Úterý 29. září 2020, svátek má Michal
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 29. září 2020 Michal

Proč i chytří lidé občas dělají hloupá rozhodnutí a co je k tomu vede

Hloupá rozhodnutí dělá řada lidí. Proč se však k nim uchylují i chytří a velmi inteligentní jedinci? Často je to tím, že chytří lidé často trvale nebo dočasně postrádají důležitou schopnost. A to odolávat názorovému tlaku svého okolí. Tedy čelit převažujícímu společenskému mínění či názoru a bojí se uplatnit nezávislý či dokonce vlastní kritický názor. Proč tomu tak je, nad tím se zamýšlí psycholog Jan Urban.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Značnou část světa postihl v poslední době sklon přehodnocovat činy lidí, kteří se tak či onak zapsali do historie. O smyslu této podivné aktivity lze vážně diskutovat. Jeden, byť spíše nechtěný význam, však tento proud nesporně má.

Nemám na mysli ničení soch či dalších památek, ale zamyšlení se nad tím, proč jistí lidé v určitých situacích v minulosti jednali tak, jak jednali. Jde především o situace, kdy nesporně schopní a inteligentní jedinci jednali způsobem, který jako sporný musel v jejich době vyhlížet i pro ně samotné.

Morální zbabělost?

V USA se jednou z hlavních historických postav, kterou výše uvedený trend zasáhl, stal generál konfederační armády ve válce Severu proti Jihu, Robert. Lee. A to přesto, že jeho nestranní životopisci z pozdější doby soudili, že tento schopný a inteligentní vojevůdce nikdy přesvědčeným stoupencem otroctví nebyl.

Jan Urban (1953)

  • Je autorem řady publikací, z článků, které několik let publikoval na iDNES.cz, vznikla jeho nejnovější kniha Vezměte život do svých rukou.
  • Věnuje se personálnímu a manažerskému poradenství a firemnímu vzdělávání.
  • Je absolventem VŠE Praha a Filozofické fakulty UK, obor psychologie práce a řízení.

„Platy některých státních úředníků, především těch vedoucích, u nás patří k...

Na stranu Jihu se však přidal proto, že v sobě nenašel odvahu jít proti názoru převážné části svého společenského okolí. Tedy své širší rodiny či společenských a politických kruhů, které ho obklopovaly. Jeho okolí ho požádalo, aby vedl armádu, a on, aniž by příliš váhal, souhlasil.

Postavit se převažujícímu názoru svého okolí vyžaduje odvahu. Někdy možná i větší, než je odvaha na bojišti. Částečně jde nepochybně o odvahu či naopak zbabělost morální. Nejde však jen o ni.

Konformní sklony

Ukazují to i poměrně jednoduché psychologické experimenty, provedené s dětmi i dospělými. Příkladem je pokus, kdy je určitý člověk požádán, aby určil správné řešení určitého snadného příkladu, například stanovil, která z čar na obrázku je rovnoběžná s ostatními. Ještě před tím, než se k úkolu vyjádří, jsou však o týž názor požádáni i další lidé kolem stolu, kteří jsou „navedení“, a s výzkumníky spolupracují. Jejich úkolem je odpovědět na otázku nesprávně.

Výsledky těchto pokusů opakovaně ukázaly, že zhruba dvě třetiny testovaných lidí (tedy těch, od kterých byl požadován jejich skutečný názor) následovaly ve svém názoru ty, kteří se vyjádřili před nimi. Zjevně tak tito testovaní vybrali nesprávné řešení. Když byli dotázáni, zda neměli podezření, že řešení, které volí, je nesprávné, vyjádřili se, že určité tušení měli, že se však přesto rozhodli připojit se ve svém mínění k většině.

Práce pro všechny na portálu jobDNES.cz

Učinili tak podle své výpovědi i tehdy, když si byli nesprávností „svého“ řešení jisti nebo když si byli dokonce téměř jisti i tím, že se jim jejich sklon přidat se k většině nemusí při hodnocení jejich výsledků osobně vyplatit. Zjevně tak dali najevo, že čelit společenskému tlaku není jednoduché: snaha či touha být ve shodě s ostatními může být totiž důležitější, než vyjádření vlastního názoru.

Příčiny a důsledky konformního jednání

Skutečnost, kterou tyto či podobné pokusy dokládají, je ještě závažnější, než by se na prvý pohled mohlo zdát. Ukazují, že sklon držet se názoru většiny, především lidí, kteří nás bezprostředně obklopují, je v souladu s vrozenými a hluboce zakořeněným lidskými instinkty. V moderní době tvoří tuto skupinu kromě naší rodiny a blízkých přátel často i spolupracovníci či komunita, ve které žijeme.

