Od ledna 2026 platí nová pravidla pro rodičovský příspěvek. Přestože se často mluvilo o jeho navýšení, ve skutečnosti si finančně polepšila pouze část rodin. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat mohou nově získat až 700 tisíc korun, u rodin s jedním dítětem zůstala celková částka beze změny na 350 tisících. V době pokračující inflace a rostoucích životních nákladů tak reálná hodnota jejich podpory dále klesá.
Nová pravidla navíc neplatí pouze pro děti narozené od 1. ledna 2026. Za určitých podmínek se zvýšení týká také některých rodin se staršími dvojčaty nebo vícerčaty. Pokud totiž rodiče k 1. lednu 2026 rodičovský příspěvek stále pobírali, případně splňují zákonné podmínky pro doplacení nevyčerpané části, mohou dosáhnout na novou, vyšší částku i zpětně. Právě tato skupina se tak stala největším vítězem letošních změn, zatímco rodiče jednoho dítěte letos žádné navýšení nepocítili.
Jak dlouho se pobírá mateřská...
Příchod dítěte přináší hned několik různých dávek, které ale bývají často zaměňovány. První z nich je peněžitá pomoc v mateřství (PPM), označovaná jako mateřská. Nejde o sociální dávku, ale o dávku nemocenského pojištění. Nárok na ni mají zaměstnankyně nebo podnikatelky (osoby samostatně výdělečně činné), které si dobrovolně platily nemocenské pojištění a splní zákonné podmínky. Jednou z nich je účast na nemocenském pojištění při nástupu na mateřskou a alespoň 270 kalendářních dnů pojištění během posledních dvou let.
Na mateřskou nastupuje žena zpravidla šest až osm týdnů před očekávaným termínem porodu. Dávka se vyplácí 28 týdnů, u dvojčat a vícerčat 37 týdnů, a její výše odpovídá 70 procentům redukovaného denního vyměřovacího základu. Ve specifických případech může mateřskou převzít také otec dítěte, nejdříve od začátku sedmého týdne po porodu, pokud splní stejné podmínky nemocenského pojištění a uzavře s matkou písemnou dohodu o péči.
A od 1. července 2026 se tyto možnosti ještě rozšířily. Na peněžitou pomoc v mateřství může nově vzniknout nárok i ženě, která čeká další dítě do čtyř let od předchozího porodu, ale z aktuálního zaměstnání nebo podnikání nesplňuje běžné podmínky, případně už aktuálně nemocensky pojištěná není ani jí neběží ochranná lhůta. Podmínkou je, že u předchozího porodu pobírala mateřskou a před nástupem na ni byla v posledních čtyřech letech účastna nemocenského pojištění alespoň 540 kalendářních dnů. Výše nové mateřské se pak odvíjí od denního vyměřovacího základu použitého při výpočtu předchozí mateřské, upraveného podle aktuálních redukčních hranic.
... a jak funguje rodičovský příspěvek
Na mateřskou následně navazuje rodičovský příspěvek. Ten už není dávkou nemocenského pojištění, ale státní sociální podpory. Náleží rodiči, který osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině. Rodiče si přitom mohou sami zvolit tempo čerpání podle svých finančních potřeb, a tím ovlivnit, jak rychle celkovou částku vyčerpají.
„Současná výše rodičovského příspěvku je rozdílná podle roku narození dítěte. U dětí narozených do 31. prosince 2023 činí 300 tisíc korun a lze ji čerpat do čtvrtých narozenin. U dětí narozených od 1. ledna 2024 se zvýšila na 350 tisíc korun, ale čerpat ji lze maximálně už jen do tří let věku,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz, a dodává: „Rodiče dvojčat a vícerčat mají částku vyšší. Starší vícerčata, narozená do konce roku 2023, mají nárok na 450 tisíc korun, mladší na 525 tisíc korun – opět s limitem čerpání tří nebo čtyř let podle data narození.“
Dvě zaměstnání má dnes řada lidí. Jaké z toho plynou povinnosti i výhody? |
Vícerčata získávají až 700 tisíc korun
Od začátku letošního roku je ovšem zase všechno ještě jinak. „Od 1. ledna 2026 totiž vstoupila v platnost výrazná valorizace rodičovského příspěvku pro rodiče dvojčat a vícerčat narozených po tomto datu. Jejich příspěvek se zvýšil z 525 tisíc korun na 700 tisíc korun a i nadále jej bude možné vyčerpat pouze do tří let věku dítěte,“ říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví a doplňuje: „Naopak rodiče jednoho dítěte si nepolepší. Zůstávají na částce 350 tisíc korun, což znamená, že se jejich příspěvek fakticky nezvyšuje, i když ceny rostou. Ve srovnání se skupinou vícerčat tak přicházejí zkrátka.“
Jak vysoký rodičovský příspěvek lze čerpat
|
Doplatek mohou získat i rodiče starších dvojčat
A je zde ještě jedna novinka. Nejvyšší částka 700 tisíc korun není určena pouze dětem narozeným v letošním roce. Nárok na ni mohou získat i rodiče vícerčat, která se narodila dříve – pokud splní dvě podmínky. První je, že k 1. lednu 2026 stále rodičovský příspěvek pobírají. V takovém případě se částka automaticky navýší, bez nutnosti cokoli dokládat.
