9 129 – 7 800 = 1 329 korun.
2. Příspěvek na péči
Je určen lidem, kteří kvůli špatnému zdravotnímu stavu potřebují pomoc při zvládání základních životních potřeb. Z poskytnutých peněz pak mohou tuto podporu zaplatit – asistenta sociální péče, zdravotnické či sociální zařízení nebo někoho z blízkých. O peníze se žádá na Úřadu práce ČR.
Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, vyprazdňování, péče o zdraví, osobní aktivity a starost o domácnost. Automaticky neznamená, že kdo je starý, je závislý.
Příklad výše dávky:
Pro lidi starší 18 let je příspěvek na kalendářní měsíc:
- stupeň I (lehká závislost) – 880 Kč
- stupeň II (středně těžká závislost) – 4 400 Kč
- stupeň III (těžká závislost) u těch, kdo ne/využívají pobytové sociální služby – 12 800/8 800 Kč
- stupeň IV (úplná závislost) u těch, kdo ne/využívají pobytové sociální služby – 19 200/13 200 Kč
3. Dávky pro osoby se zdravotním postižením
Pokud máte dlouhodobé zdravotní problémy, můžete na Úřadu práce ČR požádat o jednorázový příspěvek na opatření zdravotních pomůcek, na úpravu bytu, na zakoupení či provoz motorového vozidla, na individuální dopravu.
Příklad výše dávky:
Příspěvky náleží například lidem s průkazem ZTP nebo ZTP/P, kteří se pravidelně musí dopravovat do zdravotnického zařízení – až 550 korun měsíčně.
U příspěvku na zvláštní pomůcku se hledí i na příjem domácnosti: u pomůcky do 10 000 korun musí být nižší než osminásobek životního minima. U samostatně žijícího penzisty to je 27 280 korun – většina starobních důchodců se do tohoto limitu pohodlně vejde.
Stát přitom počítá se spoluúčastí postiženého 10 procent, minimálně 1 000 korun. Maximální výše příspěvku na pořízení motorového vozidla je 100 000 až 200 000 korun, se zvyšujícím se příjmem se snižuje.
4. Mimořádná okamžitá pomoc
To je opravdu krizová dávka. Lze ji poskytnout v případě živelné pohromy nebo pokud potřebujete rychle peníze na odvrácení nějakého problému, který by mohl způsobit zdravotní újmu – například když se vám rozbije lednice, vy nemáte na opravu a není v parném létě kde uchovávat jídlo.
O tom, zda příspěvek dostanete a v jaké výši, rozhodnou úředníci podle konkrétního případu a vašich majetkových a sociálních poměrů. Dávku je možné v kalendářním roce vyplatit i opakovaně.
ilustrační snímek
Jak získat pozůstalostní penzi, když vám zemřel manžel
Nikdo na to dopředu nechce myslet, ale je to tak. Přijde den, kdy se jeden z manželů stane vdovcem či vdovou. A možná bude mít nárok na peníze od státu. Takzvaný pozůstalostní důchod se mu však neobjeví na kontě automaticky – musí o něj požádat a splnit podmínky.
Družky mají smůlu
Tou základní je, že byli opravdu manželé. Nestačí, že spolu žili třicet let a vychovali pět dětí. Druh a družka ani registrovaní partneři nárok na pozůstalostní penzi nemají. Ta nenáleží bývalému manželovi, a to ani v případě, že inkoust na rozhodnutí o rozvodu sotva oschl. Pokud jste však „jen“ podali žádost o rozvod, o které soud ještě nejednal, právo na důchod vznikne. Podmínkou je, že zemřelý pobíral starobní nebo invalidní důchod, nebo v době úmrtí splnil potřebnou dobu pojištění pro nárok na jednu z těchto penzí. U starobního důchodu je to 35 let pojištění, u invalidního se lhůta liší podle věku (viz tabulka). Doba pojištění se nevyžaduje, pokud člověk zemřel následkem pracovního úrazu.
| Věk | Potřebná doba pojištění |
|---|---|
| do 20 let | méně než rok |
| 20 – 22 let | 1 rok |
| 22 – 24 let | 2 roky |
| 24 – 26 let | 3 roky |
| 26 – 28 let | 4 roky |
| 28 – 38 let | 5 let z posledních 10 let |
| nad 38 let | 5 let z posledních 10 let nebo 10 let z posledních 20 let |
Tipy na užitečné aplikaceNajdi lékárnu Záchranka MyTherapy Deník krevního tlaku Uvedené programy stáhnete zdarma na Google Play či v App Store. |
Vyplácet se nemusí navždy
O pozůstalostní důchod nemusíte žádat hned, máte na to celých pět let. Nárok se však posuzuje podle stavu v době úmrtí. Po roce vám pak automaticky penze přestane chodit na účet, pokud nepožádáte o prodloužení, protože:
- se staráte o nezaopatřené dítě (u studentů do 26 let)
- pečujete o dítě, o svého rodiče nebo o tchána či tchyni, kteří jsou závislí na vaší pomoci ve stupni II, III nebo IV
- jste sami invalidními důchodci ve stupni III
- jste dosáhli zákonem stanoveného věku. Formulace, která tento věk popisuje, je hodně krkolomná, ale v podstatě jde o to, abyste nejpozději za čtyři roky šli do důchodu (u žen se přitom nepočítá s dětmi).
Penzi pak vdova či vdovec pobírá, dokud splňuje stanovené podmínky – u poslední možnosti tedy doživotně.
A pozor, jestliže vám po roce vyplácení pozůstalostního důchodu skončí a v následujících dvou letech nastane jedna z výše uvedených situací, můžete požádat zase. Nárok na pozůstalostní penzi naopak zanikne, když se znovu vdáte či oženíte.
Nelze žádat přes internet
Žádost o důchod se podává na okresní správě sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště, v Praze na kterémkoliv územním pracovišti PSSZ. Žádost můžete podat osobně nebo zmocnit někoho jiného – podpis na plné moci ani není nutné úředně ověřovat. Elektronické podání možné není. K žádosti s sebou vezměte:
- doklad totožnosti
- úmrtní list zesnulého
- oddací list
- pro výplatu důchodu na účet je třeba předložit bankou potvrzený tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu.
Jestliže zemřelý ještě nepobíral důchod, bude třeba přinést doklady:
- o době studia
- o době vojenské služby
- prokazující výchovu dětí nebo péči o ně
- o dobách pojištění nebo náhradních dobách (například evidenci u úřadu práce).
Kolik dostanete, záleží na tom, jak dlouho byl zemřelý pojištěn a jaké měl v pojištěném období příjmy. Výpočet je poměrně složitý a pracovníci ČSSZ ho nanečisto nedělají. Vy sami si ho můžete orientačně vyzkoušet na kalkulačce .
Jestliže už pobíráte starobní nebo invalidní důchod, neradujte se, že by se k němu pozůstalostní penze jednoduše přičetla – na takzvaný souběh důchodů je další dost komplikovaný propočet.