Pochopit, odkud se tento sklon v lidské historii vzal, není složité. Vznikl proto, že podporoval soudržnost skupin, ve kterých naši předkové žili, a byl tak pro jejich přežití vysoce důležitý. Navíc je tento vrozený sklon většinou silně podporován výchovou, a to především tehdy, když daná skupina či společnost považuje určité názory či postoje pro své přežití za důležité.

Podobně jako jiné vrozené či získané sklony není však ani tento bez problémů. „Sociální zvířata“ (jak lidský rod označil Aristoteles), která se jich za všech okolností drží, mohou totiž občas přivést do nesnází. Platí to především tehdy, když vysoká konformita vede k tendenci potlačovat jakékoli odlišné názory. Pochod ve společném rytmu dokáže totiž i z géniů občas dělat hlupáky.

Není proto divu, že tento sklon přivedl v historii některé skupiny, organizace, ale i národy do záhuby, či alespoň na její okraj. Je to i případ některých firem, jejichž vedení včetně zaměstnanců šlo v určité situaci (ať již z obav nebo představy, že „v jednotě je síla“) hlavně o to, být s ostatními zajedno. Přílišná či téměř dokonalá názorová shoda však většinou nevěští nic dobrého. Nejčastěji jde o vítězství jednoty nad zdravým rozumem, jež může danou organizaci přijít draho.

Význam případu generála Lee

Případ generála Lee, uvedený výše, tak poukazuje na nadčasový problém. Odráží význam schopnosti vyjádřit názor, který zpochybňuje přesvědčení většiny našeho blízkého společenského okolí, nebo s ním aspoň není zcela v souladu. A to především tehdy, když je toto přesvědčení chápáno jako základ stávajícího společenského či firemního uspořádání.

Poukazuje i na to, že je nebezpečné, pokud jsme v mládí i dospělém věku, vedeni výchovou i nejrůznějšími manipulacemi k tomu, abychom určité názory přijali. Často jen proto, že jsme členy skupiny, která dané názory ve své většině sdílí. K názorům tohoto typu mohou přitom patřit i ty, které nám říkají, co si máme myslet o nejrůznějších historických vojevůdcích.

Jak konformitu překonat

Překonat vrozený i získaný sklon ke konformitě není snadné. Velmi často je to však navýsost důležité. V sázce může být totiž hodně.

Problému, jak toho dosáhnout, se věnovaly i další experimenty. V jednom případě šlo o téměř stejný pokus popsaný výše, jen provedený s mírnou modifikací. Spočíval v tom, že jeden z testovaných, který se měl vyjádřit nesprávně, dal ve svém mínění najevo, že o názoru ostatních členů „navedené“ skupiny má určité pochybnosti, a že správné je možná řešení jiné.

Neřekl to nijak kategoricky, ale naopak velmi jemně. I tato jemná pochybnost měla však na mínění pokusných lidí dramatický vliv. Podíl těch, kteří hlasovali s „navedenou“ většinou, se výrazně snížil, a velká většina z nich dala na svůj vlastní názor.

Kritické myšlení není hendikep

Závěry, které z uvedených pokusů plynou, jsou nasnadě. Většina z nás trpí vrozenými obavami, že dá-li najevo názor, kterým se odchýlí od „své“ skupiny, která je pro nás důležitá, o členství v této skupině přijdeme, nebo se v ní alespoň nebudeme cítit zrovna komfortně. Problém však nemusí být tak vážný, jak se zdá. Příliš složité nemusí být ani jeho řešení.

Občas totiž postačí, když názory, kterými se lišíme, vyjádříme taktně a s úctou k mínění většiny. To se totiž právě z toho důvodu může velmi často překvapivě změnit. Může se totiž stát, že značná část lidí, jež skupinu tvoří, je v podobné situaci jako my. Ani oni si nejsou skupinovým názorem zcela jisti, ani oni se však z nejrůznějších obav či dalších důvodů od něj nechtějí odchýlit. Naše jemné a taktní vyjádření, které s jejich názory rezonuje, však může jejich postoj změnit.

Vyjádřeno jinak, svůj názor nemusíme vždy vyjadřovat příliš silně. Často postačí jen klidné vyjádření pochybností, a skupina „zombií“, držící se úpěnlivě shody, se téměř rázem promění ve skupinu schopnou vlastního uvažování či dokonce jeho vyjádření.