„Druhou možnost mají rodiče, kteří už původní částku vyčerpali, ale jejich děti stále splňují věkový limit: méně než čtyři roky u dětí narozených před 1. lednem 2024 a méně než tři roky u dětí narozených po tomto datu. Tito rodiče však musí o doplatek znovu požádat – automaticky jim vyplacen nebude,“ upozorňuje Anna Kevorkyan.
Právě rodiče vícerčat jsou tak pomyslným vítězem.
Nová zelená úsporám 2026: bez renovačního pasu úvěr nemusí vyjít dobře |
Od roku 2027 přijdou další změny
Od příštího roku by si měli „novopečení“ rodiče opět polepšit. A tentokrát nejen ti, kterým se narodí dvojčata a vícerčata. Od 1. ledna 2027 by totiž měla vstoupit v účinnost další novela, kterou již podepsal prezident. Ta počítá se zvýšením rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun u jednoho dítěte a na 800 tisíc korun u dvojčat a vícerčat narozených od tohoto data.
Současně vznikne možnost začít čerpat část rodičovského příspěvku ještě před narozením dítěte. Nastávající maminky budou moci dva kalendářní měsíce před měsícem očekávaného porodu pobírat pevně stanovených 15 tisíc korun měsíčně, tedy maximálně 30 tisíc korun.
Tato novinka je určena především ženám, které nemají nárok na peněžitou pomoc v mateřství (mateřskou) nebo ji pobírají jen ve velmi nízké výši. Může jít například o studentky, ženy bez dostatečné doby nemocenského pojištění nebo osoby samostatně výdělečně činné (podnikatelky), které si nemocenské pojištění neplatily.
Nejde však o nový bonus navíc. Peníze vyplacené před porodem se započítají do celkové částky rodičovského příspěvku. Pokud tedy rodič před narozením dítěte vyčerpá 30 tisíc korun, po porodu bude moci dočerpat zbývající část celkového nároku.
Rodiče řeší letní prázdninový rébus. Do hry vstupují i zaměstnavatelé |
Jak požádat o příspěvek a zvolit jeho měsíční výši
Žádost o rodičovský příspěvek je možné podat přes klientskou zónu Jenda, kam se rodič přihlásí například bankovní identitou, eObčankou, NIA ID nebo Mobilním klíčem eGovernmentu. Přes Jendu lze žádost nejen podat, ale také doložit potřebné dokumenty, sledovat její stav, hlásit změny nebo později upravit měsíční výši čerpání. Žádost je možné podat také prostřednictvím Úřadu práce, a to osobně, poštou, datovou schránkou nebo e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem.
Měsíční částku si rodič může zvolit podle toho, jak rychle chce rodičovský příspěvek vyčerpat. Ne vždy si ale může nastavit libovolnou výši. Úřad práce se při stanovení maxima dívá na příjmy rodičů, ze kterých se počítá například mateřská. Pokud měl alespoň jeden z rodičů dostatečné příjmy a lze z nich tuto částku vypočítat, může být měsíční rodičovský příspěvek vyšší než 15 tisíc korun měsíčně. Úřad práce přitom použije výhodnější údaj – tedy příjem toho z rodičů, u kterého vychází vyšší limit.
Pokud takový výpočet udělat nejde, například proto, že ani jeden z rodičů neměl příjem rozhodný pro mateřskou, platí základní strop: u jednoho dítěte lze čerpat nejvýše 15 tisíc korun měsíčně. U dvojčat a vícerčat je základní maximum 30 tisíc korun měsíčně. Nastavenou měsíční částku je možné později změnit, ale nejdříve po třech měsících.
Flexibilita místo přesčasů. Češi mění pohled na práci i kariéru |
Co když je žena na rizikovém těhotenství?
Ne každé těhotenství probíhá bez komplikací, někdy zkrátka žena musí zůstat doma i několik měsíců před porodem, nebo dokonce od začátku těhotenství. Ani v takovém případě však nezůstává bez prostředků. Pokud totiž lékař rozhodne, že zdravotní stav ženy nebo vývoj těhotenství neumožňuje pokračovat v zaměstnání, vystaví jí pracovní neschopnost. V takovém případě žena nepobírá mateřskou, ale standardní nemocenské dávky z nemocenského pojištění (podmínkou je tedy samozřejmě, že je nemocensky pojištěná). Ty mohou být vypláceny několik týdnů, ale i několik měsíců před plánovaným nástupem na peněžitou pomoc v mateřství.
Jakmile ale nastane období šest až osm týdnů před očekávaným termínem porodu, pracovní neschopnost zpravidla končí a žena přechází na peněžitou pomoc v mateřství (mateřskou), pokud splňuje zákonné podmínky pro její přiznání. Samotné rizikové těhotenství tedy neznamená delší mateřskou ani vyšší rodičovský příspěvek. Ovlivňuje pouze to, z jaké dávky je žena finančně zajištěna v období před nástupem na mateřskou.
„Ženy se často domnívají, že dlouhodobé rizikové těhotenství nějak mění nárok na mateřskou nebo rodičovský příspěvek. Ve skutečnosti jde o dvě odlišné dávky. Během pracovní neschopnosti pobírá nastávající maminka nemocenskou a teprve několik týdnů před porodem standardně přechází na peněžitou pomoc v mateřství. Samotná délka rizikového těhotenství pak nemá vliv ani na výši, ani na délku čerpání rodičovského příspěvku,“ vysvětluje Jana Jáčová z UOL Účetnictví.
