Psychologie tento paradox neodbývá jen povzdechem, ale i teorií označovanou jako teorie ironických procesů (ironic process theory), kterou v 90. letech představil americký psycholog Daniel Wegner. Opřel ji o výsledky svého známého experimentu, při kterém požádal účastníky, aby nahlas říkali, co se jim právě honí hlavou, a aby zazvonili zvonečkem vždy, když si vzpomenou na bílého medvěda. Současně jim však řekl, aby na bílého medvěda nemysleli.
Zní to jako nenáročná drobnost, ale pokus ukázal, že to zdaleka není jednouché. Výsledek experimentu? Zvonečky zvonily častěji než jednou za minutu. Lidé, kteří se snažili vyhnout myšlence na medvěda, ji paradoxně měli v hlavě mnohem častěji než ti, kteří žádný podobný příkaz nedostali.
Kontrolu nad myslí často získáme teprve ve chvíli, kdy se ji přestaneme snažit kontrolovat.