Samostatné a nezávislé myšlení může pochopitelně některým, ať již ve společnosti či organizaci, znít nebezpečně. Na schopnosti samostatně myslet však nic nebezpečného není. Neznamená morální anarchii ani tendenci přijmout jakýkoli nápad, který stávající zvyklosti mění. Nevyžaduje ani odmítnout osvědčené pravdy podložené důkazy. Brání jen sklonu ke „skupinové mentalitě“, tedy chybnému uvažování, ke kterému dochází jen proto, že se ho drží i ostatní.

Autoři:
  • Nejčtenější

Opětovné vypnutí ekonomiky by zabilo víc firem než to jarní, říká ekonomka

Exkluzivně Helena Horská je uznávaná analytička a hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Se svým týmem zpracovává řadu ekonomických...

Unikátní analýza čtyř tisíc hypoték: zjištění jsou mnohdy překvapivá

Premium Hypoteční trh zlevňuje a trhá rekordy. Jaká je ale realita při poskytování hypotečních úvěrů? Jak rychle je lze získat,...

Co jsou „temné osobnosti“ a jak je rozpoznat

Psychologové se po léta snaží pochopit, jaké jsou hlavní osobní rysy, které člověka předurčují ke společensky...

KVÍZ: Těšíte se na důchod? A víte, jak si ke státní penzi přilepšit?

Češi si začínají uvědomovat, že v otázce důchodu se nemohou na stát spolehnout, a proto se na stáří raději připravují...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Mladší lidé si na penzi musí naspořit. Důchod od státu nebude nic moc

Demografická křivka je neúprosná. A důchodová reforma, která by její dopady na výši budoucích penzí snížila, je zatím v...

Nebezpečná místa Česka: pražské hlavní nádraží. Třicet let zde vládne podsvětí

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Felák, flexit nebo chillovat. Slovník dnešní mládeže uvádí rodiče do rozpaků

Premium Ač to možná ani netušíte, nejspíš i kolem vás denně chodí shiperky, které flexí s teniskami nebo iPhonem, díky čemuž...

Už nebudu kandidovat, odejdu z politiky, říká exministr Adam Vojtěch

Premium Jsem odolný, ale už toho bylo hodně, vysvětluje svůj odchod exministr. Babiš ho podle něj trochu čekal. V rozhovoru pro...

  • Další z rubriky

Zkuste nasměrovat své finance na správnou cestu. Stačí na to měsíc

Finanční gramotnost se u nás zlepšuje. Ovšem šest z deseti českých domácností si stále nevytváří žádný rozpočet a...

Zalepte díry v rozpočtu. Přinášíme rady, jak si lépe hlídat finance

Premium Pokud máte rodinné finance doslova našponované a rezervy malé, pusťte se do jejich důkladné revize. Jen tak zjistíte,...

Pět jednoduchých strategií, jak čelit nejistotě

Na nejistotu býváme zvyklí. V životě je totiž většinou jednou z mála jistot. Výrazná nejistota, například ta, kterou...

Co jsou „temné osobnosti“ a jak je rozpoznat

Psychologové se po léta snaží pochopit, jaké jsou hlavní osobní rysy, které člověka předurčují ke společensky...

Fincentrum & Swiss Life Select a.s.
Obchodník po telefonu ve švýcarské finanční skupině Swiss Life

Fincentrum & Swiss Life Select a.s.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 30 000 - 40 000 Kč

Octavia za 3 500 korun: boj s krizí, chaos a riskantní sázka na superslevy

Octavia za 3 500 Kč měsíčně, Kodiaq za 4 899 Kč, Passat za něco málo přes 6 000 Kč… Ačkoli automobilkám docházejí...

Blíží se katastrofa, jež zastíní pandemii covidu-19, říká princ Charles

Britský princ Charles (71) vyzval v pondělí ke zlepšení boje proti klimatickým změnám, jejichž dopad podle něj zastíní...

Herec Petr Čtvrtníček se nakazil koronavirem, leží v nemocnici na JIP

Herec Petr Čtvrtníček (56) skončil kvůli covidu-19 v nemocnici. Minulý týden měl pozitivní testy, a když se mu...

Nebudu všem po rozchodu ukazovat, jaká jsem čičina, říká Mottlová

Muž roku 2016 Josef Kůrka (28) nedávno oznámil rozchod s herečkou a modelkou Barborou Mottlovou (33). Fitness trenér...

Čtvrtníček z nemocnice vtipkuje. Mluví o dýchání i pohlavní nemoci

Herec Petr Čtvrtníček (56) sice kvůli těžšímu průběhu covidu-19 musel do nemocnice, humor ho ovšem neopouští. Svým...